Muži s pleší mívají horší průběh covidu, ukazují výzkumy

Čím dál více vědeckých studií naznačuje, že pro plešaté muže představuje nový koronavirus větší hrozbu než pro ty vlasaté.

Už od začátku pandemie si lékaři a vědci v Číně začali všímat, že muži s nedostatkem vlasů končí častěji v nemocnici a mají horší průběh nemoci. A protože muži jsou častější obětí covidu-19, přišly rychle první hypotézy o tom, že mužské pohlavní hormony (například testosteron) nějak umožňují viru SARS-CoV-2 napadat buňky.

První, kdo tuto teorii formuloval, byl profesor Carlos Wambier z Brownovy univerzity, který tento fenomén v létě studoval na menším vzorku osob. Pojmenoval ho „Gabrinovo znamení“ – po plešatém americkém lékaři Franku Gabrinovi, který na covid zemřel.

Wambierova studie, která proběhla ve Španělsku, zjistila, že 79 procent mužů, kteří byli hospitalizovaní v Madridu s covidem, trpělo plešatostí. Výsledky vyšly v odborném časopise Journal of the American Academy of Dermatology.

Potvrdila to i další práce z Itálie, která se věnovala mužům léčícím se z rakoviny prostaty. Ti, kteří užívali terapii založenou na potlačování mužských hormonů, se covidem nakazili o čtvrtinu méně často než ti s jiným typem léčby.

První rozsáhlá studie

Na začátku listopadu vyšla první větší práce, která zkoumala souvislost mezi plešatěním a rizikem covidu na rozsáhlejším vzorku pacientů. V časopise Journal of American Academy of Dermatology na 1941 lidech popsali, že čím méně muži mají vlasů, tím větší hrozbu pro ně covid představoval.

Riziko covidu pro různě plešaté muže
Zdroj: American Academy of Dermatology

Platilo to, i když se přihlédlo k dalším faktorům, jako byly věk a hmotnost – pleš se totiž častěji objevuje u starších mužů. Ve studii ale vyšla jako nejčastější znak, který vedl k těžkému průběhu covidu.

Vědci chtějí tento fenomén zkoumat i nadále, aby odhalili, které jevy spojené s plešatěním mají na riziko covidu větší dopad. Mohlo by to pomoci odhalit zranitelnější populaci, ale i možné terapie, které budou cílit na schopnost viru tyto slabiny napadat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...