Archeologové našli v Turecku pozůstatky muže a psa, které zabila starověká tsunami

Archeologové objevili na tureckém pobřeží pozůstatky muže se psem, které před asi 3600 lety připravila o život vlna tsunami. Způsobila ji slavná erupce sopky Théra, která patří v dějinách k těm vůbec nejničivějším.

Kolem roku 1620 před naším letopočtem se odehrála jedna z největších katastrof ve Středozemním moři: vybuchla sopka Théra na ostrově Santorini, která měla takovou sílu, že většinu ostrova zničila. Mnohem rozsáhlejší dopady ale tato erupce měla na zbytek Středomoří – ty postihly většinu tehdejších civilizací.

Většina oblastí byla zasypána popelem, ještě horší ale byla vlna tsunami, kterou katastrofa způsobila – zaplavila rozsáhlá území na pobřeží a zřejmě byla jednou z inspirací pro vyprávění o potopě světa, nebo dokonce zániku Atlantidy, jež řada kultur v tomto regionu znala.

Řecké Santorini
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/Iurii Andrieiev

A také zabila muže a jeho psa v místě dnešního Turecka, popsali vědci v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Příběh jedné osady

Podle tohoto článku byly dvě kostry nalezeny v osadě Çeşme-Bağlararası, která leží na tureckém středomořském pobřeží. Byla prokazatelně obývaná nejméně od poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem, jak dokazují bronzové artefakty, které zde vědci našli už při dřívějších průzkumech.

Nově odkryté části ale skrývaly něco ještě zajímavějšího – sopečný popel, podle archeologů odpovídající době, kdy došlo k erupci Théry.

„Dopad této erupce a tsunami, které vyvolala, byly mnohem silnější a zasáhly více oblastí, než se dosud předpokládalo,“ popsali autoři studie. „Çeşme-Bağlararası je nejsevernější dosud prozkoumanou lokalitou s nánosy vzniklými z tsunami a je jedinečná tím, že se jedná o lokalitu s velmi zřetelnými kulturními a obchodními námořními kontakty s minojským světem,“ doplňují vědci z mezinárodního týmu, který na objevu pracoval.

Kromě sopečného popela se totiž na místě objevily i důkazy o tom, že sem masivně proniklo moře. Vedle koster muže a psa se našly zbytky velkého množství mořských organismů, zejména mušlí a ježovek. O síle vlny zase svědčí zbytek domu, jehož zeď byla probořená směrem ven a uvnitř stavby se našly bahnité usazeniny – vypadá to, že voda plná bahna dům zaplavila a pak provalila zdi.

Další analýzy ukázaly, že voda se do osady dostala velmi pravděpodobně jen z jednoho směru, to opět naznačuje tsunami.

Osud neznámého

Archeologové zatím nejsou schopní lépe rekonstruovat příběh muže a jeho psa. Je sice jisté, že šlo o mladého zdravého muže v plné síle, ale nepovedlo se najít příčinu jeho smrti – mohl se utopit, nebo udusit bahnem, ale také ho mohla zabít roztříštěná lebka.

Zatím vše naznačuje tomu, že oba zemřeli při tsunami, ale to lépe prokáže datace – ta by se měla uskutečnit v první polovině letošního roku. Pokud se to potvrdí, bude to teprve druhá přímá oběť erupce Théry, kterou věda zná – tou první byla kostra ze Santorini nalezená na konci 19. století.

Obecně se zatím našlo v Turecku jen velmi málo důkazů o tsunami spojené s erupcí Théry, tato lokalita by tedy mohla naznačit, kde hledat další – vědci doufají, že by mohli lépe rekonstruovat, co se tehdy stalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 mminutami

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
před 3 hhodinami

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
včera v 10:00

Kočky mňoukají na muže víc než na ženy. Vědci mají vysvětlení

Kočky jsou pro vědce skvělý studijní materiál. Díky tomu, že jsou domestikované méně než psi, nabízejí spoustu informací o tom, jak tento proces vypadá. V novém výzkumu, publikovaném v časopise Ethology, se vědci podívali na to, jak kočky vítají své majitele. Zjistili, že na muže mňoukají výrazně více než na ženy. A pokusili se vysvětlit proč.
včera v 09:00

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
5. 12. 2025

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
5. 12. 2025

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
5. 12. 2025

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
5. 12. 2025
Načítání...