Nadměrně dlouhá pracovní doba zabije ročně 745 tisíc lidí. Rizikem je už 55 hodin týdně, varuje WHO

Více než 55 hodin práce týdně se dá podle analýzy Světové zdravotnické organizace (WHO) považovat za vážné ohrožení zdraví. Dlouhá pracovní doba podle WHO a Mezinárodní organizace práce každoročně zabije kolem 745 tisíc lidí.

Analýza vydaná tento týden v časopise Environment International je první globální analýzou toho, jak moc přehnaně dlouhá pracovní doba přispívá k nadměrným úmrtím.

Roku 2016 podle statistik uvedených ve studii zemřelo na mozkovou mrtvici odhadem 398 tisíc lidí a na srdeční choroby 347 tisíc lidí v přímém důsledku toho, že pracovali nejméně 55 hodin týdně. Autoři práce upozorňují, že toto číslo v poslední době roste. Mezi lety 2000 a 2016 se počet úmrtí na srdeční choroby v důsledku dlouhé pracovní doby zvýšil o 41,5 procenta a na mozkovou mrtvici o 19 procent.

Muži trpí víc

Tento problém dopadá víc na muže. Právě u nich došlo k 72 procentům úmrtí v souvislosti s nadměrně dlouhou prací. Data také ukazují, že nejhorší je dopad ve skupině starších mužů, kteří i přes úbytek sil pracují nadměrně dlouho a jejich tělo to nezvládne. Zdaleka nejvíc je postižena skupina mužů ve věku od 45 do 74 let.

V současné době pracuje nad 55 hodin týdně asi 8,9 procenta světové populace. Přičemž zdaleka nejvíc je tento fenomén rozšířený v zemích jihovýchodní Asie, naopak nejméně trápí Evropu.

Za zmínku stojí i to, že se v letech 2010 až 2016 podstatně zvýšil počet lidí, kteří mají takto dlouhou pracovní dobu. Toto zvýšení pracovní doby je podle studie odrazem podoby současné moderní ekonomiky a také ekonomické nejistoty. Autoři také upozorňují, že tento přístup podporuje existence technologií, jako jsou chytré telefony a notebooky –⁠ lidé si s nimi nikdy nemohou skutečně odpočinout a tráví nad prací dlouhé hodiny i doma.

Covid vše ještě zhoršil

Pandemie covidu-19 tento trend ještě více prohloubila. Přinesla jednak další ekonomickou nestabilitu, ale také zvýšila podíl práce z domova, která je s nadměrnou pracovní dobou spojená. Vědci upozorňují, že i kdyby se podařilo dostat pandemii očkováním pod kontrolu, řada vzorců z této doby zřejmě vydrží i do budoucna.

„Pandemie covidu-19 významně změnila způsob práce mnoha lidí,“ uvedl v prohlášení generální ředitel WHO Tedros Ghebreyesus. „Práce na dálku se v mnoha odvětvích stala normou a často stírá hranice mezi domovem a prací. Kromě toho bylo mnoho podniků nuceno omezit nebo ukončit provoz, aby ušetřily peníze. A lidé, kteří stále práci mají, nakonec pracují déle. Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo onemocnění srdce. Vlády, zaměstnavatelé a zaměstnanci musí spolupracovat, aby se dohodli na limitech pro ochranu zdraví zaměstnanců,“ upozornil Ghebreyesus.

Bude-li tento trend pokračovat, pak podle něj pravděpodobně způsobí ještě hlubší problém pro globální zdraví. Aby se ho podařilo překonat, musí vlády zavést a prosadit pravidla, která zakážou povinné přesčasy a zajistí omezení maximální délky pracovní doby.

„Práce 55 a více hodin týdně je vážným zdravotním rizikem,“ vysvětlila doktorka Maria Neiraová, ředitelka odboru životního prostředí, změny klimatu a zdraví WHO. „Je načase, abychom se všichni, vlády, zaměstnavatelé i zaměstnanci probudili a uvědomili si, že dlouhá pracovní doba může vést k předčasné smrti,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 22 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 23 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...