Hlubokomořským rybám se během života zásadně mění zrak, ukázal český výzkum

Mezinárodní tým vedený Zuzanou Musilovou z Univerzity Karlovy prokázal velké rozdíly ve zraku dospělých jedinců a potomstva hlubokomořských druhů ryb. Zrak se podle studie zásadně promění, když tyto ryby během života sestoupí do hlubin. Projekt také zodpověděl otázku, proč mají hlubokomořské ryby čípkový gen citlivý na zelenou barvu. Až doposud to nedávalo smysl, ve velké hloubce jim totiž vůbec nepomáhá.

Většina hlubokomořských ryb má podle vědců ve své sítnici pouze tyčinky citlivé za nízkých intenzit světla, čípky v hlubině nemají využití. Velká část čípkových genů proto z genomu vymizela během evoluce –⁠ až na protein citlivý na zelenou barvu. Ta přitom ale v temnotě oceánských hlubin nehraje žádnou roli a nemá tedy zdánlivě smysl, aby si ryby neúčinné geny ponechávaly.

Teď ale vědci našli vysvětlení, které vyplývá ze životních změn těchto (vzhledově mnohdy bizarních) tvorů. V larválním stadiu totiž začínají svůj život v mělké vodě mezi ostatním planktonem, kde je dost potravy. Teprve za nějaký čas tyto ryby sestoupí do hloubek oceánu, kde stráví zbytek života.

Právě „zelené“ čípky využívají larvy, protože potřebují vidět za vyšší intenzity světla. Později jsou čípky postupně nahrazovány tyčinkami, a to i na molekulární úrovni. Vědci pro tento výzkum využili data o dvaceti druzích hlubokomořských ryb.

Pásovka štíhlá
Zdroj: Zuzana Musilová/UK

Podle týmu je zmíněný vývoj typický pro většinu těchto ryb, i tady je však výjimka –⁠ skupina ryb stříbrooček. Ty mají v buňkách oka směs čípkových a tyčinkových genů. Podle vědců tedy odborníci předpokládají možnost, že se v budoucnu prokáže, že hranice mezi čípkem a tyčinkou u těchto ryb není ostrá.

Různé druhy hlubokomořských ryb, stříbroočka teplomilná je úplně vpravo dole
Zdroj: Wikimedia Commons

Výsledky současného výzkumu publikoval časopis Molecular Biology and Evolution. Prvním autorem je doktorský student katedry zoologie Nik Lupše.

Musilová za výzkum evolučních procesů u ryb v úterý převzala cenu Neuron pro mladé vědecké naděje. Mezinárodní tým, který vedla, také předloni vzbudil velkou pozornost, když zjistil, že zkoumaným hlubokomořským rybám umožňují namnožené tyčinkové fotoreceptory v sítnici rozlišovat barvy v temných hloubkách. U ostatních obratlovců tyčinky ve tmě zajišťují černobílé vidění, barvy rozlišují při dobrém světle právě pomocí čípků. Studii tehdy publikoval časopis Science.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 9 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 19 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 19 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 20 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 21 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.