Až se po pandemii otevřou školy, zasáhne je epidemie rýmy, ukazuje zkušenost z Asie

Poté, co Hongkong znovu otevřel školy, které musely být zavřené kvůli pandemii covidu-19, stala se věc, kterou experti očekávali, ale řadu lidí zaskočila. Ve velkém se na nich začala šířit rýma. Stejný vývoj se dá očekávat i v dalších státech, jimž se daří s pandemií úspěšně bojovat a uvolňují opatření.

V Hongkongu byly školy zavřené loni od konce ledna do konce května a od července do října. Prezenční výuka byla nahrazena dálkovou. A právě v říjnu, po znovuotevření škol, začali lékaři pozorovat nečekaně velké množství dětí, které onemocněly. A to navzdory nošení roušek či zvětšení mezer mezi lavicemi.

Jenže tyto děti nebyly nakaženy novým koronavirem. Neměly dokonce ani chřipku, což byla další možnost, kterou vědci zvažovali. Děti se nakazily rhinoviry, což jsou původci jednoho z nejčastějších příčin běžného nachlazení.

Vědci se domnívají, že prudký nárůst počtu nemocných nebyla žádná náhoda. Jednalo se s vysokou pravděpodobností o důsledek návratu dětí po několika měsících do kolektivu. Zjednodušeně řečeno: mladí lidé mohli být náchylnější k respiračním virům, protože pravděpodobně byli méně vystaveni působení lidí mimo svou rodinu, a tudíž měli méně šancí nakazit se jimi a vybudovat si kvalitní imunitu.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Emerging Infectious Diseases, který vydává americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

„Umím si představit, že místa, kde jsou školy už dlouho zavřené, budou mít stejné zkušenosti jako v Hongkongu,“ uvedl epidemiolog Ben Cowling, který studii vypracoval. „Je pravděpodobné, že až se školy znovu otevřou, objeví se tam najednou spousta rhinovirů, mnoho dětí bude nachlazených a pak to od nich dostanou rodiče a zpanikaří, že by to mohl být covid.“

Od té doby, co se covid-19 začal po celém světě šířit, celá řada virů, které způsobují nachlazení a chřipkové nemoci, v podstatě zmizela. Během zimy na jižní polokouli v červenci a srpnu nebyl zaznamenán prakticky žádný výskyt chřipky. Ve Spojených státech bylo na chřipku pozitivně testováno jen 1400 lidí. Přitom loni touto dobou bylo chřipkových případů v USA zaznamenáno asi 174 tisíc.

Podobně významně klesly také počty dalších respiračních nemocí, včetně rhinovirů. Tato rozsáhlá skupina virů většinou způsobuje jen mírné nachlazení: odhaduje se, že více než 200 virů z čeledi rhinovirus je zodpovědných asi za třetinu všech nachlazení. A jak nasvědčují zkušenosti z Hongkongu, vypadá to, že je nezadrží ani přísná restriktivní opatření, která dokázala v řadě zemí minimalizovat šíření covidu.

Autoři hongkongské studie věří, že zranitelnost lidí rhinoviry a dalšími respiračními viry, včetně těch chřipkových, by se mohla v blízké budoucnosti zvětšit – právě proto, že lidé byli virům méně vystaveni. Autoři poznamenali, že podobný jev zaznamenali také britští výzkumníci, kteří hlásili prudký nárůst rhinovirových infekcí u dospělých, a to zhruba dva týdny poté, co se děti vloni v září vrátily v Británii do škol.

Podle Cowlinga existuje jednoduché vysvětlení toho, proč se rhinoviry mohou šířit i přes pandemická opatření. Koronaviry i chřipkové viry se totiž dají zastavit rouškami – ale totéž neplatí pro rhinoviry. Jsou totiž odolnější a mohou lépe odolávat povrchovému čištění než koronaviry a chřipkové viry.

Chřipková hrozba

Vědci se obávají, že stejný jev by se mohl projevit také u chřipky, až se znovu objeví chřipkové viry. Nedostatečné vystavení chřipkovým virům po dobu delší než jeden rok by podle Cowlinga i dalších mohlo vést k tomu, že mnoho lidí bude k virům náchylnějších, až se opatření proti pandemii zmírní.

„Kdybych si na to měl vsadit, pak bych odhadoval, že v nadcházející zimě pravděpodobně propukne vážnější epidemie – za předpokladu, že omezení budou do té doby zcela zrušena,“ řekl nedávno listu Daily Telegraph John Edmunds z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny a člen britského vládního výboru vědeckých poradců Sage. A Cowling s tím souhlasí: „Jakmile se opatření zmírní, jakmile se lidé pokusí vrátit do normálu, zažijeme největší chřipkovou sezonu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 4 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 10 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 10 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 10 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...