Archeologové našli v Turecku pozůstatky muže a psa, které zabila starověká tsunami

Archeologové objevili na tureckém pobřeží pozůstatky muže se psem, které před asi 3600 lety připravila o život vlna tsunami. Způsobila ji slavná erupce sopky Théra, která patří v dějinách k těm vůbec nejničivějším.

Kolem roku 1620 před naším letopočtem se odehrála jedna z největších katastrof ve Středozemním moři: vybuchla sopka Théra na ostrově Santorini, která měla takovou sílu, že většinu ostrova zničila. Mnohem rozsáhlejší dopady ale tato erupce měla na zbytek Středomoří – ty postihly většinu tehdejších civilizací.

Většina oblastí byla zasypána popelem, ještě horší ale byla vlna tsunami, kterou katastrofa způsobila – zaplavila rozsáhlá území na pobřeží a zřejmě byla jednou z inspirací pro vyprávění o potopě světa, nebo dokonce zániku Atlantidy, jež řada kultur v tomto regionu znala.

Řecké Santorini
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/Iurii Andrieiev

A také zabila muže a jeho psa v místě dnešního Turecka, popsali vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Příběh jedné osady

Podle tohoto článku byly dvě kostry nalezeny v osadě Çeşme-Bağlararası, která leží na tureckém středomořském pobřeží. Byla prokazatelně obývaná nejméně od poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem, jak dokazují bronzové artefakty, které zde vědci našli už při dřívějších průzkumech.

Nově odkryté části ale skrývaly něco ještě zajímavějšího – sopečný popel, podle archeologů odpovídající době, kdy došlo k erupci Théry.

„Dopad této erupce a tsunami, které vyvolala, byly mnohem silnější a zasáhly více oblastí, než se dosud předpokládalo,“ popsali autoři studie. „Çeşme-Bağlararası je nejsevernější dosud prozkoumanou lokalitou s nánosy vzniklými z tsunami a je jedinečná tím, že se jedná o lokalitu s velmi zřetelnými kulturními a obchodními námořními kontakty s minojským světem,“ doplňují vědci z mezinárodního týmu, který na objevu pracoval.

Kromě sopečného popela se totiž na místě objevily i důkazy o tom, že sem masivně proniklo moře. Vedle koster muže a psa se našly zbytky velkého množství mořských organismů, zejména mušlí a ježovek. O síle vlny zase svědčí zbytek domu, jehož zeď byla probořená směrem ven a uvnitř stavby se našly bahnité usazeniny – vypadá to, že voda plná bahna dům zaplavila a pak provalila zdi.

Další analýzy ukázaly, že voda se do osady dostala velmi pravděpodobně jen z jednoho směru, to opět naznačuje tsunami.

Osud neznámého

Archeologové zatím nejsou schopní lépe rekonstruovat příběh muže a jeho psa. Je sice jisté, že šlo o mladého zdravého muže v plné síle, ale nepovedlo se najít příčinu jeho smrti – mohl se utopit, nebo udusit bahnem, ale také ho mohla zabít roztříštěná lebka.

Zatím vše naznačuje tomu, že oba zemřeli při tsunami, ale to lépe prokáže datace – ta by se měla uskutečnit v první polovině letošního roku. Pokud se to potvrdí, bude to teprve druhá přímá oběť erupce Théry, kterou věda zná – tou první byla kostra ze Santorini nalezená na konci 19. století.

Obecně se zatím našlo v Turecku jen velmi málo důkazů o tsunami spojené s erupcí Théry, tato lokalita by tedy mohla naznačit, kde hledat další – vědci doufají, že by mohli lépe rekonstruovat, co se tehdy stalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 4 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 18 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 18 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 22 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
včera v 10:42

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...