Do Atlantiku u španělských břehů se vracejí plejtváci obrovští. Nemusí to být dobrá zpráva

Do vod Atlantického oceánu u španělského pobřeží se po více než 40 letech absence vracejí plejtváci obrovští, píše web The Guardian. Vědci si zatím nejsou jistí, proč se tak děje. Někteří odborníci se domnívají, že kytovce do míst, kde byli téměř vyhubeni, žene klimatická krize. Další experti míní, že by za návratem do původního prostředí mohl být stesk plejtváků obrovských po původním prostředí předků.

Prvního zástupce největších savců na světě uviděl ve vodách u Galicie na severozápadě Španělska v roce 2017 mořský biolog Bruno Díaz. Druhý jedinec byl spatřen v roce 2018, jiný o rok později a v roce 2020 se oba vrátili, píše The Guardian. Zhruba před týdnem se objevil u ostrovů Cíes další plejtvák obrovský.

„Věřím, že klíčovým faktorem je moratorium na lov velryb,“ domnívá se Díaz, jenž vede v Galicii Výzkumný institut delfínů skákavých. „V 70. letech 20. století, nedlouho před zavedením zákazu, zmizela celá generace plejtváků obrovských. Teď, o více než 40 let později, sledujeme návrat potomků těch několika, kteří přežili,“ dodává vědec.

Návrat plejtváků je znepokojivý

Ne všichni odborníci však vnímají návrat plejtváků obrovských k břehům Španělska jako dobré zprávy. „Jsem pesimistický, jelikož existuje velká pravděpodobnost, že na životní prostředí plejtváků obrovských má zásadní vliv změna klimatu,“ míní mořský biolog Alfredo López.

„Zaprvé, nikdy se neodvažují na jih od rovníku, a pokud globální oteplování posouvá tuto linii na sever, jejich životní prostor se zmenší. Zadruhé, pokud to znamená, že potrava, kterou běžně jedí, mizí, tak to, co sledujeme, je dramatické a není to nic k oslavám,“ dodává López.

Díaz se zaobírá rovněž myšlenkou, že kytovci by se mohli k břehům Galicie vracet z důvodů určitého stesku po někdejším přirozeném prostředí předků, díky genetické paměti. „V nedávných letech se zjistilo, že migraci plejtváků obrovských řídí paměť, nikoliv podmínky v životním prostředí. Letos nedošlo k výraznému nárůstu planktonu, ale jsou tady. Zkušenosti se uchovávají v kolektivní paměti a pohánějí tento druh k návratu,“ prohlásil Díaz.

Průmysl zaměřený na lov velryb existoval v Galicii po celá staletí. Lov pro komerční účely ve světě zakázala Mezinárodní velrybářská komise (IWC) od roku 1986. Tou dobou byli plejtváci obrovští v oblasti u španělského pobřeží téměř vyhubeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 3 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...