Nadměrně dlouhá pracovní doba zabije ročně 745 tisíc lidí. Rizikem je už 55 hodin týdně, varuje WHO

Více než 55 hodin práce týdně se dá podle analýzy Světové zdravotnické organizace (WHO) považovat za vážné ohrožení zdraví. Dlouhá pracovní doba podle WHO a Mezinárodní organizace práce každoročně zabije kolem 745 tisíc lidí.

Analýza vydaná tento týden v časopise Environment International je první globální analýzou toho, jak moc přehnaně dlouhá pracovní doba přispívá k nadměrným úmrtím.

Roku 2016 podle statistik uvedených ve studii zemřelo na mozkovou mrtvici odhadem 398 tisíc lidí a na srdeční choroby 347 tisíc lidí v přímém důsledku toho, že pracovali nejméně 55 hodin týdně. Autoři práce upozorňují, že toto číslo v poslední době roste. Mezi lety 2000 a 2016 se počet úmrtí na srdeční choroby v důsledku dlouhé pracovní doby zvýšil o 41,5 procenta a na mozkovou mrtvici o 19 procent.

Muži trpí víc

Tento problém dopadá víc na muže. Právě u nich došlo k 72 procentům úmrtí v souvislosti s nadměrně dlouhou prací. Data také ukazují, že nejhorší je dopad ve skupině starších mužů, kteří i přes úbytek sil pracují nadměrně dlouho a jejich tělo to nezvládne. Zdaleka nejvíc je postižena skupina mužů ve věku od 45 do 74 let.

V současné době pracuje nad 55 hodin týdně asi 8,9 procenta světové populace. Přičemž zdaleka nejvíc je tento fenomén rozšířený v zemích jihovýchodní Asie, naopak nejméně trápí Evropu.

Za zmínku stojí i to, že se v letech 2010 až 2016 podstatně zvýšil počet lidí, kteří mají takto dlouhou pracovní dobu. Toto zvýšení pracovní doby je podle studie odrazem podoby současné moderní ekonomiky a také ekonomické nejistoty. Autoři také upozorňují, že tento přístup podporuje existence technologií, jako jsou chytré telefony a notebooky –⁠ lidé si s nimi nikdy nemohou skutečně odpočinout a tráví nad prací dlouhé hodiny i doma.

Covid vše ještě zhoršil

Pandemie covidu-19 tento trend ještě více prohloubila. Přinesla jednak další ekonomickou nestabilitu, ale také zvýšila podíl práce z domova, která je s nadměrnou pracovní dobou spojená. Vědci upozorňují, že i kdyby se podařilo dostat pandemii očkováním pod kontrolu, řada vzorců z této doby zřejmě vydrží i do budoucna.

„Pandemie covidu-19 významně změnila způsob práce mnoha lidí,“ uvedl v prohlášení generální ředitel WHO Tedros Ghebreyesus. „Práce na dálku se v mnoha odvětvích stala normou a často stírá hranice mezi domovem a prací. Kromě toho bylo mnoho podniků nuceno omezit nebo ukončit provoz, aby ušetřily peníze. A lidé, kteří stále práci mají, nakonec pracují déle. Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo onemocnění srdce. Vlády, zaměstnavatelé a zaměstnanci musí spolupracovat, aby se dohodli na limitech pro ochranu zdraví zaměstnanců,“ upozornil Ghebreyesus.

Bude-li tento trend pokračovat, pak podle něj pravděpodobně způsobí ještě hlubší problém pro globální zdraví. Aby se ho podařilo překonat, musí vlády zavést a prosadit pravidla, která zakážou povinné přesčasy a zajistí omezení maximální délky pracovní doby.

„Práce 55 a více hodin týdně je vážným zdravotním rizikem,“ vysvětlila doktorka Maria Neiraová, ředitelka odboru životního prostředí, změny klimatu a zdraví WHO. „Je načase, abychom se všichni, vlády, zaměstnavatelé i zaměstnanci probudili a uvědomili si, že dlouhá pracovní doba může vést k předčasné smrti,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 14 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 15 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 16 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 17 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 20 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...