Muži s pleší mívají horší průběh covidu, ukazují výzkumy

Čím dál více vědeckých studií naznačuje, že pro plešaté muže představuje nový koronavirus větší hrozbu než pro ty vlasaté.

Už od začátku pandemie si lékaři a vědci v Číně začali všímat, že muži s nedostatkem vlasů končí častěji v nemocnici a mají horší průběh nemoci. A protože muži jsou častější obětí covidu-19, přišly rychle první hypotézy o tom, že mužské pohlavní hormony (například testosteron) nějak umožňují viru SARS-CoV-2 napadat buňky.

První, kdo tuto teorii formuloval, byl profesor Carlos Wambier z Brownovy univerzity, který tento fenomén v létě studoval na menším vzorku osob. Pojmenoval ho „Gabrinovo znamení“ – po plešatém americkém lékaři Franku Gabrinovi, který na covid zemřel.

Wambierova studie, která proběhla ve Španělsku, zjistila, že 79 procent mužů, kteří byli hospitalizovaní v Madridu s covidem, trpělo plešatostí. Výsledky vyšly v odborném časopise Journal of the American Academy of Dermatology.

Potvrdila to i další práce z Itálie, která se věnovala mužům léčícím se z rakoviny prostaty. Ti, kteří užívali terapii založenou na potlačování mužských hormonů, se covidem nakazili o čtvrtinu méně často než ti s jiným typem léčby.

První rozsáhlá studie

Na začátku listopadu vyšla první větší práce, která zkoumala souvislost mezi plešatěním a rizikem covidu na rozsáhlejším vzorku pacientů. V časopise Journal of American Academy of Dermatology na 1941 lidech popsali, že čím méně muži mají vlasů, tím větší hrozbu pro ně covid představoval.

Riziko covidu pro různě plešaté muže
Zdroj: American Academy of Dermatology

Platilo to, i když se přihlédlo k dalším faktorům, jako byly věk a hmotnost – pleš se totiž častěji objevuje u starších mužů. Ve studii ale vyšla jako nejčastější znak, který vedl k těžkému průběhu covidu.

Vědci chtějí tento fenomén zkoumat i nadále, aby odhalili, které jevy spojené s plešatěním mají na riziko covidu větší dopad. Mohlo by to pomoci odhalit zranitelnější populaci, ale i možné terapie, které budou cílit na schopnost viru tyto slabiny napadat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 9 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 12 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 16 hhodinami

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 20 hhodinami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
8. 9. 2026

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.