Senioři jsou skupinou, která je nejvíce ohrožená těžkým průběhem covidu-19 a také jí nejvíce hrozí smrt. Lidé ve věku nad 65 let tvoří asi 9 procent světové populace, ale přitom tvoří 30 až 40 procent všech případů covidu a více než 80 procent úmrtí na tuto nemoc. Jenže léky i očkování, které by měly proti ní pomoci, se na seniorech nezkoušejí, dokládá nový výzkum.
Už mnohokrát v dějinách medicíny se ukázalo, že klinických studií léků se účastní příliš málo seniorů. Proto mezinárodní vědecký tým prozkoumal, jak jsou na tom léčiva proti koronaviru. Cílem výzkumu byly všechny léky a vakcíny, které jsou v USA ve fázi klinických testů. Vědci zkoumali, zda jsou v těchto studiích zapojeni i lidé ve věku nad 65 let.
Výsledky analýzy 847 klinických studií vyšly v odborném žurnálu JAMA Internal Medicine. Ukázalo se, že ve více než 50 procentech klinických testů nebyli zapojení senioři. Ještě horší je ale situace u vakcín. Žádná z klinicky testovaných očkovacích látek nezahrnuje starší občany.
Autoři studie varují, že vynechání této klíčové skupiny lidí omezí schopnost lékařů účinně léky využívat. Uznávají, že je logické, že některé extrémně rizikové skupiny s různými komorbiditami nemohly být z bezpečnostních a etických důvodů do těchto výzkumů zahrnuté, přesto může mít neznalost dopadů na seniory negativní následky.
Vědci upozorňují, že u řady klinických studií je průměrný věk zkoumaných osob 40 let. Téměř, nebo dokonce vůbec se ale nevěnují lidem nad 75 let – což je ale skupina, která je covidem nejvíce ohrožená.
„Pokud budou starší lidé vyloučení z testů očkovacích látek, nebude možné zaručit efektivitu, dávkování nebo četnost podání, nebo vyloučit vedlejší účinky u skupiny nejvíce zranitelných,“ konstatují autoři práce. „Protilátková odezva u vakcín může s věkem klesat, ale dá se zlepšit vyšší koncentrací látek, přídavnými látkami nebo opakováním očkování,“ dodávají vědci.
Očkovat, nebo neočkovat seniory?
Podle některých studií by k získání kolektivní imunity stačilo naočkovat jen mladší část populace – tak, aby bylo imunních 67 procent lidí. Vakcinace seniorů by tak vlastně nebyla nutná. Problém spočívá podle autorů v tom, že to v reálném prostředí nebude fungovat, právě proto, že senioři bývají koncentrování velmi často na jednom místě (jako jsou například domovy důchodců), kde tvoří většinu populace.
Někteří epidemiologové zase navrhují, aby se právě senioři očkovali jako první, právě proto, že jim hrozí násobně častěji horší průběh nemoci než mladým. Pokud ale nebudou informace o tom, jak funguje očkování u seniorů, nebude to možné. Autoři doporučují, aby se klinické studie doplnily o tuto skupinu, samozřejmě za přesně definovaných podmínek a s maximálním ohledem na bezpečnost této skupiny.
