Pandemie přinesla jen nepatrný výkyv, říkají meteorologové o emisích skleníkových plynů

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, které jsou hlavní příčinou změny klimatu, dosáhly v loňském roce rekordních hodnot. A také v roce 2020 nadále stoupají – navzdory opatřením k zastavení pandemie covidu-19, uvedla v pondělí OSN.

Šéf Světové meteorologické organizace (WMO) Petteri Taalas uvítal závazek několika zemí, že se zaměří na technologie šetrné ke klimatu, až se budou snažit oživit své ekonomiky po krizi způsobené koronavirem. Vyjádřil také optimismus nad slibem nově zvoleného amerického prezidenta Joea Bidena, že vrátí svou zemi k Pařížské klimatické dohodě, a prohlásil, že doufá, že „by to mohlo mít dominový efekt a motivovat také některé další země“.

Agentura, která je součástí Organizace spojených národů, ale varovala před nadějí, že lockdowny a další opatření, která mají zkrotit pandemii, by mohly samy o sobě napravit část škod způsobených stále rostoucími emisemi skleníkových plynů v posledních desetiletích.

Emise se letos opravdu snížily. WMO však upozornila, že to nepomohlo ke snížení rekordní koncentrace skleníkových plynů, které zachycují teplo v atmosféře, zvyšují teplotu, způsobují zvyšování hladiny moří a vedou ke stále častějším extrémům počasí. „Pokles emisí související s uzavřením ekonomik je jen nepatrným výkyvem na dlouhodobém grafu,“ řekl Taalas. „My ale potřebujeme trvalé zploštění křivky,“ doplnil.

Základní body zprávy o CO2

Hlavní výroční zpráva WMO o skleníkových plynech popsala, že předběžné odhady ukazují na celosvětový pokles denních emisí oxidu uhličitého (CO2) během nejintenzivnějšího období lockdownů až o 17 procent. Celoroční dopad těchto opatření by měl podle očekávání WMO přinést pokles emisí o 4,2 až 7,5 procenta.

To však nezpůsobí pokles koncentrace CO2 v atmosféře, upozornila agentura, protože dopad není „větší než běžné meziroční výkyvy“. Emise budou i nadále stoupat, i když mírně sníženým tempem, uvedla WMO.

Emise jsou hlavním faktorem, který určuje množství skleníkových plynů. Míra koncentrace je pak měřítkem toho, co zůstává ve vzduchu po řadě komplexních interakcí mezi atmosférou, biosférou, litosférou, kryosférou a oceány.

Ve Věstníku WMO je uvedena atmosférická koncentrace CO2 v roce 2019 na úrovni 410 ppm, což je více než v roce 2018, kdy dosáhla 407,8 ppm – a tento vzestup pokračoval i letos. Taalas poukázal na to, že svět v roce 2015 překročil globální práh 400 ppm, a vyjádřil znepokojení nad tím, že „jen o čtyři roky později jsme překročili 410 ppm. Takovou rychlost nárůstu jsme v historii našich záznamů ještě neviděli.“

Agentura OSN uvedla, že od roku 1990 došlo k 45procentnímu nárůstu takzvaného radiačního působení, což je efekt oteplování klimatu skleníkovými plyny. 

„Oxid uhličitý zůstává v atmosféře po staletí a v oceánu ještě déle,“ řekl Taalas. „Podobnou koncentraci CO2 zažila Země naposledy před třemi až pěti miliony let,“ uvedl.

Největší producenti CO2 v roce 2015
Zdroj: edgar.jrc.ec.europa.eu

Metan a oxid dusný

Druhým nejrozšířenějším skleníkovým plynem v atmosféře je metan, uvolňovaný zejména dobytkem a fermentací z rýžových polí, který je zodpovědný zhruba za 16 procent oteplování.
V roce 2019 byla úroveň metanu na 260 procentech předprůmyslové úrovně, na 1877 částicích na miliardu (ppb).

Nárůst oproti měření v roce 2018 byl o něco nižší než předchozí roční nárůst, ale stále vyšší než desetiletý průměr, uvedla WMO.

Koncentrace oxidu dusného, třetího největšího skleníkového plynu, který je z velké části způsoben zemědělskými hnojivy, loni činila 332 ppb, tedy 123 procent nad úrovní před průmyslovou revolucí.

Jeho vzestup v letech 2018 až 2019 byl rovněž nižší než v letech 2017 až 2018, ale na stejné úrovni jako průměrné roční tempo růstu za posledních deset let.