Proč jsou mravenci tak silní? Podle vědců za to může ztráta dovednosti létat

Ztráta schopnosti létat umožnila, aby se mravenčí dělnice staly fyzicky silnějšími. Naznačila to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Frontiers in Zoology. Křídlové svaly podle vědců totiž zabíraly hlavní část hrudi mravenců, což omezovalo potenciál jiných svalů.

Mravenci představují jednu z nejúspěšnějších skupin hmyzu. Jejich kolonie se vyskytují téměř ve všech koutech světa – je možné je najít v deštných pralesech i pouštích, nevyhýbají se ani lidským obydlím. 

Tento společenský druh hmyzu je také proslulý tím, že jeho zástupci dokáží unést předměty, jež jsou mnohonásobně těžší než oni sami. Síla mravenců byla přitom až doposud spíše opomíjená, dřívější studie se totiž soustředily spíše na sociální aspekty mravenišť.

Odpověď na otázku, proč jsou mravenčí dělnice tak fyzicky zdatné, se však nyní pokusila najít studie vědců z Okinawa Institute of Science and Technology Graduate University (OIST) a pařížské Sorbonny.

„Mravenčí dělnice se vyvinuly z létajícího hmyzu,“ poznamenal profesor Evan Economo z OIST. „Vždy jsme předpokládali, že ztráta letu pomohla optimalizovat mravenčí těla pro práci na zemi,“ dodal.

Cílem vědců bylo analyzovat obecné rysy, které jsou přítomné u všech mravenců. Z toho důvodu pro svou studii využili dva vzdáleně příbuzné druhy. K dispozici přitom měli jak neokřídlené mravenčí dělnice, tak létající královny.

Schopnost létat jako omezení

Během studie autoři pořídili detailní rentgenové snímky hrudí mravenců. S jejich pomocí pak zmapovali všechny tamní svaly a vytvořili 3D modely. Nakonec porovnali nálezy těchto dvou druhů s řadou dalších mravenců a bezkřídlého hmyzu.

Došli přitom k závěru, že schopnost létat se pojila s výraznými omezeními pro stavbu těla. U létajícího hmyzu totiž zabírají svaly křídel hlavní část hrudníku – někdy i více než 50 procent. To znamená, že ostatní svaly, které se používají k podpoře a pohybu hlavy, nohou a břicha, jsou svázány a stlačeny proti vnější kostře. 

Jakmile však toto omezení zmizí, veškerý prostor v hrudi se otevře, což podle vědců umožní zbylým svalům se rozpínat a reorganizovat.  „V hrudi mravenčí dělnice je všechno v maličkém prostoru krásně integrováno,“ poznamenal nedávno zesnulý hlavní autor výzkumu Christian Peeters ze Sorbonny.

„Všechny tři svalové skupiny se zvětšily, což dává mravencům-dělníkům větší sílu. Došlo také ke změně geometrie krčních svalů, které podpírají hlavu a pohybují jí,“ uvedl dále s tím, že upraveno bylo také vnitřní uchycení svalů.

Podle vědců je přitom zajímavé, že bezkřídlé vosy zareagovaly na ztrátu dovednosti létat zcela jinak než mravenci. Jsou samotářské a konzumují potravu tak, jak ji najdou. Mravenci jsou však součástí kolonií – loví a sbírají potravu, kterou pak pro ostatní potřebují odnést zpět do mraveniště. Proto je logické, že existoval u mravenců selekční tlak na podporu síly. Ve výzkumu mravenčí síly chtějí vědci i nadále pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 8 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 10 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...