Už před dvěma lety oznámili astronomové, že pod povrchem Marsu, pod jeho jižním pólem, se skrývá velké jezero. Nová pozorování to nyní nejen potvrdila, ale navíc odhalila, že takových jezer se tam nachází víc.
Na Marsu jsou nejméně čtyři jezera s tekutou vodou. To největší má na délku 20 kilometrů, zjistili astronomové
Vědci popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Nature Astronomy, že hlavní jezero má na délku přibližně 20 kilometrů. Poblíž něho se nachází několik dalších podzemních jezer, jsou nejméně tři. Leží v oblasti Planum Australe asi 1500 metrů pod povrchem Rudé planety; jsou od sebe oddělená suchými regiony.
„V této studii jsme potvrdili existenci rozsáhlého oblasti s vodou. A současně jsme nezávisle na tom našli další místa s vodou – to znamená, že nejde o izolovaný náhodný objev. Jedná se o systém a to mění spoustu věcí,“ uvedla profesorka Elena Pettinelliová z Říma, která se na studii podílela.
Objev je důležitým kamínkem do mozaiky poznání Marsu, vyvolává ale stejné množství otázek. Pro vědce je například záhadou, jak je možné, že je voda v tekutém stavu. Teplota v místě, kde se jezera nacházejí, se totiž pohybuje odhadem kolem 68 stupňů Celsia pod nulou. Na Zemi mohou jezera tekuté vody pod antarktickým ledem existovat díky vysokému tlaku ledu shora, ale na Rudé planetě takový tlak není dostatečný.
Jediným možným vysvětlením je, že v jezerech musí být velmi vysoká koncentrace soli. Díky ní by mohla voda nezamrzat i při silném mrazu.
Zajímavým zjištěním je také fakt, že tato jezera nejsou nová nebo nevznikla jen dočasně; studie ukazuje, že musí na Marsu existovat už delší dobu a že jsou geologickou součástí planety. „Myslíme si, že tento jezerní systém zřejmě vydržel v této podobě velmi dlouhou dobu. Mluvíme teď minimálně o milionech let. Zřejmě se voda postupně měnila na led,“ doplnila Pettinelliová.
Až doposud byla ve hře i možnost, že pod jezerem se nachází nějaký silný zdroj geotermální energie, který vodu zahřívá – objev tří nových jezer ale tuto hypotézu v podstatě vylučuje.
Proutkaření na Marsu
Objev mohl vzniknout díky přístroji MARSIS, který je součástí sondy Mars Express. Toto zařízení je silným radarem, který vysílá pulzy, jež se odrážejí od hmoty pod povrchem. Tímto způsobem MARSIS zkoumal pomocí 29 pozorování oblast jižního pólu planety. Vědci z nich odvodili existenci podzemního jezera.
Tato oblast je na výzkum velmi výhodná, je totiž plochá, což vědcům pomáhá se zpracováním dat. Radar tedy ve výzkumu pokračoval a během dalších 134 pozorování prozkoumal oblast o rozloze 250 krát 300 kilometrů. Vědci pak na vyhodnocení dat využili zkušenosti, které nasbírali při pozorování a zkoumání jezer pod ledovci v Antarktidě, kde je snadnější si předpoklady ověřit než na Marsu, například pokusnými sondami pod ledovec.
Autoři výzkumu dodávají, že se současným vybavením se dostali na samé hranice toho, co je možné ještě o této oblasti zjistit - věří ale, že v budoucnosti se na oběžnou dráhu planety dostanou ještě přesnější a citlivější přístroje, které budou moci popsat podzemní jezera lépe.
Právě existence vody v tekuté formě je totiž klíčová: nejen pro poznání minulosti Marsu, ale také pro lidské osídlování planety.