Obezita může zhoršit účinnost očkování proti covidu-19, obávají se vědci

Obezita je rizikovým faktorem při covidu-19 a stejné faktory mohou způsobit, že lidé s výraznou nadváhou budou představovat problém také při očkování.

Od počátku pandemie nového koronaviru je zřejmé, že obezita patří k jednomu z nejvíce rizikových faktorů, jež jsou s nemocí spojené. Už když epidemioložka Sü Lin zkoumala první data z Číny, všimla si vzorce: „BMI tam byl vždy. Vždycky byl spojen s vážným průběhem covidu-19,“ uvedla.

Její studie byla v březnu první, která na tento problém upozornila Světovou zdravotnickou organizaci; od té doby to stejné potvrdila řada rozsáhlých výzkumů z celého světa: obézní lidé mají vyšší pravděpodobnost, že na covid-19 zemřou a že budou mít těžký průběh, a to i když se vezmou v úvahu jiné rizikové faktory.

Například ze studie, které se účastnilo 5200 nakažených, z nichž 35 procent bylo obézních, vyplynulo, že pravděpodobnost, že člověk skončí v nemocnici, byla větší u lidí s vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI).

Obezita jako hrozba

Obezita je hrozbou při covidu-19 rovnou z několika důvodů. Lidé s vysokým BMI představují problém především z hlediska zdravotní péče: je mnohem složitější se o ně starat i léčit je. Problematická je u nich intubace i připojení na ventilátor –⁠ náročnější je i manipulace s nimi, například nutné otáčení. A také mívají nižší kapacitu plic.

Jenže to není zdaleka všechno, další příčiny mohou být a zřejmě jsou skrytější –⁠ týkají se totiž molekulární úrovně. Takzvaná inzulinová rezistence způsobuje, že tělo hůř reaguje na cukr a může předcházet vzniku cukrovky. Je výrazně častější u osob s vysokým indexem BMI –⁠ a také může zhoršovat dopady koronavirové infekce.

Lidé s nadváhou nebo obezitou v české populaci (v %)
Zdroj: Česko v datech

Ukázalo se také, že samotná tuková tkáň covidu-19 prospívá, využívá ji jako jakési hnízdo. Virus napadá buňky tak, že se přichytí na receptory na povrchu určitých buněk. Na tukových buňkách se takové receptory vyskytují v hojném počtu a vědci proto zkoumají, zda kvůli tomu fungují jako „dobré hnízdo pro virus“, vysvětluje François Pattou z univerzity ve francouzském Lille, který se podílí na výzkumu spojitosti mezi obezitou a těžkou formou covidu-19.

Obezita a záněty

Největším problémem je ale dopad obezity na imunitní systém. Obezita totiž způsobuje dlouhodobé slabší záněty, které zřejmě přispívají k vyšší pravděpodobnosti vzniku cukrovky i srdečních chorob.

Kvůli tomu mohou lidé s obezitou mít vyšší úroveň proteinů, které řídí imunitu –⁠ a to včetně často zmiňovaných cytokinů. Právě takzvané cytokinové bouře, kdy imunita nefunguje správně, jsou spojené s těmi nejhoršími průběhy covidu-19.

Obezita je vážný problém v tomto století
Zdroj: Edenred

Předběžné výsledky studií také naznačují, že u obézních virus vydrží průměrně o pět dní déle –⁠ jejich tělo má tedy větší problém se ho zbavit.

A existuje ještě jeden důvod k obavám: obezita je totiž spojená s méně rozmanitou populací mikrobů v zažívacím traktu. A jak se dobře ví, právě tento mikrobiom má významný vliv na schopnost odolávat patogenům.

Varování pro očkování

Všechny tyto faktory by podle odborného časopisu Science mohly znamenat problém také pro očkování proti viru SARS-CoV-2, a to zejména v zemích, které mají obéznější populaci. Podle dat WHO se tento problém týká asi 13 procent dospělých na planetě, v některých bohatých zemí západu je to ale až třetina populace.

A u řady vakcín je jejich účinnost u lidí se silnou nadváhou omezená. Ukázalo se to například u očkování proti chřipce, hepatitidě B a vzteklině –⁠ zejména u chřipky o tom existují jasné důkazy.

U koronaviru se zatím takové závěry neobjevily, ale je možné, že se objeví. Podle lékařů se na to dá připravit –⁠ například tím, že se obézním, podobně jako seniorům, bude podávat větší množství očkovací látky, anebo se bude vakcinace opakovat další dávkou.

Například americký vakcinolog Gregory Poland z Mayo Clinic, který se dlouhodobě problému očkování u obézních věnuje, pro Science uvedl: „Nebyl bych překvapený, kdyby úroveň protilátek byla u nich nižší a kdyby u nich vydržela kratší dobu.“

I kdyby se ale v testech ukázala protilátková odpověď u obézních zcela v pořádku, stále by to mohlo být zavádějící. Melinda Becková, která se věnuje zejména souvislosti imunity a stravy, upozorňuje, že něco podobného je vidět i u očkování na chřipku. Také u něj vypadá reakce protilátek při testech v normě, přesto mají obézní asi dvakrát větší pravděpodobnost, že přes očkování chřipku dostanou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 56 mminutami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 1 hhodinou

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 3 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.