Katastrofy způsobené výkyvy počasí se nyní ve statistikách objevují čtyřikrát až pětkrát častěji

Katastrof způsobených výkyvy počasí je nyní ve statistikách čtyřikrát až pětkrát více než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod, vyplývá z nově zveřejněné publikace Světové meteorologické organizace (WMO), která je součástí OSN. Přesto ale kvůli těmto pohromám umírá méně lidí. Vědci totiž umí lépe varovat.

V 70. letech minulého století svět zasáhlo v průměru asi 711 živelních pohrom ročně, v letech 2000–2009 tento údaj vystoupal v průměru na 3536 ročně neboli deset denně, uvádí zpráva, která vychází z dat belgického Centra pro výzkum epidemiologie pohrom (CRED).

Od roku 2010 pak počet registrovaných pohrom mírně klesl na 3165 ročně. WMO připisuje zvyšující se četnost kalamit globálním změnám klimatu i skutečnosti, že tyto události jsou častěji hlášeny.

Pokud v 70. a 80. letech zahubilo extrémní počasí v průměru celosvětově asi 170 lidí denně, v desetiletí po roce 2010 tento údaj klesl na zhruba čtyřicet úmrtí denně. Nejvíce úmrtí způsobily bouře, záplavy a sucho. Dohromady pak za sledované období padesáti let kvůli kalamitám zemřelo přes dva miliony lidí.

Lidstvo se učí žít s hrozbami

„Zlepšení systémů včasného varování před více druhy nebezpečí vedlo ke značnému poklesu úmrtnosti,“ uvedl podle agentury Reuters generální tajemník WMO Petteri Taalas.

„Dobrá zpráva je, že se učíme, jak žít s rizikem a chránit se,“ okomentovala závěry zprávy v rozhovoru s tiskovou agenturou AP Susan Cutterová, ředitelka výzkumného ústavu zabývajícího se pohromami na americké Univerzitě Jižní Karolíny.

Pět nejsmrtelnějších pohrom od roku 1970 zasáhlo Afriku a Asii. Nejtragičtější byly sucho v Etiopii v roce 1983 a cyklon Bhola v Bangladéši v roce 1970. Při každé z těchto tragických událostí podle WMO zemřelo na 300 tisíc lidí. Přes devadesát procent veškerých registrovaných úmrtí připadá na rozvojové země, uvádí zpráva a poznamenává, že jen asi polovina ze 193 členských států WMO má systémy včasného varování před nebezpečím.

Škody způsobené pohromami v 70. letech v průměru dosahovaly 49 milionů dolarů denně (převedeno na hodnotu dolaru v roce 2019). V období od roku 2010 až 2019 působily katastrofy škody již 383 milionů dolarů denně. Všech pět nejničivějších událostí z pohledu škod od roku 1970 postihlo USA. Nejhorší v tomto ohledu byl hurikán Katrina v roce 2005. Podle Taalase stoupají škody s tím, jak živelních pohrom přibývá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 23 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...