Začíná popularizační festival Týden Akademie věd, nabídne víc než pět stovek akcí

V pondělí začíná vědecký festival Týden Akademie věd (AV). Program bude v Praze a na třiceti dalších místech v zemi, část se odehraje také on-line. Festival pod novým názvem navazuje na dosavadní Týden vědy a techniky AV. Nově také nemá jedno zastřešující téma, ale cílí na široké představení vědy a výzkumu. Vstup na akce je zdarma, někde je třeba rezervace. Festival končí 7. listopadu.

On-line budou třeba přednášky „Z Národní“, na které navážou živé debaty s vědci. Například diskuse o přínosu a rizicích geneticky modifikovaných potravin se v tomto bloku zúčastní předsedkyně AV Eva Zažímalová s imunoložkou Helenou Tlaskalovou-Hogenovou a rostlinnými genetiky Jaroslavem Doleželem a Alešem Pečinkou.

O principech činnosti laserových rentgenových zdrojů bude hovořit Jaroslav Nejdl z laserového centra ELI Beamlines. Jedna z dalších přednášek bude o paměti rostlin. S tím, jak pampeliška bojuje o místo na slunci a jahodník předvídá, kde dostane nejlepší živiny, posluchače seznámí Vít Latzel z Botanického ústavu AV.

Festival zpřístupní lidem některá vědecká pracoviště. V Praze lze vyrazit do Ústavu pro soudobé dějiny, Masarykova ústavu a Archivu AV, kde ukážou některé zajímavé archiválie, či do spořilovského areálu, v němž sídlí Astronomický ústav, Geofyzikální ústav a Ústav fyziky atmosféry. Bude i komentovaná prohlídka vily Lanna. Mimo hlavní město jsou v plánu třeba exkurze na ionosferickou observatoř v Průhonicích, do superpočítačového centra v Ostravě či prohlídka geofyzikální expozice a seizmické stanice ve Skalné na Chebsku.

Letošní novinkou je formát zvaný „Vědecká zastávka“. V něm mladí vědci a vědkyně lidem odlehčenou formou prozradí, jak se dostali k vědě a čím se zabývají.

Budova akademie na Národní třídě bude hostit tři výstavy. První čítá deset děl reagujících na některé výzkumy vědců z akademie. Druhou jsou výherní fotografie soutěže zaměstnanců akademie Věda fotogenická. Výstava Kopie a falzifikáty v portrétní miniatuře je podle zástupců akademie první expozicí cíleně zaměřenou na portrétní miniaturu v českých sbírkách. Představí historický vývoj tohoto výtvarného směru a způsoby jeho nápodob pomocí fotografických a grafických technik.

Akce se mimo Prahu a zmíněná místa konají například i v Brně, Českých Budějovicích, Plzni, ale i v Liběchově, Hradci Králové, Olomouci, či v Karviné. Akademie na festivalu spolupracuje s univerzitní sférou. Týden vědy a techniky AV se za dvě dekády své existence stal největším vědeckým festivalem v zemi. Loni byl kvůli pandemii covid-19 zcela on-line, předloni festival navštívilo 47 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 1 hhodinou

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 2 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 20 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 23 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026
Načítání...