Vědci ohlásili první vakcínu proti malárii s účinností 77 procent

Britští vědci ohlásili slibný výsledek výzkumu vakcíny proti malárii. Látka, kterou vyvíjí skupina Oxfordské univerzity, byla účinná u 77 procent účastníků testů. Malárie každoročně zabije 400 tisíc lidí, nejčastěji děti ze subsaharské Afriky.

Současná studie, o níž informoval server BBC, zahrnula 450 dětí z Burkina Fasa starších 12 měsíců. Ukázala se jako bezpečná a účinná ze 77 procent. V další fázi bude do výzkumu v celé Africe zapojeno 5000 dětí ve věku od pěti měsíců do tří let. Žádná z dosud vyvíjených vakcín nedosahovala požadované účinnosti nad 75 procent.

Malárii způsobují paraziti přenášení komáry. Je léčitelná, avšak léčba vyžaduje podmínky nesplnitelné na mnoha místech světa. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se jí v roce 2019 nakazilo 229 milionů lidí a 409 tisíc z nich zemřelo. Prvními projevy jsou horečka, bolesti hlavy a zimnice.

Výskyt malárie v Africe
Zdroj: ČT24

Testy nové látky začaly v roce 2019, před epidemií koronaviru. Adrian Hill, který řídí Jennerův ústav na Oxfordské univerzitě, řekl, že skupina na Oxfordské univerzitě vyvinula vakcínu proti covidu-19 s využitím poznatků o malárii.

Podle něj trvá výzkum malárie tak dlouho, protože v tomto případě jde o tisíce genů, zatímco u koronaviru zhruba o desítku. U malárie je zapotřebí velmi široká imunitní reakce, aby se člověk nemoci ubránil. „Je to opravdu technicky složité, a proto většina vakcín nefungovala,“ řekl Hill.

Jak účinná je vakcína

Ve studii otištěné v odborném časopisu The Lancet se uvádějí výsledky výzkumu očkovací látky označené R21/Matrix-M. Byla testována v období, kdy se malárií nakazí nejvíc lidí, tedy od května do srpna, a podávaly se vyšší a nižší dávky. V prvním případě byla účinnost 77 procent, ve druhém 71 procent. Na studii spolupracovaly týmy z Oxfordu, Burkina Fasa a USA.

Profesor parazitologie z Burkina Fasa Halidou Tinto výsledky označil za „strhující“ a vykazující mimořádnou účinnost. Vakcínu vyrobilo indické pracoviště Serum Institute a jeho zástupci oznámili, že bude-li vakcína schválena, dodá ústav více než 200 milionů dávek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 6 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 9 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 11 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 11 hhodinami
Načítání...