Americká armáda testuje ve vesmíru solární elektrárnu. Energii chce posílat mikrovlnami na Zemi

Vědci pracující pro Pentagon úspěšně otestovali solární panel o velikosti krabice od pizzy ve vesmíru. Byl navržený jako prototyp budoucího systému, který bude posílat elektřinu získanou ve vesmíru dolů na Zemi.

Panel pojmenovaný Photovoltaic Radiofrequency Antenna Module (PRAM) do kosmu vyletěl v květnu 2020, když ho tam vynesl armádní bezpilotní raketoplán X-37B. Jeho cílem je, aby využíval sluneční světlo k přeměně na elektřinu – a tu pak přenesl na jakékoliv místo na planetě.

Panel PRAM je navržen tak, aby co nejlépe využíval světlo ve vesmíru, které neprochází atmosférou, a tak si lépe zachovává energii – je proto „silnější“ než sluneční světlo, které se dostane na Zemi a zachytáváme ho na panelech solárních elektráren. „Díky tomu získáváme ve vesmíru spoustu slunečního světla navíc,“ uvedl pro stanici CNN spoluautor konceptu Paul Jaffe.

Photovoltaic Radiofrequency Antenna Module
Zdroj: U.S. Naval Research Laboratory

PRAM měří 30x30 centimetrů a dokáže v kosmu vyrobit asi 10 wattů přenositelné energie – to přibližně odpovídá tomu, aby dokázal napájet běžný tablet. Prokázal to experiment, který se na konci února uskutečnil na oběžné dráze.

Americká armáda počítá s tím, že pokud se panel v dalších testech osvědčí, mělo by se začít zkoušet, jak funguje ve větších soustavách, složených z desítek a možná stovek panelů. Jeho případný úspěch by mohl znamenat revoluci jak v tom, jak se energie vyrábí, tak i v distribuci do odlehlých koutů zeměkoule.

„Některé vize ukazují, že vesmírné elektrárny by mohly mít větší výkon než největší dnešní elektrárny na Zemi – mělo by to stačit na zásobování celých měst,“ upozornil vědec. Zatím ještě neproběhl experiment s vysíláním energie z tohoto panelu na Zemi, ale tato technologie už byla v minulosti ověřena – transportu energie se v minulosti věnovali zejména japonští experti.

Způsobů, jak dostat energii dolů, je rovnou několik – od laserových paprsků až po mikrovlny. A právě o mikrovlnách uvažuje americká armáda; mohla by je pak posílat na různá místa na planetě. „Jedinečnou výhodou, kterou má energie z družic oproti jakémukoliv jinému zdroji energie, je tato globální přenositelnost,“ řekl Jaffe. „Můžete poslat energii do Chicaga a o zlomek vteřiny později, kdybyste potřebovali, ji poslat do Londýna nebo do Brazílie.“

Vizualizace solární elektrárny na oběžné dráze
Zdroj: NASA

Klíčovým faktorem, který je teprve zapotřebí prokázat, je podle Jaffea ekonomická životaschopnost takového projektu. „Stavět zařízení určené pro použití ve vesmíru je drahé,“ přiznává. Důležité ale podle něj je, že díky znovupoužitelným raketám začínají náklady na dopravu materiálu na oběžnou dráhu klesat.

Současně má ale výstavba elektráren ve vesmíru oproti Zemi i několik výhod: „Na Zemi máme otravnou gravitaci, která je užitečná v tom, že udržuje věci na místě, ale je to problém, když začnete stavět velmi velké věci, protože musí nést vlastní váhu,“ řekl Jaffe.

Tajné mise tajného stroje

Mise amerického vesmírného raketoplánu X-37B bývají většinou zahaleny tajemstvím, experiment PRAM je jedním z mála, které byly zveřejněny. Už v lednu zveřejnili Jaffe a jeho spoluautor Chris DePuma první výsledky experimentů s tímto zařízením v odborném časopisu IEEE Journal of Microwaves; ty ukázaly, že vše funguje, jak bylo plánováno.

X-37B
Zdroj: US ARMY

Tento projekt platí několik amerických organizací, kromě armády se na něm podílejí i Fond pro zlepšení schopnosti využívat energii (OECIF) a Námořní výzkumná laboratoř USA ve Washingtonu.

Cílem je pomáhat při katastrofách

Budoucnost, kdy by mohly takové kosmické elektrárny zásobovat Zemi elektřinou, je sice ještě velmi vzdálená, ale americká armáda už plánuje jejich první praktické využití.

Ty by měly spočívat v použití této energie například místům zasaženým nějakými přírodními katastrofami – jako byly například nedávné mrazy v Texasu, které způsobily rozsáhlé výpadky sítí. Energie z kosmu by se mohla dostat v takových situacích ke klíčovým infrastrukturám, jako jsou nemocnice nebo armádní zařízení. 

Podle Jaffea nehrozí využití této technologie pro výrobu zbraně v podobě silného mikrovlnného vesmírného laseru. Takové zařízení by totiž muselo být tak obrovské, že by si jeho výstavby všichni všimli. „Bylo by neobyčejně obtížné, ne-li nemožné,“ dodal Jaffe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 5 hhodinami

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 7 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 12 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 13 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 17 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
4. 12. 2025

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
4. 12. 2025

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
4. 12. 2025
Načítání...