Kočky zabijí v jednom městě 27 milionů zvířat ročně. Jejich lovecké schopnosti vědci podceňovali

První velká africká studie zkoumala, kolik zvířat tam zabijí volně žijící domácí kočky. Podle výzkumu je to výrazně více, než naznačovaly odhady – až osmdesát procent kořisti totiž nedonesou domů. Jen v Kapském městě ročně připraví o život asi 27 milionů zvířat, nejčastěji plazů.

Kočky domácí jsou jedním z nejhorších škůdců v ekosystémech na celém světě. Jejich role byla dobře popsána zajména ve Spojených státech a v Austrálii, ale zatím měli vědci jen minimum informací o tom, jak škodí přírodě v Africe.

Kamery a data

Autoři výzkumu zkombinovali pro svou práci několik cest. Jednak srovnali údaje o množství kořisti, kterou kočky nosí svým majitelům domů, ze tří různých vědeckých prací. Pak ještě dali tato data do kontextu se záznamy ze speciálních kamer, které byly připevněné na obojky šelem žijících v Kapském městě.

Zatím se totiž pracovalo jen s množstvím zvířat, které kočky donesou mrtvé domů – ale to se může značně lišit od reálného množství zabité kořisti, předpokládali biologové.


A měli pravdu. Ukázalo se totiž, že jen 18 procent ulovené kořisti donesou domů. A to znamená, že uloví 5,56krát více zvířat, než naznačovaly starší výzkumy.

Většinou loví venku v noci; největší podíl na jejich kořisti tvoří plazi – je to asi polovina všech obratlovců, které zabijí. Zajímavé ale je, že plazi tvoří jen 17 procent toho, co kočky donesou domů. Savci tvoří 24 procent kořisti, ale 54 procent z mrtvolek donesených lidem.

Autoři práce také vyvrací představu, že kočky jsou vlastně užitečné, protože stejně určitě loví hlavně nepůvodní zvířata a tím vlastně přírodě pomáhají. Opak je pravdou: jen šest procent jejich potravy jsou nepůvodní druhy, drtivá většina kořisti jsou původní organismy.

Vědci spočítali, že průměrná kočka v Kapském městě zabije ročně asi 90 zvířat. Protože zde žije asi 300 tisíc domácích koček, které chodí ven, odhaduje se, že za rok připraví o život asi 27,5 milionů tvorů. Protože na hranici města leží důležitá chráněná oblast, vyzývají vědci k opatrnosti – ochrana přírody by měla přisuzovat vlivu koček větší dopad.

Kočky ničitelky

Vliv koček domácích na vymírání živočišných druhů je mnohem větší, než si většina lidí představuje. Podle studie z roku 2016 jsou přímo zodpovědné za vyhynutí 26 procent ptáků, savců a plazů uvedených na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody. A přispěly k ohrožení dalších 25 procent.

Hlavní dopad koček se projevuje na ostrovech, kde se zvířata vyvíjela v omezených ekosystémech, mnohdy nepřipravených na tak univerzální lovce. Ostrovní nelétaví ptáci, drobní hlodavci, ale i větší plazi nejsou vybavení žádnou ochranou, která by jim proti těmto predátorům mohla pomoci.

Miliardy mrtvých zvířat

Ani na kontinentech ale nejsou zvířata před kočkami ochráněna. Údaje ze Spojených států amerických říkají, že ročně zde kočky zabijí asi 1,4-3,7 miliard ptáků a 6,9-20,7 miliard savců. V Austrálii stejný predátor zahubí ročně asi 460 milionů zvířat původních druhů ročně.

Celkový dopad koček domácích se popisuje hůř. Před deseti lety jich na Zemi žilo asi 600 milionů, ale vzhledem k růstu lidské populace a rozsáhlejší urbanizaci jich od té doby určitě přibylo – jen chybí aktuální data.

Problém spočívá v tom, že za normálních okolností je počet predátorů na jednu oblast značně omezený, ale u koček to může být průměrně 300-400 zvířat na kilometr čtvereční – v hustých aglomeracích dokonce až 1500. Pro srovnání, jak je tomu u jiných menších kočkovitých šelem: karakalů bývá asi 0,47 na kilometr čtvereční, koček plavých kolem 0,25 na kilometr čtvereční.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 14 mminutami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 17 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 23 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...