Plasty jsou znečištěné kovy vzácných zemin, tvrdí vědci. Našli je i v hračkách a jednorázových obalech

Některé vzácné kovy, které se používají například při výrobě chytrých telefonů či jiné elektroniky, je stále častěji možné najít v běžných spotřebních plastech. Vyskytují se tak třeba v jednorázových obalech nebo dětských hračkách. Poukázal na to nový výzkum, který publikoval časopis Science of the Total Environment.

Ve své studii američtí vědci zkoumali nové i použité umělohmotné výrobky. Byly mezi nimi dětské hračky, kancelářské potřeby či třeba kosmetické nádoby.

Konkrétně se zaměřili na množství prvků vzácných zemin (REE), ale také na množství bromu a antimonu, které se v elektronice využívají jako zpomalovače hoření. Výsledky ukázaly, že jeden a více REE byly přítomné ve 24 z 31 testovaných produktů.

Vědci navíc zmíněné kovy našli například i v jednorázových umělohmotných obalech, u nichž je neregulovaná recyklace zakázaná. Výjimkou nebyly ani plasty, které vědci posbírali na pláži.

Nejčastějí se pak prvky vzácných zemin vyskytovaly v těch předmětech, které současně obsahovaly v menší míře brom a antimon. Vzácné kovy se ale objevily i v některých plastech, kde zmíněné zpomalovače přítomné nebyly. 

Všudypřítomné vzácné zeminy

Podle autorů studie se tak jedná o důkaz, že prvky vzácných zemin jsou v tomto ohledu všudypřítomné. Už dřívější výzkumy je totiž našly například v podzemní vodě, půdě nebo atmosféře. Kontaminaci plastů však v tomto ohledu vědci nespojují s pouhým jediným zdrojem či činností. 

„Prvky vzácných zemin mají v moderních elektronických zařízeních řadu důležitých využití,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! hlavní autor studie Andrew Turner z University of Plymouth.

„Do plastů se však cíleně nepřidávají. Jejich přítomnost je tak pravděpodobně důsledkem náhodného znečištění během mechanické separace a zpracování obnovitelných komponent,“ vysvětlil. 

Možné dopady na lidské zdraví v tomto ohledu zatím známé nejsou. „Tyto kovy se však našly ve větší míře v potravinách, kohoutkové vodě i některých lécích. To znamená, že plasty pravděpodobně nepředstavují významný vektor expozice běžné populace. Mohlo by to však signalizovat možnou přítomnost dalších, známějších a lépe prostudovaných chemických přísad a zbytků, které jsou důvodem k obavám,“ uzavřel Turner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 3 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...