Jak na vysoké ceny energií? Vědci z ČVUT ukládají přebytky do baterií

2 minuty
Zájem o fotovoltaiku roste
Zdroj: ČT24

Zdražování energií až o desítky procent zvyšuje zájem domácností o fotovoltaiku. Vyšší ceny zkracují návratnost investice do solárních panelů. Podle odborníků na udržitelné budovy se nyní mohou vyplácet i složitější systémy, které umí případné přebytky vyrobené energie ukládat do baterií. Na optimalizaci pokročilých bateriových úložišť pracují vědci z ČVUT.

„Energii, kterou vygeneruji z fotovoltaických panelů a nejsem schopen v domě okamžitě spotřebovat, ukládám přímo do baterií. Ekonomicky mi to přináší další úsporu energie,“ říká Jan Včelák. Energii ze Slunce vyrábí už šest let a fotovoltaika u něj doma pokryje až dvě třetiny spotřeby elektřiny.

Návratnost investice se podle jeho odhadu teď zkrátila zhruba o třetinu ze čtrnácti na deset let. Instalaci sám označuje jako experimentální.

Existuje ale také řada komerčních bateriových úložišť pro domácnosti. Jejich optimalizaci se věnují vědci z Centra udržitelných budov při Českém vysokém učení technickém.

Nabíjení se nastaví podle ceny energií

Jako zdroj jsou v laboratoři zapojené solární panely, které dodávají elektřinu podle simulovaného počasí. Proud pak odebírají simulované spotřebiče. Smyslem je vyladit bateriové úložiště tak, aby s energií pracovalo co nejefektivněji. Podle výkyvů počasí, odběrů i cen elektřiny. Nemusí přitom pracovat jen s energií ze Slunce, ale i s tou ze sítě.

„Je potom schopný nabíjet v době, kdy je cena nízká, a využívat získanou kapacitu tehdy, kdy je zase cena elektrické energie na trhu vysoká,“ řekl k mechanismu fungování vedoucí výzkumného týmu Fotovoltaických systémů z ČVUT Petr Wolf.

Podobné úložiště pro rodinný dům vyjde asi na čtvrt milionu. Podle vědců se při současných cenách může vyplatit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...