Vědci objevili pozůstatky možná největšího dinosaura v dějinách

Paleontologové v Argentině odkryli pozůstatky gigantického dinosaura. Z několika objevených kostí soudí, že se mohlo jednat o vůbec největšího suchozemského tvora, který kdy na naší planetě žil, uvedla stanice CNN.

Ocasní obratle, části pánve a další kosti gigantického tvora, který před 98 miliony lety brázdil dnešní provincii Neuquén v argentinské části Patagonie, našli odborníci v geologické formaci známé jako souvrství Candelerosna, která je na fosilie bohatá.

Dinosaurus patřil mezi sauropody, tedy velké býložravé dinosaury s dlouhými krky a ocasy, kteří chodili po čtyřech. Nově objevený jedinec byl zřejmě ještě větší než jeho příbuzný Patagotitan – největší známý dinosaurus. Příslušníci tohoto rodu žili před 100 až 95 miliony let a dosahovali velikosti až 37,2 metru, uvádí vědci v odborném časopise Cretaceous Research.

„Je to obrovský dinosaurus, ale očekáváme, že najdeme ještě další části kostry při dalších expedicích, abychom mohli s jistotou říci, jak velký doopravdy byl,“ uvedl Alejandro Otero, paleontolog z přírodovědného muzea v argentinském La Plata.

Země obrů

Fosilie podobných obřích sauropodů našli odborníci na všech kontinentech kromě Antarktidy. Ty největší z nich – včetně pozůstatků dinosaurů vážících více než 40 tun – však byly objeveny právě v Patagonii.

Dokud vědci neprovedou analýzu dinosauří stehenní či pažní kosti, nelze s jistotou určit, kolik pradávný obr vážil. Dosud nalezené fosilie však naznačují, že by částečně odkrytý jedinec „mohl být považován za jednoho z největších“. Není zatím jasné ani to, ke kterému druhu objevený dinosaurus patřil – vědci ale zatím nepředpokládají, že by se jednalo o nový druh.

Těžké hledání rekordmana

Patagotitan byl sice zřejmě největším pozemským tvorem všech dob, ale nebyl nejtěžším. Argentinosauři sice byli podobně dlouzí, ale měli asi výrazně větší hmotnost – zatímco patagotitan vážil až 77 tun, argentinosaurus mohl vážit až 110 tun, tedy jako 12 slonů afrických. 

Obecně jsou ale tyto odhady velikosti i hmotnosti nesmírně obtížné – paleontologové je odhadují jen na základě několika kosterních úlomků; proto je nález každé další fosilie nesmírně důležitý a vždy takové odhady upřesňuje.

Srovnání velikosti dinosaurů
Zdroj: Wikimedia Commons

Ani to ale nestačí na ještě mohutnějšího tvora, jímž je plejtvák obrovský, ten ale žije ve vodě, nikoliv na souši. Plejtváci mohou vážit až 190 tun a jsou tedy nejtěžšími zvířaty v historii planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 21 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...