Lékaři převezli mezi státy bijící srdce pro pětiletou dívku. V Česku se to povedlo poprvé

Čeští lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) poprvé použili metodu převozu bijícího srdce k transplantaci mezi dvěma státy. V Česku tak nový orgán zachránil život malému dítěti.

Pětiletá dívka čekala v Česku na nové srdce, zachránila ji dospělá dárkyně ze Slovenska. Převoz orgánu klasickou pozemní cestou v sanitce by byl příliš dlouhý a orgán by s velkou pravděpodobností selhal. Běžný převoz nebijícího srdce při chlazení ledovou tříští nesmí překročit čtyři hodiny, při každé další hodině stoupá riziko selhání o 50 procent.

Čeští lékaři se proto rozhodli pro orgán poprvé letět se speciálním přístrojem, který tak náročný transport bijícího srdce umožňuje. V Česku šlo o první využití této technologie. Srdce bylo připojeno na přístroj téměř šest hodin, cestovalo sanitkami a ze Slovenska se pak do Prahy dostalo letadlem české armády.

Dívku operovali kardiochirurgové ve Fakultní nemocnici v Motole a po čtrnácti hodinách práce mohli prohlásit, že transplantace byla úspěšná.

Napojení srdce na teplý roztok krve s O2, zajištění průtoku na bijícím srdci
Zdroj: IKEM

Rozšířené možnosti

„Pravděpodobnost, že se lidé dočkají vhodného dárce, je v České republice poměrně velká,“ řekl novinářům přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. Průměrná čekací doba ovšem dosahuje jednoho roku, část pacientů se tak nového orgánu nedočká.

V případě dětí je situace specifičtější; kvůli nedostatku orgánů od dětských dárců se někdy používají srdce dospělých. „Abychom tu šanci poskytli většímu počtu dětských čekatelů na transplantaci, tak se zvažují i dospělá srdce u těch nejmenších dospělých dárců, kde potom může takový štěp dobře posloužit i dětskému příjemci,“ řekl.

Šanci na záchranu života navíc zvyšuje přístroj využitý ve zmiňovaném případě. Pět z pětačtyřiceti srdcí, které loni v IKEMu transplantovali, využívalo právě tuto možnost. Technologie umožní až deset hodin udržet srdce v chodu i mimo tělo pacienta. Funguje na principu pneumatické pumpy s oxygenátorem, který krev okysličuje. Na tu je připojený darovaný orgán a následně je směsí krve dárce a dalších roztoků promýván.

Díky tomu a neustálému sledování stavu napojeného srdce je možné podle Netuky použít i orgány, které by dříve nebylo možné pacientovi transplantovat. Samotný přístroj stojí asi 7,5 milionu korun, nemocnice ho získala díky Nadačnímu fondu Kapka naděje. Pro každé použití je potřeba také jednorázový odběrový set za 1,62 milionu korun hrazený z veřejného zdravotního pojištění.

V Česku už přístroj zachránil od roku 2019 sedm životů, včetně této holčičky. 

Kontrola parametrů a kvality srdce před transplantací pacientovi
Zdroj: IKEM

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 7 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 11 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 12 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
včera v 20:35

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...