Vědci ohlásili první vakcínu proti malárii s účinností 77 procent

Britští vědci ohlásili slibný výsledek výzkumu vakcíny proti malárii. Látka, kterou vyvíjí skupina Oxfordské univerzity, byla účinná u 77 procent účastníků testů. Malárie každoročně zabije 400 tisíc lidí, nejčastěji děti ze subsaharské Afriky.

Současná studie, o níž informoval server BBC, zahrnula 450 dětí z Burkina Fasa starších 12 měsíců. Ukázala se jako bezpečná a účinná ze 77 procent. V další fázi bude do výzkumu v celé Africe zapojeno 5000 dětí ve věku od pěti měsíců do tří let. Žádná z dosud vyvíjených vakcín nedosahovala požadované účinnosti nad 75 procent.

Malárii způsobují paraziti přenášení komáry. Je léčitelná, avšak léčba vyžaduje podmínky nesplnitelné na mnoha místech světa. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se jí v roce 2019 nakazilo 229 milionů lidí a 409 tisíc z nich zemřelo. Prvními projevy jsou horečka, bolesti hlavy a zimnice.

Výskyt malárie v Africe
Zdroj: ČT24

Testy nové látky začaly v roce 2019, před epidemií koronaviru. Adrian Hill, který řídí Jennerův ústav na Oxfordské univerzitě, řekl, že skupina na Oxfordské univerzitě vyvinula vakcínu proti covidu-19 s využitím poznatků o malárii.

Podle něj trvá výzkum malárie tak dlouho, protože v tomto případě jde o tisíce genů, zatímco u koronaviru zhruba o desítku. U malárie je zapotřebí velmi široká imunitní reakce, aby se člověk nemoci ubránil. „Je to opravdu technicky složité, a proto většina vakcín nefungovala,“ řekl Hill.

Jak účinná je vakcína

Ve studii otištěné v odborném časopisu The Lancet se uvádějí výsledky výzkumu očkovací látky označené R21/Matrix-M. Byla testována v období, kdy se malárií nakazí nejvíc lidí, tedy od května do srpna, a podávaly se vyšší a nižší dávky. V prvním případě byla účinnost 77 procent, ve druhém 71 procent. Na studii spolupracovaly týmy z Oxfordu, Burkina Fasa a USA.

Profesor parazitologie z Burkina Fasa Halidou Tinto výsledky označil za „strhující“ a vykazující mimořádnou účinnost. Vakcínu vyrobilo indické pracoviště Serum Institute a jeho zástupci oznámili, že bude-li vakcína schválena, dodá ústav více než 200 milionů dávek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...