Do Atlantiku u španělských břehů se vracejí plejtváci obrovští. Nemusí to být dobrá zpráva

Do vod Atlantického oceánu u španělského pobřeží se po více než 40 letech absence vracejí plejtváci obrovští, píše web The Guardian. Vědci si zatím nejsou jistí, proč se tak děje. Někteří odborníci se domnívají, že kytovce do míst, kde byli téměř vyhubeni, žene klimatická krize. Další experti míní, že by za návratem do původního prostředí mohl být stesk plejtváků obrovských po původním prostředí předků.

Prvního zástupce největších savců na světě uviděl ve vodách u Galicie na severozápadě Španělska v roce 2017 mořský biolog Bruno Díaz. Druhý jedinec byl spatřen v roce 2018, jiný o rok později a v roce 2020 se oba vrátili, píše The Guardian. Zhruba před týdnem se objevil u ostrovů Cíes další plejtvák obrovský.

„Věřím, že klíčovým faktorem je moratorium na lov velryb,“ domnívá se Díaz, jenž vede v Galicii Výzkumný institut delfínů skákavých. „V 70. letech 20. století, nedlouho před zavedením zákazu, zmizela celá generace plejtváků obrovských. Teď, o více než 40 let později, sledujeme návrat potomků těch několika, kteří přežili,“ dodává vědec.

Návrat plejtváků je znepokojivý

Ne všichni odborníci však vnímají návrat plejtváků obrovských k břehům Španělska jako dobré zprávy. „Jsem pesimistický, jelikož existuje velká pravděpodobnost, že na životní prostředí plejtváků obrovských má zásadní vliv změna klimatu,“ míní mořský biolog Alfredo López.

„Zaprvé, nikdy se neodvažují na jih od rovníku, a pokud globální oteplování posouvá tuto linii na sever, jejich životní prostor se zmenší. Zadruhé, pokud to znamená, že potrava, kterou běžně jedí, mizí, tak to, co sledujeme, je dramatické a není to nic k oslavám,“ dodává López.

Díaz se zaobírá rovněž myšlenkou, že kytovci by se mohli k břehům Galicie vracet z důvodů určitého stesku po někdejším přirozeném prostředí předků, díky genetické paměti. „V nedávných letech se zjistilo, že migraci plejtváků obrovských řídí paměť, nikoliv podmínky v životním prostředí. Letos nedošlo k výraznému nárůstu planktonu, ale jsou tady. Zkušenosti se uchovávají v kolektivní paměti a pohánějí tento druh k návratu,“ prohlásil Díaz.

Průmysl zaměřený na lov velryb existoval v Galicii po celá staletí. Lov pro komerční účely ve světě zakázala Mezinárodní velrybářská komise (IWC) od roku 1986. Tou dobou byli plejtváci obrovští v oblasti u španělského pobřeží téměř vyhubeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 17 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 19 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 19 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 20 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 22 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.