Až se po pandemii otevřou školy, zasáhne je epidemie rýmy, ukazuje zkušenost z Asie

Poté, co Hongkong znovu otevřel školy, které musely být zavřené kvůli pandemii covidu-19, stala se věc, kterou experti očekávali, ale řadu lidí zaskočila. Ve velkém se na nich začala šířit rýma. Stejný vývoj se dá očekávat i v dalších státech, jimž se daří s pandemií úspěšně bojovat a uvolňují opatření.

V Hongkongu byly školy zavřené loni od konce ledna do konce května a od července do října. Prezenční výuka byla nahrazena dálkovou. A právě v říjnu, po znovuotevření škol, začali lékaři pozorovat nečekaně velké množství dětí, které onemocněly. A to navzdory nošení roušek či zvětšení mezer mezi lavicemi.

Jenže tyto děti nebyly nakaženy novým koronavirem. Neměly dokonce ani chřipku, což byla další možnost, kterou vědci zvažovali. Děti se nakazily rhinoviry, což jsou původci jednoho z nejčastějších příčin běžného nachlazení.

Vědci se domnívají, že prudký nárůst počtu nemocných nebyla žádná náhoda. Jednalo se s vysokou pravděpodobností o důsledek návratu dětí po několika měsících do kolektivu. Zjednodušeně řečeno: mladí lidé mohli být náchylnější k respiračním virům, protože pravděpodobně byli méně vystaveni působení lidí mimo svou rodinu, a tudíž měli méně šancí nakazit se jimi a vybudovat si kvalitní imunitu.

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném časopise Emerging Infectious Diseases, který vydává americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

„Umím si představit, že místa, kde jsou školy už dlouho zavřené, budou mít stejné zkušenosti jako v Hongkongu,“ uvedl epidemiolog Ben Cowling, který studii vypracoval. „Je pravděpodobné, že až se školy znovu otevřou, objeví se tam najednou spousta rhinovirů, mnoho dětí bude nachlazených a pak to od nich dostanou rodiče a zpanikaří, že by to mohl být covid.“

Od té doby, co se covid-19 začal po celém světě šířit, celá řada virů, které způsobují nachlazení a chřipkové nemoci, v podstatě zmizela. Během zimy na jižní polokouli v červenci a srpnu nebyl zaznamenán prakticky žádný výskyt chřipky. Ve Spojených státech bylo na chřipku pozitivně testováno jen 1400 lidí. Přitom loni touto dobou bylo chřipkových případů v USA zaznamenáno asi 174 tisíc.

Podobně významně klesly také počty dalších respiračních nemocí, včetně rhinovirů. Tato rozsáhlá skupina virů většinou způsobuje jen mírné nachlazení: odhaduje se, že více než 200 virů z čeledi rhinovirus je zodpovědných asi za třetinu všech nachlazení. A jak nasvědčují zkušenosti z Hongkongu, vypadá to, že je nezadrží ani přísná restriktivní opatření, která dokázala v řadě zemí minimalizovat šíření covidu.

Autoři hongkongské studie věří, že zranitelnost lidí rhinoviry a dalšími respiračními viry, včetně těch chřipkových, by se mohla v blízké budoucnosti zvětšit – právě proto, že lidé byli virům méně vystaveni. Autoři poznamenali, že podobný jev zaznamenali také britští výzkumníci, kteří hlásili prudký nárůst rhinovirových infekcí u dospělých, a to zhruba dva týdny poté, co se děti vloni v září vrátily v Británii do škol.

Podle Cowlinga existuje jednoduché vysvětlení toho, proč se rhinoviry mohou šířit i přes pandemická opatření. Koronaviry i chřipkové viry se totiž dají zastavit rouškami – ale totéž neplatí pro rhinoviry. Jsou totiž odolnější a mohou lépe odolávat povrchovému čištění než koronaviry a chřipkové viry.

Chřipková hrozba

Vědci se obávají, že stejný jev by se mohl projevit také u chřipky, až se znovu objeví chřipkové viry. Nedostatečné vystavení chřipkovým virům po dobu delší než jeden rok by podle Cowlinga i dalších mohlo vést k tomu, že mnoho lidí bude k virům náchylnějších, až se opatření proti pandemii zmírní.

„Kdybych si na to měl vsadit, pak bych odhadoval, že v nadcházející zimě pravděpodobně propukne vážnější epidemie – za předpokladu, že omezení budou do té doby zcela zrušena,“ řekl nedávno listu Daily Telegraph John Edmunds z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny a člen britského vládního výboru vědeckých poradců Sage. A Cowling s tím souhlasí: „Jakmile se opatření zmírní, jakmile se lidé pokusí vrátit do normálu, zažijeme největší chřipkovou sezonu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 17 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 20 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 23 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...