Archeologové našli v Turecku pozůstatky muže a psa, které zabila starověká tsunami

Archeologové objevili na tureckém pobřeží pozůstatky muže se psem, které před asi 3600 lety připravila o život vlna tsunami. Způsobila ji slavná erupce sopky Théra, která patří v dějinách k těm vůbec nejničivějším.

Kolem roku 1620 před naším letopočtem se odehrála jedna z největších katastrof ve Středozemním moři: vybuchla sopka Théra na ostrově Santorini, která měla takovou sílu, že většinu ostrova zničila. Mnohem rozsáhlejší dopady ale tato erupce měla na zbytek Středomoří – ty postihly většinu tehdejších civilizací.

Většina oblastí byla zasypána popelem, ještě horší ale byla vlna tsunami, kterou katastrofa způsobila – zaplavila rozsáhlá území na pobřeží a zřejmě byla jednou z inspirací pro vyprávění o potopě světa, nebo dokonce zániku Atlantidy, jež řada kultur v tomto regionu znala.

Řecké Santorini
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/Iurii Andrieiev

A také zabila muže a jeho psa v místě dnešního Turecka, popsali vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Příběh jedné osady

Podle tohoto článku byly dvě kostry nalezeny v osadě Çeşme-Bağlararası, která leží na tureckém středomořském pobřeží. Byla prokazatelně obývaná nejméně od poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem, jak dokazují bronzové artefakty, které zde vědci našli už při dřívějších průzkumech.

Nově odkryté části ale skrývaly něco ještě zajímavějšího – sopečný popel, podle archeologů odpovídající době, kdy došlo k erupci Théry.

„Dopad této erupce a tsunami, které vyvolala, byly mnohem silnější a zasáhly více oblastí, než se dosud předpokládalo,“ popsali autoři studie. „Çeşme-Bağlararası je nejsevernější dosud prozkoumanou lokalitou s nánosy vzniklými z tsunami a je jedinečná tím, že se jedná o lokalitu s velmi zřetelnými kulturními a obchodními námořními kontakty s minojským světem,“ doplňují vědci z mezinárodního týmu, který na objevu pracoval.

Kromě sopečného popela se totiž na místě objevily i důkazy o tom, že sem masivně proniklo moře. Vedle koster muže a psa se našly zbytky velkého množství mořských organismů, zejména mušlí a ježovek. O síle vlny zase svědčí zbytek domu, jehož zeď byla probořená směrem ven a uvnitř stavby se našly bahnité usazeniny – vypadá to, že voda plná bahna dům zaplavila a pak provalila zdi.

Další analýzy ukázaly, že voda se do osady dostala velmi pravděpodobně jen z jednoho směru, to opět naznačuje tsunami.

Osud neznámého

Archeologové zatím nejsou schopní lépe rekonstruovat příběh muže a jeho psa. Je sice jisté, že šlo o mladého zdravého muže v plné síle, ale nepovedlo se najít příčinu jeho smrti – mohl se utopit, nebo udusit bahnem, ale také ho mohla zabít roztříštěná lebka.

Zatím vše naznačuje tomu, že oba zemřeli při tsunami, ale to lépe prokáže datace – ta by se měla uskutečnit v první polovině letošního roku. Pokud se to potvrdí, bude to teprve druhá přímá oběť erupce Théry, kterou věda zná – tou první byla kostra ze Santorini nalezená na konci 19. století.

Obecně se zatím našlo v Turecku jen velmi málo důkazů o tsunami spojené s erupcí Théry, tato lokalita by tedy mohla naznačit, kde hledat další – vědci doufají, že by mohli lépe rekonstruovat, co se tehdy stalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 5 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 16 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
včera v 10:19
Načítání...