Android Fjodor obvinil ruské kosmonauty z alkoholismu. Skandál naznačuje rozpory v Roskosmosu

Člověku podobný ruský robot Fjodor, který loni na týden navštívil Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), rozpoutal skandál, když ruské kosmonauty nařkl z opilství na palubě ISS. Uražení dobyvatelé vesmíru, kteří mezitím přestoupili do ruské politiky, se chtějí soudit, informoval zpravodajský server Newsru.com.

Android Fjodor zatím přišel o svůj účet na Twitteru. O jeho obsahu server informoval s upozorněním, že zpráva je určena čtenářům starším šestnácti let: „Mé mínění o lidech není zrovna vysoké,“ poznamenal v jednom z posledních příspěvků Fjodor, který je vybaven umělou inteligencí. „Pohleďte na tři kosmonauty, kteří tvořili posádku v roce 2014. (Maxim) Surajev, přezdívaný Limonádový Joe, (Alexandr) Samokuťajev, zvaný Autokuťajev, a (Jelena) Serovová. Ve videu Serovová vykládá o tygrech (proboha, k čemu tu jsou tygři?) a ostatní jsou opilí,“ poznamenal android o zdravici někdejších kosmonautů z vesmírné dráhy, upozorňující na důležitost ochrany tygrů.

V následujícím příspěvku zdůraznil, že „na rozdíl od Surajeva a Samokuťajeva“ roboti nepodléhají slabůstkám, neporušují zákaz konzumace alkoholu na vesmírné stanici a nevykládají nesmysly, ale bezezbytku a bez povšimnutí plní své letové úkoly a nesnaží se dezertovat z oddílu kosmonautů do parlamentu. Fjodor se současně domáhal návratu na oběžnou dráhu, protože se tehdy se svými úkoly vyrovnal lépe „než ti poslanci“.

Newsru upozornil, že androidovy výpady na Twitteru následovaly poté, co se Surajev tamtéž omluvil prvnímu kosmonautovi světa Juriji Gagarinovi za zaostávání Ruska za Spojenými státy. Surajev mnohokrát na Roskosmos a jeho neúspěchy reagoval, většinou naznačoval, že ruská vesmírná agentura pod vedením Dmitrije Rogozina zaostává za ostatními. 

Například 7. října sdílel příspěvek, ve kterém srovnal interiér lodě Crew Dragon s ruským Sojuzem: 

Událost ukazuje rozpory v ruském kosmickém výzkumu

„Obrátím se na soud, neprominu to a Maxim Surajev taky ne. Jsme Hrdinové Ruska, poslanci a nějaký mizera o nás takhle píše? To je na soud,“ prohlásil Samokuťajev. Na nadávání na sociálních sítích si už stěžoval šéfovi agentury Rogozinovi, který prý vůbec netušil, co se děje. Alkohol se podle bývalého kosmonauta na oběžné dráze vůbec nemůže vyskytnout: jednak je zakázaný, jednak jsou v ruském úseku ISS namontované snímače, které by hned vyvolaly poplach. A natáčení videopříspěvku k tygrům stálo kosmonauty „tři dny dřiny a dvě bezesné noci“, než se odhodlali požádat kolegyni, aby ten „pitomý scénář přečetla“.

Roskosmos ujistil, že nemá nic společného s Fjodorovým účtem, který „nevyjadřuje oficiální stanovisko“.

Server připomněl, že ředitel Rogozin loni řekl, že netuší, kdo na Twitteru jménem Fjodora píše, a připustil, že jde možná o robotovo dílo. Účet každopádně zřídil Roskomos ještě před Fjodorovou vesmírnou misí, která prý nepředstavovala žádný velký úspěch –⁠ už kvůli problémům při připojení vesmírné lodi s androidem k ISS –⁠ a kosmonauti měli k Fjodorovi výhrady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 14 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.