Česko řeší klima. Lidé si uvědomují, že se něco děje, říká meteorolog Žák

Klimatická změna představuje pro českou společnost zásadní výzvu. Jak na ni pozitivně reagovat v různých sektorech a odvětvích, jak efektivně snižovat emise skleníkových plynů a také jak se na dopady klimatické změny adaptovat, těmito klíčovými otázkami se zabývá čtyřdílný cyklus „Česko řeší klima“. Pořad odvysílala v srpnu Česká televize na ČT2 a jednotlivé díly jsou k dispozici v archivu ČT. I tentokráte se režisérské a scenáristické taktovky chopil Daniel Tichý. A pod vznik pořadu se autorsky podepsal meteorolog České televize Michal Žák, se kterým o projektu přinášíme rozhovor.

Česko řeší klima je pokračováním předloňské série „Klima mění Česko“. V čem jsou obě série podobné, v čem se od sebe liší?

Podobné jsou v délce jednotlivých epizod, jejich počtu (jsou čtyři). Naopak rozdíl je v tom, že jsme kladli ještě větší důraz na konkrétní řešení, ať už mitigační povahy (snižování emisí skleníkových plynů), nebo adaptační opatření (přizpůsobení se dopadům změny klimatu). Zaměřili jsme se hlavně na opatření na lokální a regionální úrovni, proto jsme ke spolupráci oslovili vybrané kraje a města a natáčeli jsme v desítkách lokalit.

Na jaká hlavní témata v souvislosti s klimatickou změnou jste se v pořadu zaměřili?

Zejména na péči o krajinu, kde hraje hlavní roli otázka zadržení vody a ochrana před suchem, stejně jako udržitelné zemědělství. Dále jsou to témata čisté mobility, obnovitelných zdrojů energie nebo zmírňování negativních dopadů horkých vln na obyvatele především velkých měst.

Hlavním cílem pořadu bylo ukázat množství konkrétních příkladů klimatických opatření. Která z nich vás osobně nejvíce zaujala?

Velice se mi líbilo svezení elektrickým autobusem v Trutnově nebo procházka po obnovených krušnohorských rašeliništích, která v sobě dokážou zadržet jak obrovské množství vody, tak i značný objem uhlíku.

A velmi příjemné bylo posezení u břehů revitalizovaného toku Ponávky v centru Brna v horkém letním dni. Síla našeho pořadu je především v ukázce konkrétních cest, jak řešit příčiny i dopady změny klimatu, a současně zdůraznění, že tyto cesty mohou vést jak k ekonomicky zajímavým řešením (příležitost pro podnikání), tak i ke zlepšení kvality našeho života.

Natáčeli jste ve většině krajů a v řadě tuzemských měst a obcí. Řeší tedy Česko změnu klimatu?

Musím říct, že ano. Na svých toulkách po Česku jsme navštívili řadu měst a vesnic, kde mají aktivního starostu nebo vedení obce a kde realizují spoustu klimatických opatření. Tato pak slouží nejen místním občanům, ale často se stávají inspirací pro ostatní města.

Samozřejmě, že s realizací těchto opatření pomáhá i řada dotačních programů a titulů. A je potřeba zmínit i roli aktivních jedinců, kteří se často sami staví do role aktivních propagátorů inovativních a funkčních řešení.

A co postoje české veřejnosti k tomuto tématu? Jak je vnímáte?

Podle výzkumů z posledních let je téma změny klimatu chápáno jako jednoznačně významné, zde nastal výrazný posun. Lidé si uvědomují, že se s naším klimatem a počasím něco děje, a je potřeba s tím něco konkrétního dělat. Trochu tápou, co by se třeba právě u nich mělo dělat a taky kdo by to měl řešit. I tady se snažíme v pořadu ukázat možné cesty.

Pořad je odvysílán, co plánujete teď?

Kromě přípravy samotného dokumentu jsou pro nás neméně důležitou součástí projektu i následné besedy, především se studenty středních, případně základních škol, ale i se širokou veřejností, a to především v místech, kde jsme natáčeli. První z nich už máme za sebou, další plánujeme na podzim a zimu, což bohužel můžou poněkud zhatit opatření proti šíření koronaviru.

Každopádně považujeme za potřebné nadále zvyšovat povědomí veřejnosti o klimatických řešeních, a současně je pro nás důležitá i zpětná vazba od účastníků besed.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 7 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 9 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 10 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 14 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 15 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
včera v 14:15

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
včera v 11:24

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
včera v 11:14
Načítání...