Mladá žena se vyléčila z rakoviny, nyní se připravuje na cestu do vesmíru

Devětadvacetiletá Hayley Arceneauxová se dokázala vypořádat s rakovinou kostí a výlet na oběžnou dráhu při soukromém letu s raketou SpaceX pro ni ve srovnání s tím bude hračka. Myslí si to zástupci nemocnice St. Jude v americkém Memphisu, kde se Hayley kdysi léčila a kde už rok pracuje jako zdravotnická asistentka. Právě oni ji totiž vybrali, aby se letos do vesmíru vypravila společně s milionářem Jaredem Isaacmanem, který chce let využít pro dobročinné účely, napsala agentura AP.

Arceneauxová se tak má stát nejmladším Američanem ve vesmíru, protože až na podzim odstartuje, bude o dva roky mladší než Sally Rideová, která svůj let uskutečnila v roce 1983 ve 32 letech. Bude taky prvním astronautem s protézou, protože coby desetileté dívce jí voperovali náhradu kolene a titanovou tyč do stehenní kosti. Ještě teď lehce kulhá a občas trpí bolestmi, ale let jí lékaři schválili a během něj má v posádce zastávat funkci palubního zdravotníka.

„Můj boj s rakovinou mě na cestu do vesmíru připravil. Zocelilo mě to a taky si myslím, že mě to naučilo očekávat i neočekávané a vézt se s proudem,“ řekla Arceneauxová v rozhovoru s reportérem agentury AP.

Její vesmírný výlet prý také může ukázat ostatním pacientům s rakovinou a vyléčeným, že všechno je možné. „Až uvidí přeživšího ve vesmíru, bude to pro ně znamenat opravdu hodně,“ dodala.

Isaacman svůj záměr vyletět na oběžnou dráhu s raketou soukromé společnosti SpaceX oznámil začátkem února. Mimo jiné tím chce získat donátory pro nemocnici St. Jude a vybrat pro ni minimálně 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun), polovinu z této částky poskytne sám. Právě proto podnikatel nemocnici také nabídl, že jedno ze čtyř míst může obsadit člověk, kterého sama nominuje.

Další dvě místa připadnou rovněž lidem, kteří nebudou profesionálními astronauty. Jedno se bude losovat z dárců, kteří nemocnici přispějí, a další připadne podnikateli, který využívá internetovou platební platformu Shift4 Payments, kterou Isaacman provozuje. Jejich jména chce Isaacman oznámit v březnu.

„Ano! Ano! Prosím!“

Nemocnice St. Jude vybírala mezi svými zaměstnanci diskrétně a Arceneauxová tak lednový telefonát s dotazem, zda by si nechtěla udělat výlet do vesmíru, vůbec nečekala. „Ano! Ano! Prosím!,“ byla prý její okamžitá odpověď. Své rozhodnutí ale konzultovala s matkou i bratrem a jeho ženou, kteří pracují jako inženýři pro vesmírné lety. Ti ji prý ujistili, že let je v současné době naprosto bezpečný.

Mladá žena je velkou fanynkou vesmíru a dobrodružný typ, takže její přátele prý excentrický výlet nepřekvapí. Isaacman, jehož koníčkem je pilotování nadzvukových letadel, ji považuje za skvělou volbu.

„Nejde o to, lidi přesvědčovat o tom, jak vzrušující by bylo stát se astronautem, což samozřejmě je skvělé, ale o to, vyslat inspirativní zprávu o tom, čeho všeho jsme schopni na zemi dosáhnout,“ řekl podnikatel, který bude vesmírné misi velet.

Start se plánuje na říjen. Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vesmírnou loď Crew Dragon vynese raketa Falcon. Kapsle pak bude Zemi obíhat čtyři dny, než se vrátí zpět. Isaacman nezveřejnil, kolik jej let bude stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 11 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 11 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 16 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 17 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...