Africké horské lesy zadržují více uhlíku, než vědci předpokládali. Jenže mizí před očima

Více uhlíku, než se předpokládalo, zadrží horské lesy v Africe. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž spolupracovali i vědci z Česka. Jeden hektar nedotčených tropických lesů v horách uloží přibližně 150 tun uhlíku. Odpovídá to množství emisí oxidu uhličitého ročně vyprodukovaných při výrobě elektřiny pro stovku domácností. Vědce ale také překvapilo, jak rychle tyto lesy mizí.

Výzkum ukázal, že se v afrických horských lesích zachytí více uhlíku než na stejné ploše v amazonském deštném pralese. Na rozdíl od jiných kontinentů také tamní horské lesy zachytí stejné množství uhlíku jako lesy nížinné.

Stávající informace Mezivládního panelu pro změnu klimatu, který působí při OSN, uváděly, že v horských lesích se ukládá jen 89 tun uhlíku na hektar. Význam těchto lesů pro zmírnění změny klimatu je tedy podle nové studie výrazně vyšší. Navzdory očekávání jsou v horských lesích velmi často vzrostlé stromy, s průměrem kmenu přes sedmdesát centimetrů. A právě ty zachycují mnoho uhlíku.

„Mezinárodní výzkum, při němž bylo změřeno na sedmdesát dva tisíc stromů, probíhal na čtyřiceti čtyřech horských lokalitách ve dvanácti afrických státech od Guineje po Etiopii, na jihu pak až po Mosambik. Samotné měření v horské lokalitě probíhá tak, že se vytyčí oblast, ve které se zaznamenává průměr kmene, výška a druh každého stromu. Z těchto údajů lze pak spočítat množství uhlíku, které stromy pohlcují,“ popsal postup Jiří Doležal z Botanického ústavu.

Tým z Česka ke globální studii podle Akademie věd přispěl výsledky patnáctiletého ekologického výzkumu v horských oblastech Kamerunu. „Během této doby se nám i díky intenzivní spolupráci mezi českými odbornými institucemi podařilo významně přispět k poznání biodiverzity jedné z nejméně probádaných částí světa a shromáždit unikátní data o rostlinách, hmyzu a ptácích západní Afriky,“ uvedl David Hořák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Africké lesy mizí

Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity dodal, že studie upozorňuje i na zásadní pokles rozlohy horských lesů. Autoři studie spočítali, že za posledních dvacet let ubylo 0,8 milionu hektarů lesa, zejména v Demokratické republice Kongo, Ugandě a Etiopii. Vedlo to k uvolnění více než 450 milionů tun CO2 zpět do atmosféry. Při pokračovaní současného tempa odlesňování přijde Afrika do roku 2030 o dalšího půl milionu hektarů těchto lesů.

Od roku 2000 podle vědců zmizelo v Africe zhruba pět procent horských lesů, v některých zemích je to přes dvacet procent. Vedle role ve zmírnění změny klimatu jsou přitom tyto lesy i biotopem pro mnoho vzácných a ohrožených druhů. Útočiště v nich má třeba poslední populace pralesních slonů. Sloni také roznášejí semena, živiny a spásají menší stromy, čímž podle Akademie věd přispívají k lepším podmínkám pro další růst vyšších stromů.

V takzvané Bonnské úmluvě uvolnila většina afrických států velké plochy na obnovu lesů. Vědci však upozorňují na to, že ačkoliv zalesňování je důležité, důležitější je zabránit odlesňování. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 9 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
včera v 22:37

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...