Slovenští vědci popsali exotické šváby, kteří žijí v superstátech. Vytvářejí společenstva podobná mravenčím

Slovenští vědci popsali šváby, kteří vytvářejí složitá společenstva podobná těm včelím nebo mravenčím.

Většina druhů zvířat na naší planetě žije relativně osaměle, jen v menších skupinách. Ale někteří tvorové dosáhli výjimečné formy organizace –⁠ žijí v hierarchicky strukturovaných skupinách, které připomínají lidské státy. Typicky jsou to včely, mravenci anebo termiti.


Těmto tvorům se říká eusociální; je pro ně obvyklá dělba práce, pečlivá starost o potomstvo a existence ve stavu jakéhosi superorganismu, kdy jedinec není schopen života bez ostatních. Nyní vědci ze Slovenské akademie věd zjistili, že se tímto zvláštním způsobem chovají i švábi.

„Jedním z nejbizarnějších je určitě zelený kovově lesklý šváb z rodu Melyroidea, o němž se autoři domnívají, že představuje relikt z doby dinosaurů. A proto je podrobili detailnímu studiu,“ uvedl pro web Pravda.sk geolog SAV Peter Vršanský, který výzkumný tým vedl.

„Nevšední stavba těla se ale ukázala být důsledkem nikoliv primitivnosti, ale způsobu jejich života. Jedná se o velmi zvláštní skupinu švábů, kteří žijí ve skupinách o velikosti do tisíce zvířat.“

Výjimeční švábi

Doposud se toho o nich vědělo jen málo: zřejmě se živí výlučně zelenými řasami. Přírodovědci nyní pozorovali mladé šváby v různých vývojových stádiích a také specializované role, jako jsou dělníci nebo královna. „Dospělci krmili mláďata,“ doplnil Vršanský.

Vědci sídlo těchto švábů našli na polouši, který patří mezi vrbovité stromy. Jsou zvláštní tím, že mají velmi tvrdé dřevo, které se nerozkládá zdaleka tak rychle jako jiné stromy v pralesním prostředí. Autoři této studie předpokládají, že v podobně složitých společnostech žijí i jiné druhy švábů, jen se to doposud nepodařilo prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 35 mminutami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 48 mminutami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026
Načítání...