Umělá inteligence má přeložit jazyk vorvaňů. Mise CETI bude hledat možnosti mezidruhové komunikace

Slavný román Až delfín promluví Roberta Merleho je příběhem o tom, jak se lidé pokoušejí komunikovat s delfíny. Ve své době to byla sci-fi, dnes se ale díky umělé inteligenci tato myšlenka mění v realitu.

Na začátku dubna oznámil mezinárodní vědecký tým začátek rozsáhlého programu, který má rozluštit, jak komunikují vorvani, a ideálně jejich „jazyk“ přeložit tak, aby mu lidé rozuměli. Vědci z různých oborů, kteří spojili pro tento výzkum síly, vsadili na pomoc nejmodernější umělé inteligence.

Mise nazvaná CETI (Cetacean Translation Initiative), je pravděpodobně největší snahou o nalezení mezidruhové komunikace v dějinách vědy. Její název nápadně připomíná jiný slavný projekt SETI, který se pokoušel o komunikaci s mimozemskými civilizacemi.

Vědci, kteří se na projektu podílí, už v minulosti pracovali na stavbě specializovaných zařízení pro záznam videa a zvuku pod vodou. Během příštích pěti let chtějí zachytit miliony komunikací vorvaňů ve volné přírodě a pak je s pomocí umělé inteligence analyzovat.

Využijí k tomu podobné chytré algoritmy, které dnes překládají rutinně z jednoho lidského jazyka do druhého, jen budou uzpůsobené pro specifika tohoto problému. Nejdůležitější bude odhalit základní architekturu velrybí komunikace, tedy popsat, jakou má gramatiku a zda je vůbec popsatelná termíny lidské jazykovědy. Vědci budou odpovídat na tak základní otázky, jako je možnost, zda má vůbec velrybí mluva nějakou skladbu, něco podobného slovům či větám, anebo jestli funguje na úplně jiných principech.

Experti budou sledovat pod vodou nejen samotnou komunikaci, ale také to, jak na ni vorvani reagují, když ji slyší. Cílem není přimět velryby, aby porozuměly lidem, ale pochopit, co si vorvani navzájem říkají, když si spolu pod vodou vyprávějí. A dělají to velmi často: známým je třeba příklad, kdy kanadský biolog Shane Gero pozoroval po čtyřicet minut komunikaci jedné vorvaní rodiny: zvířata celou tu dobu kolem sebe plula a „povídala si“ pomocí soustavy mlaskání, cvakání a klikání.

Co je vlastně jazyk?

Tuto misi vede biolog David Gruber z Newyorské univerzity, který už pracoval na řadě mezioborových projektů, tento je ale nejsložitější.

Jazykovědci totiž tvrdí, že žádný ze zvířecích druhů nemá komunikaci, která by se dala nazvat jazykem – ať už je jakkoliv složitá, nikdy se ani zdaleka nepřibližuje složitosti, pravidelnosti a vnitřní logice byť těch nejjednodušších lidských jazyků.

Tento projekt ale vznikl s myšlenkou, že kytovci by mohli představovat výjimku. Jednak pozorování ukázala, že vydávají široké spektrum zvuků, jejichž pestrost naznačuje i rozsáhlé možnosti této komunikace.

Současně ale kytovci žijí ve složitých a sociálně bohatých kolektivech s rodinnými a možná dokonce i přátelskými vazbami. Lidský jazyk se zrodil za podobných podmínek, kdy si složitost témat v tlupách lidských předků vyžádala přesnější a preciznější komunikační nástroj – řeč.

Kosatky jsou (skoro) jako lidé

Nadějné jsou v tom například kosatky, které žijí ve vztahových sítích ovládaných samicemi, dělí se do jakýchsi klanů o počtu stovek nebo dokonce tisícovek kusů, jež se identifikují pomocí různých kódů. Někteří vědci dokonce mluví o tom, že různé klany komunikují pomocí různých dialektů.

Kosatky jsou navíc velmi dlouhověké a prokazatelně se mezigeneračně dělí o zkušenosti, znají například velmi užitečnou roli babičky, která pomáhá své dceři s výchovou dvojčat. A měly by být intelektuálně náročné činnosti schopné i čistě technicky, mají největší mozky zvířecí říše, šestkrát větší než ten lidský. Přírodovědci také tvrdí, že se kosatky učí „mluvit“ podobně jako lidé. „Blábolivé“ cvakání mláďat se postupně pod vlivem rodiny vylepšuje, až se mění ve specifický kód jejich klanu.

Autoři výzkumu se domnívají, že jim do karet hraje ještě jeden trumf: mnoho živočišných druhů spolu komunikuje i jinak než zvuky. Lidská řeč je naproti tomu založená hlavně na zvucích a velryby jsou na tom zřejmě podobně. Jejich hlasy se totiž nesou v moři na celé kilometry, na vzdálenosti, kdy se zvířata nemohou vidět. Pokud kytovci nějaký jazyk opravdu mají, vznikal v podmínkách, kde je nedostatek světla a lze tak komunikovat pouze hlasem. A to by mohlo analýzu řeči výrazně ulehčit.