V USA otestovali mRNA vakcínu proti viru HIV. První výsledky naznačují, že je slibná

Experimentální vakcína, založená na stejné technologii mRNA jako očkování proti covidu-19, je podle amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci (NIAID) účinná. Ukázaly to výsledky testů na myších a primátech, které otiskl odborný časopis Nature Medicine.

Výsledky studie ukazují, že nová vakcína byla bezpečná a vyvolala žádoucí protilátkové a buněčné imunitní reakce proti viru podobnému HIV. U makaků rhesus, kteří dostali vakcínu a poté několikanásobné posilovací očkování, bylo riziko infekce virem opičího imunodeficitu (SHIV) o 79 procent nižší než u neočkovaných zvířat.

Výzkum vedl doktor Paolo Lusso z Laboratoře imunoregulace NIAID ve spolupráci s dalšími vědci NIAID. „Přes téměř čtyřicetileté úsilí vědců z celého světa zůstává účinná vakcína proti viru HIV stále nedosažitelným cílem,“ komentoval výsledky zveřejněné na začátku prosince ředitel NIAID Anthony S. Fauci, který se na studii sám podílel.

„Tato experimentální mRNA vakcína kombinuje několik vlastností, které mohou překonat nedostatky jiných experimentálních vakcín proti HIV, a představuje tak značně slibný přístup,“ dodal.

Návod na tvorbu proteinů

Experimentální vakcína spolenosti Moderna funguje stejně jako mRNA vakcíny proti covidu-19. Místo toho, aby obsahovala návod na výrobu spike proteinu viru SARS-CoV-2, dodává stejnou formou návod pro tvorbu dvou klíčových proteinů HIV, které se jmenují Env a Gag.

Svalové buňky naočkovaného zvířete tyto dva proteiny sestaví a vytvoří částice podobné viru (VLP) s mnoha kopiemi Env na povrchu. Ty sice nemohou způsobit nákazu ani propuknutí onemocnění, protože postrádají kompletní genetický kód HIV, ale vyvolají správnou imunitní reakci, kterou pak tělo může využít jako zkušenost pro setkání s opravdovým virem HIV.

Ve studiích na myších vyvolaly dvě injekce vakcíny mRNA neutralizační protilátky u všech zvířat, uvádějí výzkumníci. Env proteiny vytvořené u myší z mRNA instrukcí se velmi podobaly těm v celém viru – podle autorů to je oproti starším experimentálním vakcínám proti HIV obrovský pokrok. „Věrně to napodobuje přirozenou infekci a mělo by to hrát roli při vyvolání žádoucí imunitní odpovědi,“ uvedli.

Testy na primátech jsou průkazné

Tým poté testoval vakcínu na makacích, tedy primátech, kteří mají s člověkem mnohem víc společného než myši. Myší modely sice mnohdy fungují, ale později se ukáže, že lidský organismus je přece jenom odlišný – proto testy na primátech.

Podrobnosti vakcinačního režimu se u jednotlivých podskupin očkovaných zvířat lišily, v principu šlo vždy o jednu dávku vakcíny, po níž následovalo několik posilujících očkování v průběhu jednoho roku. Posilovací vakcíny obsahovaly mRNA Gag a Env ze dvou jiných skupin HIV, než byla ta, která byla použita v základní vakcíně.

Výzkumníci použili více variant viru, aby přednostně aktivovali protilátky proti konzervativnějším „společným“ oblastem Env – spíše než proti variabilnějším oblastem, které se v jednotlivých kmenech viru liší.

Vědci zvolili vysoké dávky mRNA, vakcína byla i tak dobře snášená a u makaků vyvolala pouze mírné, dočasné nežádoucí účinky. Nejčastější byla ztráta chuti k jídlu. V 58. týdnu po vakcíně se u všech očkovaných makaků vytvořily měřitelné hladiny neutralizačních protilátek namířených proti většině kmenů z testovacího panelu 12 různých kmenů HIV. Kromě neutralizačních protilátek vyvolala vakcína také silnou odpověď pomocných T-buněk.

Od 60. týdne po první dávce byla očkovaná i neočkovaná zvířata z kontrolní skupiny vystavena působení opičího HIV neboli SHIV. Po 13 týdnů trvajícím pokusu o nakažení zůstali dva ze sedmi imunizovaných makaků zcela nenakažení, u ostatních imunizovaných zvířat došlo k celkovému zpoždění infekce, která se projevila v průměru po osmi týdnech. Naproti tomu neočkovaná zvířata se nakazila v průměru po třech týdnech.

Další výzkum se blíží

„Teď zdokonalujeme náš vakcinační protokol, abychom zlepšili kvalitu a množství produkovaných částic. To může dále zvýšit účinnost vakcíny, a snížit tak počet základních a posilujících očkování potřebných k vytvoření silné imunitní odpovědi. Pokud se potvrdí, že je vakcína bezpečná a účinná, plánujeme provést první fázi studie této vakcinační platformy na zdravých dospělých dobrovolnících,“ uvedli autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 5 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 21 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 23 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...