Smrtnost nového koronaviru se pohybuje podle současných expertních odhadů kolem 0,6 procenta. Přibývá však stále více náznaků i důkazů, že nemoc po sobě zanechává i dlouhodobější následky, a to i u pacientů, kteří neměli extrémně těžký průběh nákazy.
Dlouhodobé zdravotní dopady covidu stále neznáme. Přibývají náznaky, že mohou být rozsáhlé
Náznaků, že SARS-CoV2 může mít negativní dopad na zdraví člověka i po vyléčení, existuje celá řada. Tento fenomén ale není a nemůže být zatím dostatečně dobře prozkoumán, protože s touto nemocí lidstvo žije pouhých sedm měsíců. Zatím nejhlouběji se na něj podívala nedávná německá studie z konce července.
Ta zjistila, že téměř u osmdesáti procent zkoumaných pacientů došlo k nějakému poškození srdce. Vědci v ní zkoumali pacienty, kteří přežili nákazu tímto virem – jen 33 procent z nich se léčilo v nemocnici, zbytek doma. V této skupině mělo 78 procent známky toho, že srdce bylo nějak virem ovlivněno; 60 procent pak mělo v srdečním svalu zánět.
Pozoruhodné přitom bylo, že míra poškození nezáležela na tom, jak vážný byl u nemocných průběh nákazy. To znamená, že se někdy větší poškození objevovalo i u lidí s velmi mírným průběhem.
Podle autorů studie nejsou její výsledky aplikovatelné na celou populaci, ani nic zásadního neříkají o tom, jak časté jsou takové dopady. Zkoumal se relativně malý vzorek stovek lidí a nebyl reprezentativní. Jde ale o další kamínek do mozaiky, která čím dál přesněji zobrazuje, jak koronavirus působí dlouhodobě.
Italský výzkum
Podobně velký výzkum (na 143 lidech) provedli také Italové, kteří zkoumali jen pacienty s vážným průběhem vyžadujícím hospitalizaci. Jeho výsledky zveřejněné v odborném časopise JAMA ukazují, že ještě 60 dnů od nemoci pociťuje 53 procent lidí únavu, 43 procent má potíže s dýcháním a 27 procent cítí bolest kloubů a hrudníku.
Průměrný věk zkoumaných přitom byl u mužů 56 let a u žen 53 let. Přesto 44 procent z nich uvedlo, že i dva měsíce po překonání nemoci cítí zhoršenou kvalitu života.
Náznaky z USA
Zpráva expertů z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zase před nedávnem popsala, že 19 procent mladých lidí, kteří překonali covid, v dotazníku uvedlo, že se necítí být v pořádku ani 14–21 dní po vypuknutí nemoci. Ve starších věkových skupinách pak byly výsledky ještě horší.
Celkově třetina ze 270 zkoumaných lidí, kteří neměli průběh tak vážný, aby s ním museli do nemocnice, podle CDC nedosáhla po dvou týdnech návratu k původní kvalitě zdraví. Pro srovnání: u sezonní chřipky se zotaví po takové době asi devadesát procent nakažených.
Co to říká o covidu?
Lékaři, kteří nemocné zkoumali, uvádějí, že není jasné, jak dlouho vlastně trvá rekonvalescence po covidu. Může to být půlrok, ale také mnohem více – dva, pět nebo deset let, anebo se už zdravotní stav nezlepší nikdy.
Důležité je, že tyto výzkumy upozorňují na jeden podstatný fakt: číslo o smrtnosti není jediným důležitým údajem o pandemii – i kdyby nemoc přežilo 99,99 procenta nakažených, je nutné studovat i to, v jakém stavu a s jakými dlouhodobými následky.
Že tento fenomén existuje a reálně je rozšířený, dokazuje ještě jeden fakt: V USA, které jsou covidem v absolutních číslech nejpostiženější zemí světa, už dokonce vznikly skupiny lidí, kteří tyto dlouhodobé následky na sobě pociťují, a poskytují si navzájem pomoc a podporu.