Úrazy hlavy v mládí snižují inteligenci ve stáří. Na vznik Alzheimerovy nemoci ale vliv nemají, ukázal výzkum

Úrazy hlavy v raném, nebo středním věku se mohou ve stáří projevit zhoršením poznávacích schopností. Poukázala na to dlouholetá studie, kterou publikoval časopis Annals of Clinical and Translational Neurology. Podle vědců je možné, že tento typ poranění činí mozek zranitelnějším nebo urychluje normální procesy stárnutí.

Nejdelší britská kohortní studie zahrnovala celkem 502 lidí, kteří se narodili ve stejném týdnu v roce 1946. Když měli účastníci kolem padesáti let, zeptali se jich vědci, zda někdy utrpěli vážné poranění hlavy. Kladně tehdy odpovědělo 21 procent z nich. 

Přibližně v sedmdesáti letech pak celá skupina podstoupila skenování mozku a absolvovala také testování poznávacích schopností.

Při vyhodnocení výsledků výzkumníci využili, že měli k dispozici výsledky standardizovaného kognitivního testu, kterého se členové kohorty zúčastnili v osmi letech. V potaz pak vzali například i jejich dosažené vzdělání nebo třeba socioekonomický status. 

Horší pozornost a pomalejší myšlení

Ze závěrů studie tak vyplývá, že sedmdesátníci, kteří před více než patnácti lety utrpěli vážné poranění hlavy, měli o něco pomalejší myšlení a horší pozornost, než u nich vědci očekávali. Vedle toho měli také například v průměru o procento menší objem mozku.   

„Našli jsme přesvědčivé důkazy, že poranění hlavy v raném, či středním věku může mít z dlouhodobého hlediska malý, ale významný dopad na zdraví mozku a myšlení,“ poznamenala podle serveru EurekAlert! hlavní autorka studie Sarah-Naomi Jamesová z University College London. „Je možné, že poranění hlavy činí mozek zranitelnějším nebo urychluje normální proces jeho stárnutí,“ dodala.

Spojitost s Alzheimerovou chorobou vědci nenašli

Rozdíly v hladinách proteinu beta amyloidu, který má souvislost se vznikem Alzheimerovy choroby, ani jinou další spojitost s tímto onemocněním však odborníci nenašli. „Zdá se, že poranění hlavy mohou učinit naše mozky zranitelnější vůči normálním procesům stárnutí. Nenašli jsme ale důkazy o tom, že tyto úrazy by mohly způsobovat demenci. Mohly by však zhoršovat nebo urychlovat některé její příznaky,“ vysvětlila Jamesová.

O tom, jak závažné zranění účastníci studie zažili, či zda k němu došlo opakovaně, autoři studie údaje neměli. Ve sledování dané skupiny ale hodlají i nadále pokračovat. Chtějí mimo jiné zjistit, jak se tento pokles kognitivních schopností vyvíjí s postupujícím věkem.

Vědci v rámci studie upozornili také na rizika lehčích úrazů. „Je čím dál jasnější, že i méně závažné, ale opakované poranění hlavy – jako se děje napříkad u kontaktních sportů – může mít na zdraví mozku negativní dopady, a to o mnoho let později,“ řekl další z autorů studie Nick Fox, který rovněž působí na University College London.

„Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom celý život chránili naše mozky před úrazy,“ uzavřel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 2 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 4 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 6 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 7 hhodinami
Načítání...