Kočky zabijí v jednom městě 27 milionů zvířat ročně. Jejich lovecké schopnosti vědci podceňovali

První velká africká studie zkoumala, kolik zvířat tam zabijí volně žijící domácí kočky. Podle výzkumu je to výrazně více, než naznačovaly odhady – až osmdesát procent kořisti totiž nedonesou domů. Jen v Kapském městě ročně připraví o život asi 27 milionů zvířat, nejčastěji plazů.

Kočky domácí jsou jedním z nejhorších škůdců v ekosystémech na celém světě. Jejich role byla dobře popsána zajména ve Spojených státech a v Austrálii, ale zatím měli vědci jen minimum informací o tom, jak škodí přírodě v Africe.

Kamery a data

Autoři výzkumu zkombinovali pro svou práci několik cest. Jednak srovnali údaje o množství kořisti, kterou kočky nosí svým majitelům domů, ze tří různých vědeckých prací. Pak ještě dali tato data do kontextu se záznamy ze speciálních kamer, které byly připevněné na obojky šelem žijících v Kapském městě.

Zatím se totiž pracovalo jen s množstvím zvířat, které kočky donesou mrtvé domů – ale to se může značně lišit od reálného množství zabité kořisti, předpokládali biologové.


A měli pravdu. Ukázalo se totiž, že jen 18 procent ulovené kořisti donesou domů. A to znamená, že uloví 5,56krát více zvířat, než naznačovaly starší výzkumy.

Většinou loví venku v noci; největší podíl na jejich kořisti tvoří plazi – je to asi polovina všech obratlovců, které zabijí. Zajímavé ale je, že plazi tvoří jen 17 procent toho, co kočky donesou domů. Savci tvoří 24 procent kořisti, ale 54 procent z mrtvolek donesených lidem.

Autoři práce také vyvrací představu, že kočky jsou vlastně užitečné, protože stejně určitě loví hlavně nepůvodní zvířata a tím vlastně přírodě pomáhají. Opak je pravdou: jen šest procent jejich potravy jsou nepůvodní druhy, drtivá většina kořisti jsou původní organismy.

Vědci spočítali, že průměrná kočka v Kapském městě zabije ročně asi 90 zvířat. Protože zde žije asi 300 tisíc domácích koček, které chodí ven, odhaduje se, že za rok připraví o život asi 27,5 milionů tvorů. Protože na hranici města leží důležitá chráněná oblast, vyzývají vědci k opatrnosti – ochrana přírody by měla přisuzovat vlivu koček větší dopad.

Kočky ničitelky

Vliv koček domácích na vymírání živočišných druhů je mnohem větší, než si většina lidí představuje. Podle studie z roku 2016 jsou přímo zodpovědné za vyhynutí 26 procent ptáků, savců a plazů uvedených na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody. A přispěly k ohrožení dalších 25 procent.

Hlavní dopad koček se projevuje na ostrovech, kde se zvířata vyvíjela v omezených ekosystémech, mnohdy nepřipravených na tak univerzální lovce. Ostrovní nelétaví ptáci, drobní hlodavci, ale i větší plazi nejsou vybavení žádnou ochranou, která by jim proti těmto predátorům mohla pomoci.

Miliardy mrtvých zvířat

Ani na kontinentech ale nejsou zvířata před kočkami ochráněna. Údaje ze Spojených států amerických říkají, že ročně zde kočky zabijí asi 1,4-3,7 miliard ptáků a 6,9-20,7 miliard savců. V Austrálii stejný predátor zahubí ročně asi 460 milionů zvířat původních druhů ročně.

Celkový dopad koček domácích se popisuje hůř. Před deseti lety jich na Zemi žilo asi 600 milionů, ale vzhledem k růstu lidské populace a rozsáhlejší urbanizaci jich od té doby určitě přibylo – jen chybí aktuální data.

Problém spočívá v tom, že za normálních okolností je počet predátorů na jednu oblast značně omezený, ale u koček to může být průměrně 300-400 zvířat na kilometr čtvereční – v hustých aglomeracích dokonce až 1500. Pro srovnání, jak je tomu u jiných menších kočkovitých šelem: karakalů bývá asi 0,47 na kilometr čtvereční, koček plavých kolem 0,25 na kilometr čtvereční.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 9 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 18 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 21 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 23 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026
Načítání...