Kočky zabijí v jednom městě 27 milionů zvířat ročně. Jejich lovecké schopnosti vědci podceňovali

První velká africká studie zkoumala, kolik zvířat tam zabijí volně žijící domácí kočky. Podle výzkumu je to výrazně více, než naznačovaly odhady – až osmdesát procent kořisti totiž nedonesou domů. Jen v Kapském městě ročně připraví o život asi 27 milionů zvířat, nejčastěji plazů.

Kočky domácí jsou jedním z nejhorších škůdců v ekosystémech na celém světě. Jejich role byla dobře popsána zajména ve Spojených státech a v Austrálii, ale zatím měli vědci jen minimum informací o tom, jak škodí přírodě v Africe.

Kamery a data

Autoři výzkumu zkombinovali pro svou práci několik cest. Jednak srovnali údaje o množství kořisti, kterou kočky nosí svým majitelům domů, ze tří různých vědeckých prací. Pak ještě dali tato data do kontextu se záznamy ze speciálních kamer, které byly připevněné na obojky šelem žijících v Kapském městě.

Zatím se totiž pracovalo jen s množstvím zvířat, které kočky donesou mrtvé domů – ale to se může značně lišit od reálného množství zabité kořisti, předpokládali biologové.


A měli pravdu. Ukázalo se totiž, že jen 18 procent ulovené kořisti donesou domů. A to znamená, že uloví 5,56krát více zvířat, než naznačovaly starší výzkumy.

Většinou loví venku v noci; největší podíl na jejich kořisti tvoří plazi – je to asi polovina všech obratlovců, které zabijí. Zajímavé ale je, že plazi tvoří jen 17 procent toho, co kočky donesou domů. Savci tvoří 24 procent kořisti, ale 54 procent z mrtvolek donesených lidem.

Autoři práce také vyvrací představu, že kočky jsou vlastně užitečné, protože stejně určitě loví hlavně nepůvodní zvířata a tím vlastně přírodě pomáhají. Opak je pravdou: jen šest procent jejich potravy jsou nepůvodní druhy, drtivá většina kořisti jsou původní organismy.

Vědci spočítali, že průměrná kočka v Kapském městě zabije ročně asi 90 zvířat. Protože zde žije asi 300 tisíc domácích koček, které chodí ven, odhaduje se, že za rok připraví o život asi 27,5 milionů tvorů. Protože na hranici města leží důležitá chráněná oblast, vyzývají vědci k opatrnosti – ochrana přírody by měla přisuzovat vlivu koček větší dopad.

Kočky ničitelky

Vliv koček domácích na vymírání živočišných druhů je mnohem větší, než si většina lidí představuje. Podle studie z roku 2016 jsou přímo zodpovědné za vyhynutí 26 procent ptáků, savců a plazů uvedených na Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody. A přispěly k ohrožení dalších 25 procent.

Hlavní dopad koček se projevuje na ostrovech, kde se zvířata vyvíjela v omezených ekosystémech, mnohdy nepřipravených na tak univerzální lovce. Ostrovní nelétaví ptáci, drobní hlodavci, ale i větší plazi nejsou vybavení žádnou ochranou, která by jim proti těmto predátorům mohla pomoci.

Miliardy mrtvých zvířat

Ani na kontinentech ale nejsou zvířata před kočkami ochráněna. Údaje ze Spojených států amerických říkají, že ročně zde kočky zabijí asi 1,4-3,7 miliard ptáků a 6,9-20,7 miliard savců. V Austrálii stejný predátor zahubí ročně asi 460 milionů zvířat původních druhů ročně.

Celkový dopad koček domácích se popisuje hůř. Před deseti lety jich na Zemi žilo asi 600 milionů, ale vzhledem k růstu lidské populace a rozsáhlejší urbanizaci jich od té doby určitě přibylo – jen chybí aktuální data.

Problém spočívá v tom, že za normálních okolností je počet predátorů na jednu oblast značně omezený, ale u koček to může být průměrně 300-400 zvířat na kilometr čtvereční – v hustých aglomeracích dokonce až 1500. Pro srovnání, jak je tomu u jiných menších kočkovitých šelem: karakalů bývá asi 0,47 na kilometr čtvereční, koček plavých kolem 0,25 na kilometr čtvereční.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 14 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 17 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.