Starověké velkoměsto Tall el Hammam zřejmě zničilo mimozemské těleso

Lokalita Tall el Hammam v dnešním Jordánsku byla v době střední doby bronzové kvetoucím civilizačním centrem, které velikostí i počtem obyvatel až čtyřikrát převyšovalo známější nedaleké Jericho, nebo dokonce Jeruzalém. Podobně jako další sídla v okolí Jordánu ho ale čekal nemilý osud – okolo roku 1600 před naším letopočtem se po civilizaci na dlouhých šest set let slehla zem. Co přivodilo na dlouhá staletí zkázu této oblasti? Odpovědi hledal mezinárodní tým archeologů, geologů a dalších odborníků, jehož členem byl i Günther Kletetschka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Oblast Jordánského údolí má dlouhodobě vynikající podmínky pro zemědělství, proto se zde od starověku usazovaly civilizace, které toho využívaly. Dařilo se jim hromadit úrodu a následně vytvořit i opevněná lidská sídla. Civilizační vrchol zažila tato oblast ve vrcholné době bronzové, kdy zde existovala tři významná sídla: nejzámější z nich bylo biblické Jericho, největším město Tall el Hammam, tím třetím Tall Nimrin. Celkem v regionu žilo okolo 50 tisíc lidí.

  • Jordánské údolí se nachází na tektonickém zlomu mezi africkou a arabskou litosférickou deskou. Spodní vrstvu tvoří karbonské sedimenty, na nich jsou vrstvy vyvřelin, dále pak vrstvy břidlic a zcela nahoře je takzvané aluvium, tedy nejrůznější náplavy. Ve vrchní části je řeka, která tvoří nasáklou vrstvu půdy, takzvaný aquifer, s řadou vedlejších pramenů, existovalo zde dokonce i velké jezero.

Archeologické práce v Tall el Hamman od roku 2005 postupně naznačovaly, že zkáza města, k níž došlo na konci střední doby bronzové, musela mít zvláštní příčinu. Hradby, které obklopovaly město, byly totiž v jedné části „ustřižené“ a podobný vzorec je patrný i u výškového paláce, jenž se nacházel uvnitř města.

Sušené cihly, jež byly hlavním stavebním materiálem, mají na povrchu znatelné stopy působení vysokých teplot. Mezi nimi badatelé nalezli také mnoho kostí, rozdrcených neobvyklým způsobem.

Tall el Hammam
Zdroj: Nature

Proto archeologové kontaktovali mezinárodní skupinu vědců, již se dlouhodobě zabývají analýzou míst, která v minulosti prošla teplotními a destruktivními změnami v důsledku mimozemského tělesa.

Tito experti pocházejí většinou z nejrůznějších institucí ve Spojených státech, na výzkumu se ale podílel také geofyzik Günther Kletetschka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jenž se dlouhodobě věnuje studiu této problematiky s využitím analýz magnetických vlastností nalezených hornin.

Vyloučit nemožné, popsat fakta

Vědecká část výzkumu se z velké části věnovala tomu, jak příslušné materiály reagují na vysoké teploty, a měla sestavit škálu, která by umožnila zjistit, za jakých podmínek mohlo k podobným změnám materiálů dojít. Ukázalo se, že velkou část vzorků tavily vysoké teploty, okolo 18 procent dokonce zažilo teplotu nad 2000 stupňů Celsia.

Kromě toho se v příslušné vrstvě ve stavu taveniny vyskytovaly i materiály, které se v zemské kůře objevují jen velmi málo, například těžké kovy jako zlato, platina nebo iridium. Analýza ukázala, že zastoupení uvedených kovů odpovídá poměrům těchto prvků, jež se vyskytují v meteoritech či kometách.

Tall el Hammam
Zdroj: Nature

Další stopu nabídly „šokové křemeny“, tedy minerály se zvláštně deformovanou krystalickou mřížkou, jež vzniká v důsledku velké energie při silných nárazech či nukleárních explozích.

Všechny tyto poznatky vedly vědecký tým k myšlence, že mohlo jít o stopy dopadu velkého mimozemského tělesa – tedy události podobné pádu slavného tunguského meteoritu.

Srážka mimozemského tělesa se zemským povrchem by ale zanechala stopu v podobě impaktního kráteru, který na místě zcela chybí. Günther Kletetschka a jeho kolegové se však setkali s podobným vzorcem právě při výzkumu tunguské události.

Předpokládají, že došlo k jevu, jemuž se odborně říká „airburst“ – tedy k výbuchu porézního tělesa v zemské atmosféře, kdy je materiál ze země velmi rychle nasát, roztaven a zpět „prší“ v podobě drobných částeček. Tento mechanismus by také vysvětlil „odstřižení“ hradeb a paláce města a také poničení města jenom z jedné strany.

Stále bylo nutné vyloučit jednu možnost – a to, že horniny natavilo něco jiného, kupříkladu blesky. V této části výzkumu pomohla Kletetschkova zkušenost z laboratoří NASA v Novém Mexiku. Experti totiž museli analyzovat horniny z hlediska jejich magnetismu: ty horniny, které jsou nataveny úderem blesku, jsou silně magneticky nasycené. Ukázalo se ale, že vzorky natavených hornin byly magneticky nasycené jenom asi na jedno procento – a zásah blesku je tedy možné vyloučit.

Existují možné paralely s tunguskou událostí? „Podobné je, že se zde stejně jako v Tungusce vyskytují takzvané mikrosferule, tedy kuličky nataveného materiálu menší než desetina milimetru, které vznikají za vysokých teplot. S tunguskou událostí spojuje toto místo i absence kráteru za přítomnosti jiných, poměrně zřetelných stop po impaktu mimozemského tělesa. Připočteme-li k tomu svědectví ve starohebrejské literatuře, která mohla být ozvěnou delší orálně předávané tradice, zdá se být představa o explozi mimozemského tělesa poměrně dobře podložená,“ uzavírá Kletetschka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...