Vědci objevili pozůstatky možná největšího dinosaura v dějinách

Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o vůbec největšího suchozemského tvora, který kdy na naší planetě žil, uvedla stanice CNN.

Ocasní obratle, části pánve a další kosti gigantického tvora, který před 98 miliony lety brázdil dnešní provincii Neuquén v argentinské části Patagonie, našli odborníci v geologické formaci známé jako souvrství Candelerosna, která je na fosilie bohatá.

Dinosaurus patřil mezi sauropody, tedy velké býložravé dinosaury s dlouhými krky a ocasy, kteří chodili po čtyřech. Nově objevený jedinec byl zřejmě ještě větší než jeho příbuzný Patagotitan – největší známý dinosaurus. Příslušníci tohoto rodu žili před 100 až 95 miliony let a dosahovali velikosti až 37,2 metru, uvádí vědci v odborném časopise Cretaceous Research.

„Je to obrovský dinosaurus, ale očekáváme, že najdeme ještě další části kostry při dalších expedicích, abychom mohli s jistotou říci, jak velký doopravdy byl,“ uvedl Alejandro Otero, paleontolog z přírodovědného muzea v argentinském La Plata.

Země obrů

Fosilie podobných obřích sauropodů našli odborníci na všech kontinentech kromě Antarktidy. Ty největší z nich – včetně pozůstatků dinosaurů vážících více než 40 tun – však byly objeveny právě v Patagonii.

Dokud vědci neprovedou analýzu dinosauří stehenní či pažní kosti, nelze s jistotou určit, kolik pradávný obr vážil. Dosud nalezené fosilie však naznačují, že by částečně odkrytý jedinec „mohl být považován za jednoho z největších“. Není zatím jasné ani to, ke kterému druhu objevený dinosaurus patřil – vědci ale zatím nepředpokládají, že by se jednalo o nový druh.

Těžké hledání rekordmana

Patagotitan byl sice zřejmě největším pozemským tvorem všech dob, ale nebyl nejtěžším. Argentinosauři sice byli podobně dlouzí, ale měli asi výrazně větší hmotnost – zatímco patagotitan vážil až 77 tun, argentinosaurus mohl vážit až 110 tun, tedy jako 12 slonů afrických. 

Obecně jsou ale tyto odhady velikosti i hmotnosti nesmírně obtížné – paleontologové je odhadují jen na základě několika kosterních úlomků; proto je nález každé další fosilie nesmírně důležitý a vždy takové odhady upřesňuje.

Srovnání velikosti dinosaurů
Zdroj: Wikimedia Commons

Ani to ale nestačí na ještě mohutnějšího tvora, jímž je plejtvák obrovský, ten ale žije ve vodě, nikoliv na souši. Plejtváci mohou vážit až 190 tun a jsou tedy nejtěžšími zvířaty v historii planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 11 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
včera v 16:58

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
včera v 14:36

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
včera v 14:02

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...