Výzkum odhalil, jak i malé množství insekticidů likviduje užitečný hmyz

Nový výzkum popsal mechanismus, jak i nízké množství insekticidu, kterým je rozšířený imidakloprid, může poškodit nervový, metabolický a imunitní systém hmyzu – včetně toho užitečného, jakým jsou včely.

Studie, která vyšla v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, ukázala, že už nízké dávky imidaklopridu vyvolávají u hmyzu neurodegeneraci a narušují životně důležité funkce celého těla, včetně zraku, pohybu nebo imunitního systému. Přírodovědci to popsali u modelového organismu, mouchy octomilky, ale týká se to s velkou pravděpodobností i mnoha dalších druhů.

Po celém světě rychle ubývá hmyzích populací a současně se intenzivně používají insekticidy, u nichž existuje podezření, že v tom hrají klíčovou roli. Tato studie přišla s rozsáhlými důkazy, že tato souvislost není jen náhodná: i malé dávky insekticidů totiž snižují schopnost hmyzu přežít, a to i toho, který nepatří mezi škůdce.

„Náš výzkum jsme sice provedli jen na jednom insekticidu, ale existují důkazy, že i jiné insekticidy způsobují oxidační stres, takže mohou mít velmi podobné důsledky,“ komentoval výsledky práce profesor Philip Batterham z univerzity v Melbourne.

„Naše výsledky zdůrazňují, jak velký je význam lepšího pochopení mechanismů insekticidů, zejména na prospěšný hmyz. Bez dalšího výzkumu totiž nebudeme vědět, jestli jsou jiné insekticidy bezpečnější,“ uvedl Batterham.

Evropská unie už využívání imidaklopridu v zemědělství zakázala kvůli obavám z dopadů na včely. Přesto zůstává jedním z nejprodávanějších insekticidů na světě. Napadá centrální nervovou soustavu hmyzu, což má za následek ochrnutí hmyzu a jeho následnou smrt.

Jak výzkum probíhal

Vědci ke svým závěrům došli studiem účinků imidaklopridu na larvy octomilek. V praxi se tento insekticid obvykle používá v koncentraci až 2800 částic na milion (ppm). V laboratoři ale vědci testovali mnohem nižší dávky, přičemž zjistili, že už velmi nízká dávka 2,5 ppm stačí k tomu, aby se pohyb larev mušek po pouhých dvou hodinách od vystavení snížil o 50 procent. „A to je pro nás důkaz, že insekticid měl vliv na funkci mozku,“ řekl doktor Felipe Martelli, který se na studii podílel.

Výzkumníci také testovali insekticid na dospělých mouchách. Zjistili, že mouchy vystavené velmi nízkým dávkám (4 ppm) během 25 dnů osleply a objevily se u nich pohybové problémy, které ovlivnily jejich schopnost lézt. To je příznakem neurodegenerace v jiných částech mozku.

„Řada studií prokázala, že nízké dávky insekticidů mohou ovlivnit chování hmyzu. Neodhalily ale, jak insekticidy vyvolávají změny na buněčné a molekulární úrovni,“ dodal Martelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
před 13 hhodinami

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
před 14 hhodinami

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
před 16 hhodinami

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026

V Brazílii padlo loni nejméně stromů od roku 2019

Odlesňování v Brazílii, kde se nachází největší část Amazonie, loni kleslo na nejnižší úroveň od roku 2019, vyplývá ze zprávy tamní monitorovací sítě MapBiomas zveřejněné tento týden. Podle agentury AFP je to zásluha politiky prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.
28. 5. 2026

Japonci chtějí kulturní artefakty chránit přesunem na Měsíc

Japonská letecká společnost Japan Airlines (JAL) chce od roku 2028 nabízet přepravu nákladu na Měsíc. V novém projektu plánuje přepravovat předměty kulturní hodnoty, kterým na Zemi hrozí zánik v důsledku klimatických změn, ozbrojených konfliktů či přírodních katastrof. Pokud se záměr uskuteční, JAL se stane první leteckou společností na světě, která bude zajišťovat dopravu nákladu na Měsíc, uvedly agentury Kjódó a The Japan News.
28. 5. 2026
Načítání...