Hlubokomořským rybám se během života zásadně mění zrak, ukázal český výzkum

Mezinárodní tým vedený Zuzanou Musilovou z Univerzity Karlovy prokázal velké rozdíly ve zraku dospělých jedinců a potomstva hlubokomořských druhů ryb. Zrak se podle studie zásadně promění, když tyto ryby během života sestoupí do hlubin. Projekt také zodpověděl otázku, proč mají hlubokomořské ryby čípkový gen citlivý na zelenou barvu. Až doposud to nedávalo smysl, ve velké hloubce jim totiž vůbec nepomáhá.

Většina hlubokomořských ryb má podle vědců ve své sítnici pouze tyčinky citlivé za nízkých intenzit světla, čípky v hlubině nemají využití. Velká část čípkových genů proto z genomu vymizela během evoluce –⁠ až na protein citlivý na zelenou barvu. Ta přitom ale v temnotě oceánských hlubin nehraje žádnou roli a nemá tedy zdánlivě smysl, aby si ryby neúčinné geny ponechávaly.

Teď ale vědci našli vysvětlení, které vyplývá ze životních změn těchto (vzhledově mnohdy bizarních) tvorů. V larválním stadiu totiž začínají svůj život v mělké vodě mezi ostatním planktonem, kde je dost potravy. Teprve za nějaký čas tyto ryby sestoupí do hloubek oceánu, kde stráví zbytek života.

Právě „zelené“ čípky využívají larvy, protože potřebují vidět za vyšší intenzity světla. Později jsou čípky postupně nahrazovány tyčinkami, a to i na molekulární úrovni. Vědci pro tento výzkum využili data o dvaceti druzích hlubokomořských ryb.

Pásovka štíhlá
Zdroj: Zuzana Musilová/UK

Podle týmu je zmíněný vývoj typický pro většinu těchto ryb, i tady je však výjimka –⁠ skupina ryb stříbrooček. Ty mají v buňkách oka směs čípkových a tyčinkových genů. Podle vědců tedy odborníci předpokládají možnost, že se v budoucnu prokáže, že hranice mezi čípkem a tyčinkou u těchto ryb není ostrá.

Různé druhy hlubokomořských ryb, stříbroočka teplomilná je úplně vpravo dole
Zdroj: Wikimedia Commons

Výsledky současného výzkumu publikoval časopis Molecular Biology and Evolution. Prvním autorem je doktorský student katedry zoologie Nik Lupše.

Musilová za výzkum evolučních procesů u ryb v úterý převzala cenu Neuron pro mladé vědecké naděje. Mezinárodní tým, který vedla, také předloni vzbudil velkou pozornost, když zjistil, že zkoumaným hlubokomořským rybám umožňují namnožené tyčinkové fotoreceptory v sítnici rozlišovat barvy v temných hloubkách. U ostatních obratlovců tyčinky ve tmě zajišťují černobílé vidění, barvy rozlišují při dobrém světle právě pomocí čípků. Studii tehdy publikoval časopis Science.

7 minut
Rozhovor s laureátkou ceny Neuron Zuzanou Musilovou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český výzkum zaostává a bude to ještě zhorší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
před 6 mminutami

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
před 1 hhodinou

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
před 6 hhodinami

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
před 7 hhodinami

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
včera v 16:23

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
včeraAktualizovánovčera v 16:07

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
včera v 15:19

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
včera v 11:25
Načítání...