Čeští lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) poprvé použili metodu převozu bijícího srdce k transplantaci mezi dvěma státy. V Česku tak nový orgán zachránil život malému dítěti.
Lékaři převezli mezi státy bijící srdce pro pětiletou dívku. V Česku se to povedlo poprvé
Pětiletá dívka čekala v Česku na nové srdce, zachránila ji dospělá dárkyně ze Slovenska. Převoz orgánu klasickou pozemní cestou v sanitce by byl příliš dlouhý a orgán by s velkou pravděpodobností selhal. Běžný převoz nebijícího srdce při chlazení ledovou tříští nesmí překročit čtyři hodiny, při každé další hodině stoupá riziko selhání o 50 procent.
Čeští lékaři se proto rozhodli pro orgán poprvé letět se speciálním přístrojem, který tak náročný transport bijícího srdce umožňuje. V Česku šlo o první využití této technologie. Srdce bylo připojeno na přístroj téměř šest hodin, cestovalo sanitkami a ze Slovenska se pak do Prahy dostalo letadlem české armády.
Dívku operovali kardiochirurgové ve Fakultní nemocnici v Motole a po čtrnácti hodinách práce mohli prohlásit, že transplantace byla úspěšná.
Napojení srdce na teplý roztok krve s O2, zajištění průtoku na bijícím srdci
Rozšířené možnosti
„Pravděpodobnost, že se lidé dočkají vhodného dárce, je v České republice poměrně velká,“ řekl novinářům přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. Průměrná čekací doba ovšem dosahuje jednoho roku, část pacientů se tak nového orgánu nedočká.
V případě dětí je situace specifičtější; kvůli nedostatku orgánů od dětských dárců se někdy používají srdce dospělých. „Abychom tu šanci poskytli většímu počtu dětských čekatelů na transplantaci, tak se zvažují i dospělá srdce u těch nejmenších dospělých dárců, kde potom může takový štěp dobře posloužit i dětskému příjemci,“ řekl.
Šanci na záchranu života navíc zvyšuje přístroj využitý ve zmiňovaném případě. Pět z pětačtyřiceti srdcí, které loni v IKEMu transplantovali, využívalo právě tuto možnost. Technologie umožní až deset hodin udržet srdce v chodu i mimo tělo pacienta. Funguje na principu pneumatické pumpy s oxygenátorem, který krev okysličuje. Na tu je připojený darovaný orgán a následně je směsí krve dárce a dalších roztoků promýván.
Díky tomu a neustálému sledování stavu napojeného srdce je možné podle Netuky použít i orgány, které by dříve nebylo možné pacientovi transplantovat. Samotný přístroj stojí asi 7,5 milionu korun, nemocnice ho získala díky Nadačnímu fondu Kapka naděje. Pro každé použití je potřeba také jednorázový odběrový set za 1,62 milionu korun hrazený z veřejného zdravotního pojištění.
V Česku už přístroj zachránil od roku 2019 sedm životů, včetně této holčičky.
Kontrola parametrů a kvality srdce před transplantací pacientovi