Vědci našli v Maroku důkazy, že lidé vyráběli oblečení už před 120 tisíci lety

Skupina vědců objevila v jeskyni na pobřeží Maroka předměty nasvědčující tomu, že si lidé zřejmě vyráběli oděv už před zhruba 120 tisíci lety. Ve městě Temara našli například kostěné nástroje a zvířecí kosti, které vykazují známky toho, že z nich lidé primárně využili kůži, a nikoli maso. Tento objev mění pohled na dějiny odívání – zatím totiž patřily mezi nejstarší důkazy o odívání homo sapiens kostěné jehlice ze Sibiře staré 40 tisíc až 45 tisíc let.

Homo sapiens se poprvé objevil před přibližně 300 tisíci lety v Africe a postupně se rozšířil do zbytku světa. Oblékání se přitom považuje za milník pro lidstvo. „Předpokládáme, že oděv byl nedílnou součástí expanze našeho druhu do chladnějšího prostředí,“ uvedla archeoložka Emily Hallettová z německého Institutu Maxe Plancka a hlavní autorka studie, kterou publikoval magazín iScience.

Liščí kosti byly poškozené tak, jako by z nich byla stahována kůže
Zdroj: iScience

Její tým objevil v marocké jeskyni 62 nástrojů vyrobených ze zvířecích kostí starých 90 tisíc až 120 tisíc let. Zaznamenal také řezné stopy na kostech tří malých zvířat – lišky, šakala a kočky divoké, které nasvědčují tomu, že je lidé stáhli z kůže právě vůli kožichu. Nalezené kosti dalších zvířat svědčí o tom, že lidé jejich maso jedli, byť i jejich kůži mohli zpracovat.

Některá tajemství archeologové přesto ještě nerozluštili – kupříkladu nevědí, jak výsledné oblečení vypadalo a zda sloužilo k ochraně před přírodními živly, nebo mělo spíše symbolický význam, poznamenal server The Guardian.

Vědci ale v jeskyni nenašli žádný konkrétní prehistorický oděv – nic takového ovšem ani nečekali, protože kožešiny a kůže podléhají zkáze mnohem rychleji než kosti a kameny.

Archeologický výzkum v Maroku
Zdroj: Reuters

Šaty dělají člověka

„Oblečení je jedinečnou lidskou inovací,“ upozorňuje spoluautorka studie Eleanor Scerriová, která také pracuje v Institutu Maxe Plancka. „Oblečení používáme v praktickém smyslu, například abychom se zahřáli nebo ochránili naši kůži. Ale využíváme ho také symbolicky, abychom vyjádřili něco o tom, kdo jsme. Splňuje také množství společenských konvencí, které se pojí s našimi různorodými globálními kulturami,“ podotkla Scerriová.

Nalezené jeskynní artefakty přitom pocházejí z období, kdy se na různých archeologických nalezištích začínají objevovat známky osobního zdobení nebo jiných symbolických vyjádření tehdejších lidí.

Schéma úpravy kožešin pomocí nalezených nástrojů
Zdroj: iScience

Vědci podle Reuters předpokládají, že druh homo sapiens začal vyrábět oděvy ještě mnohem dříve, než do jaké doby se datuje objev z Maroka, pro tuto teorii ale zatím chybí archeologické důkazy. Genetické studie vší šatních, které provedli jiní vědci v rámci jiného výzkumného projektu, nasvědčují tomu, že původ oblečení by se mohl datovat až do období před 170 tisíci lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
11:36Aktualizovánopřed 16 mminutami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 6 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 7 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 8 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 8 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 11 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
včera v 16:21

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
včera v 13:44
Načítání...