OSIRIS-REx se vrací. Americká sonda nabrala vzorky z planetky Bennu a letí s nimi k Zemi

Sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA se po úspěšném splnění mise u planetky Bennu vydala v neděli pozdě večer SELČ na dvouletou cestu zpět. Na Zemi dopraví kapsli se vzorky odebranými z Bennu a podle záměrů vědců by se pak mohla zaměřit na zkoumání dalšího cíle, planetky Apophisu.

Ambiciozní projekt odstartoval v září 2016 vypuštěním sondy, která po dvouleté cestě dorazila začátkem prosince 2018 k planetce Bennu. Prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu, čili odebrání vzorků.

Loni 21. října sonda po testovacích přiblíženích provedla úspěšný manévr a nabrala dostatečné množství materiálu z povrchu planetky. Hlavní vědkyně projektu Dante Laurettaová podle agentury AP odhaduje, že sonda mohla získat 200 až 400 gramů vzorků, většinou drobných kousků. Každopádně je to mnohem víc než zamýšlených alespoň 60 gramů. 

OSIRIS-REx byla už téměř 300 kilometrů daleko od Bennu, když v neděli ve 22:00 SELČ spustila svůj hlavní motor a zamířila k Zemi. TV NASA vysílala na webu přímý přenos z řídicího střediska, jehož osazenstvo propuklo v jásot, když přibližně čtvrt hodiny po stanoveném čase pro odlet přišly od sondy údaje potvrzující zážeh motoru.

Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti totiž s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života. Kromě mechanismu pro odběr vzorků je OSIRIS-REx také vybavená kamerovými systémy, laserovým výškoměrem a dalším zařízením.

1 minuta
Mise OSIRIS-REx
Zdroj: ČT24

Mise, která oslnila

Sonda již několik dnů po svém příletu k Bennu ohlásila na tělese stopy vody. Zjistila to spektrometrovým měřením při přibližování k planetce. Přístroje ukázaly, že na Bennu jsou molekuly obsahující atomy kyslíku a vodíku v podobě hydroxylů, což jsou skupiny jednoho atomu vodíku s jedním atomem kyslíku.

Vědci se domnívají, že tyto hydroxylové skupiny jsou přítomné ve vodonosných jílových minerálech, což znamená, že Bennu kdysi byla v kontaktu s vodou. Planetka je sama o sobě příliš malá, aby mohla hostit vodu, takže odborníci předpokládají, že voda byla na mateřském tělese, ze kterého Bennu pochází.

NASA v lednu sdělila, že vědci uvažují o dalším poslání sondy, až odevzdá vzorky z Bennu. Podle nich by novým cílem mohla být známější planetka Apophis, až se za osm let přiblíží k Zemi.

Pokud bude záměr schválen, dorazí OSIRIS-REx k tomuto tělesu v dubnu 2029 přibližně týden poté, co planetka podle astronomů ve vesmírném měřítku „těsně“ mine Zemi. Proletět kolem ní by měla ve vzdálenosti 31 900 kilometrů. To je desetkrát blíž, než kolem naší planety obíhá Měsíc. Sonda by při tom podle představ týmu mise postupovala obdobně jako u Bennu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 7 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 8 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 12 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 13 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 16 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...