Mazlení se psím kamarádem povzbuzuje vystresované studenty k lepším výsledkům, tvrdí vědci

Čtyřnozí mazlíčci mohou pro vysokoškoláky představovat vhodné pomocníky při zvládání stresu. Podle vědců jsou metody využívající psy dokonce účinnější než tradiční postupy, kterými chtějí univerzity studentům v tomto ohledu pomoct. Novou studii publikoval žurnál AERA.

Takzvaná canisterapie je v poslední době na vzestupu. Speciálně trénovaní psi pomáhají například lidem s psychickými problémy, rozptylují seniory nebo třeba děti v dětských domovech. Zvířecí mazlíčci se využívají také jako součást rehabilitace pro mentálně a fyzicky handicapované, kterým usnadňují procvičování některých částí těla. 

Nová studie Washingtonské státní univerzity se zaměřila na to, zda psi mohou studentům usnadňovat zvládání stresu.

Výzkumný tým měl k dispozici celkem 309 vysokoškoláků, kterým změřil mozkové funkce, jež člověk potřebuje k plánování úkolů, motivaci, koncentraci nebo memorování. „Zkrátka všechny důležité kognitivní dovednosti, které jsou nutné k univerzitnímu úspěchu,“ shrnula spoluautorka studie Patricia Pendryová z Washington State University.

Účinnější než tradiční metody

Během experimentu byli studenti rozděleni do tří různých akademických programů zaměřených na zvládání stresu. Ukázalo se, že přístupy, které zahrnovaly mazlení s terapeutickými psy, měly na myšlení a plánování vysokoškoláků lepší vliv než například přednášky obsahující tradiční rady o tom, jak studijnímu tlaku čelit. 

„Je zajímavé, že tyto typy vzdělávacích workshopů jsou pro studenty, kteří čelí stresu, méně efektivní. Zdá se, že vysokoškoláci je mohou vnímat jako další přednášky, což je přesně to, co u nich mnohdy nervozitu vyvolává,“ vysvětlila Pendryová.

„Výsledky byly skutečně silné,“ poznamenala. „Studenti, kteří byli stresem nejohroženější, vykazovali v tomto ohledu největší zlepšení v podmínkách, kdy interagovali se zvířetem,“ řekla s tím, že tito studenti vykazovali zlepšení kognitivních dovedností  i šest týdnů po konci zhruba měsíčního terapeutického programu. 

Snazší uvolnění

Přístupy, které zahrnují kontakt se zvířaty, jsou podle vědců přínosné tím, že studenti, zatímco mluví a přemýšlejí o svých stresorech, zároveň relaxují. „Když se mazlí se psem, je pravděpodobnější, že se uvolní, a se stresem se namísto ochromení lépe vyrovnají,“ dodala Pendryová.

To pak zlepšuje u vysokoškoláků například schopnost soustředění, stanovování si studijních cílů, motivaci nebo třeba paměť. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 8 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 9 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 12 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...