Vědci už tuší, proč má u někoho covid tak těžký průběh. Může za to mutace ohrožující více muže

Na covidu-19 je podle vědců zvláštní, jak neobvykle působí na různé lidi. Proč někdy přivodí těžký stav s dlouhodobými následky i relativně zdravému člověku, zatímco u jiného má jen minimální projevy? Na tyto otázky se pokusily odpovědět dvě rozsáhlé studie, které zveřejnil odborný časopis Science. Podle nich některé těžké případy spočívají ve slabinách imunitního systému pacienta.

Přibližně 3,5 procenta pacientů s těžkým průběhem covidu-19, které vědci zkoumali, mělo prokazatelně mutaci v genech, jež jsou zapojené do obrany proti virům. A nejméně 10 procent nemocných s těžkým průběhem si zase v těle vytváří autoprotilátky, které útočí na imunitní systém, a ne na samotný virus. Podle autora studií, profesora Jeana-Laurenta Casanovy, to může vysvětlovat řadu zatím špatně pochopitelných případů zdravých lidí, kteří po onemocnění covidem skončili na jednotkách intenzivní péče.

Podle něj to bylo překvapivě jasné: škodlivé protilátky se našly u 101 z 987 zkoumaných pacientů. „Tyto dvě práce nám poskytují první vysvětlení, proč covid-19 může být u některých tak vážný, ale většina napadených stejným virem je v pořádku,“ uvedl Casanova.

Tato práce má bezprostřední dopad jak na diagnostiku nemoci, tak i na její léčbu, věří Casanova. Pokud u někoho odhalí testy virus, měl by být rychle otestován také na autoprotilátky, myslí si vědec. A pokud budou i tyto testy pozitivní, pak by mělo okamžitě dojít k cílené léčbě. Je totiž možné, že odstranění těchto protilátek by mohlo pomoci zmírnit průběh nemoci.

Celosvětový výzkum trval půl roku

Tento výzkum začal na prvních pacientech už v únoru letošního roku, když se v USA objevily první případy covidu. Cíleně hledali skupinu mladých lidí, u nichž měla nemoc vážný průběh. Právě na tomto vzorku by totiž bylo nejlépe vidět, zda mají v imunitním systému nějaké neviditelné slabiny, jež by viru ulehčily nákazu.

Vědci prozkoumali genom pacientů s důrazem na sadu 13 genů zapojených do takzvané interferonové imunity proti chřipce. U zdravých lidí molekuly interferonů fungují jako bezpečnostní systém: vyhledávají invazivní viry a bakterie a když je odhalí, spustí poplach, který povolá do boje další složky imunity.

Casanova a jeho tým se tímto jevem zabývali i v minulosti – podařilo se jim odhalit genetické mutace, které zabraňují produkci a funkci interferonů. Lidé s těmito mutacemi jsou zranitelnější některými patogeny; patří mezi ně i ty, které způsobují chřipku. Pokud by se podobné mutace podařilo odhalit rovněž u lidí s covidem-19, mohlo by to pomoci včas vytipovat pacienty, jimž nemoc hrozí více – a současně hledat nové inovativní způsoby léčby.

Už v březnu se povedlo do projektu zapojit přes pět stovek nakažených z různých zemí světa, v srpnu jich bylo 1500 a v současné době už jich Casanovův tým studuje přes tři tisíce. Hned od začátku vědci naráželi na případy škodlivých mutací, a to mladých i starších pacientů.

Ze 659 již prostudovaných lidí jich 23 mělo chyby v genech zapojených do produkce protivirových interferonů. Bez nich nebyli pacienti schopni virus porazit bez významné pomoci lékařů. A to vedlo vědce k myšlence: co když jiní nemocí s vážným průběhem covidu mají nedostatek interferonů, ale z odlišných důvodů. Například proto, že jejich těla tyto molekuly samy poškozují, nebo dokonce ničí.

Něco podobného se stává u některých autoimunních onemocnění, jako je například cukrovka typu jedna anebo revmatická artritida: u nich někteří nemocní vytvářejí protilátky, které útočí na tělo.

A přesně to vědci našli také u pacientů s covidem. Analýza 987 nemocných, kteří měli značně závažný průběh, tento problém našla u 101 z nich. „Tyto protilátky blokovaly aktivitu interferonů a u lidí s lehkým průběhem jsme je nenašli,“ potvrdili autoři studie.

Zranitelní muži

„Jde o bezprecedentní objev,“ uvedla spoluautorka Isabelle Meytsová z Belgie, která pomáhala se sháněním pacientů, odběrem vzorků i analýzou. Pozoruhodné také je, že drtivá většina s tímto poškozením byli muži; bylo jich 94 procent. Mohlo by to vysvětlovat, proč právě muži jsou oproti ženám novým koronavirem tak často poškozeni – pravděpodobnost závažného průběhu je u nich výrazně vyšší než u žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 14 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 17 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 21 hhodinami

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
8. 9. 2026

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.