Česko řeší klima. Lidé si uvědomují, že se něco děje, říká meteorolog Žák

Klimatická změna představuje pro českou společnost zásadní výzvu. Jak na ni pozitivně reagovat v různých sektorech a odvětvích, jak efektivně snižovat emise skleníkových plynů a také jak se na dopady klimatické změny adaptovat, těmito klíčovými otázkami se zabývá čtyřdílný cyklus „Česko řeší klima“. Pořad odvysílala v srpnu Česká televize na ČT2 a jednotlivé díly jsou k dispozici v archivu ČT. I tentokráte se režisérské a scenáristické taktovky chopil Daniel Tichý. A pod vznik pořadu se autorsky podepsal meteorolog České televize Michal Žák, se kterým o projektu přinášíme rozhovor.

Česko řeší klima je pokračováním předloňské série „Klima mění Česko“. V čem jsou obě série podobné, v čem se od sebe liší?

Podobné jsou v délce jednotlivých epizod, jejich počtu (jsou čtyři). Naopak rozdíl je v tom, že jsme kladli ještě větší důraz na konkrétní řešení, ať už mitigační povahy (snižování emisí skleníkových plynů), nebo adaptační opatření (přizpůsobení se dopadům změny klimatu). Zaměřili jsme se hlavně na opatření na lokální a regionální úrovni, proto jsme ke spolupráci oslovili vybrané kraje a města a natáčeli jsme v desítkách lokalit.

Na jaká hlavní témata v souvislosti s klimatickou změnou jste se v pořadu zaměřili?

Zejména na péči o krajinu, kde hraje hlavní roli otázka zadržení vody a ochrana před suchem, stejně jako udržitelné zemědělství. Dále jsou to témata čisté mobility, obnovitelných zdrojů energie nebo zmírňování negativních dopadů horkých vln na obyvatele především velkých měst.

Hlavním cílem pořadu bylo ukázat množství konkrétních příkladů klimatických opatření. Která z nich vás osobně nejvíce zaujala?

Velice se mi líbilo svezení elektrickým autobusem v Trutnově nebo procházka po obnovených krušnohorských rašeliništích, která v sobě dokážou zadržet jak obrovské množství vody, tak i značný objem uhlíku.

A velmi příjemné bylo posezení u břehů revitalizovaného toku Ponávky v centru Brna v horkém letním dni. Síla našeho pořadu je především v ukázce konkrétních cest, jak řešit příčiny i dopady změny klimatu, a současně zdůraznění, že tyto cesty mohou vést jak k ekonomicky zajímavým řešením (příležitost pro podnikání), tak i ke zlepšení kvality našeho života.

Natáčeli jste ve většině krajů a v řadě tuzemských měst a obcí. Řeší tedy Česko změnu klimatu?

Musím říct, že ano. Na svých toulkách po Česku jsme navštívili řadu měst a vesnic, kde mají aktivního starostu nebo vedení obce a kde realizují spoustu klimatických opatření. Tato pak slouží nejen místním občanům, ale často se stávají inspirací pro ostatní města.

Samozřejmě, že s realizací těchto opatření pomáhá i řada dotačních programů a titulů. A je potřeba zmínit i roli aktivních jedinců, kteří se často sami staví do role aktivních propagátorů inovativních a funkčních řešení.

A co postoje české veřejnosti k tomuto tématu? Jak je vnímáte?

Podle výzkumů z posledních let je téma změny klimatu chápáno jako jednoznačně významné, zde nastal výrazný posun. Lidé si uvědomují, že se s naším klimatem a počasím něco děje, a je potřeba s tím něco konkrétního dělat. Trochu tápou, co by se třeba právě u nich mělo dělat a taky kdo by to měl řešit. I tady se snažíme v pořadu ukázat možné cesty.

Pořad je odvysílán, co plánujete teď?

Kromě přípravy samotného dokumentu jsou pro nás neméně důležitou součástí projektu i následné besedy, především se studenty středních, případně základních škol, ale i se širokou veřejností, a to především v místech, kde jsme natáčeli. První z nich už máme za sebou, další plánujeme na podzim a zimu, což bohužel můžou poněkud zhatit opatření proti šíření koronaviru.

Každopádně považujeme za potřebné nadále zvyšovat povědomí veřejnosti o klimatických řešeních, a současně je pro nás důležitá i zpětná vazba od účastníků besed.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...