NASA vyslala na Mars další sondu, poprvé s helikoptérkou. Bude tam pátrat po životě

Největší automatický vědecký rover určený k výzkumu Marsu, který dosud sestavil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), odstartoval ve čtvrtek z Mysu Canaveral do vesmíru na raketě Atlas V. Robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), jež by mělo přistát v únoru příštího roku, má hledat známky možného minulého života, ale také vyzkoušet nové technologie pro případné budoucí lidské průzkumné výpravy na tuto planetu. 

Video Perseverance
video

Start Perseverance k Marsu

Šestikolový rover Perseverance je podle NASA její zatím největší a nejsofistikovanější vozítko pro průzkum Marsu. Je vybaveno několika přístroji, senzory a kamerovými systémy, jimiž lze na dálku analyzovat povrch planety. 

Váží asi 1025 kilogramů a je zhruba tři metry dlouhý, 2,7 metru široký a 2,2 metru vysoký. Jeho robotická paže je dlouhá 2,1 metru. 

Perseverance, jehož přistání na Marsu je zatím plánováno na 18. února 2021, má také shromažďovat vzorky tamních hornin a půdy, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi. Má rovněž v tamních podmínkách ověřit technologii, jíž se dá z oxidu uhličitého získat kyslík.

Novinkou je malá robotická helikoptéra (dron) nazvaná Ingenuity (Důvtip), kterou chce NASA na Marsu otestovat a která je prvním vrtulníkem, jenž by měl vzlétnout v tamní řídké atmosféře. Robotický přístroj na solární pohon váží 1,8 kilogramu a rotor má průměr 120 centimetrů. Zkoumat má blízké okolí roveru, a to vždy jen několik málo minut.

Cílem mise, plánované nejméně na jeden „marsovský rok“ (necelé dva pozemské roky), je hlavně pátrat po známkách možného minulého mikrobiálního života. Podmínky na planetě jsou nyní pro život velmi nepříznivé (sucho a zima), někteří vědci ale věří, že před mnoha miliony let tam mohla být voda v tekutém skupenství a živé organismy tam mohly existovat. Perseverance má přistát v oblasti Jezero, což je kráter, o němž se vědci domnívají, že byl zaplaven vodou.

Tři výpravy během jednoho měsíce

O průzkum Marsu je v posledních letech stále větší zájem. Jen tento měsíc k němu vyrazily už dvě sondy, obě minulý týden – Perseverance bude třetí. Tato doba je totiž kvůli poloze Země vůči němu ideální – cesta bude trvat nejkratší možný čas; znovu budou podmínky tak příznivé až za dva roky.

Z japonského vesmírného střediska Tanegašima odstartovala raketa se sondou Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů, která je první arabskou meziplanetární misí. K cíli by měla dorazit v únoru, zkoumat ho ale bude jen z oběžné dráhy.

Ideální trajektorie mezi Zemí a Marsem
Zdroj: JAXA

Minulý týden odstartovala ke druhé nejmenší planetě Sluneční soustavy také čínská raketa Dlouhý pochod 5, která k ní má nasměrovat družici s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem. Půjde o první pokus Číny o přistání na Marsu.

V současné době na planetě bádají dvě robotická zařízení NASA – vozítko Curiosity (od roku 2012) a stacionární sonda InSight (od roku 2018). Průzkum z oběžné dráhy zároveň provádí šest sond, z toho tři vyslala NASA. Evropská kosmická agentura (ESA) má u Marsu dvě sondy, z nichž jedna je její společný projekt s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos. Jednu sondu má na oběžné dráze také Indie.

Dobývání Marsu vedly USA a SSSR

První neúspěšné pokusy o vyslání sond k Marsu uskutečnil Sovětský svaz už v říjnu 1960,  skončily ale absolutním neúspěchem; Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale nedostaly ani za hranice zemské atmosféry.

Jako první úspěšně prolétla kolem planety v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, která také pořídila první snímky povrchu.

Mars, jak ho vyfotila sonda Mariner 4
Zdroj: NASA

Další americká sonda Mariner 9 byla v listopadu 1971 jako první navedena na jeho oběžnou dráhu – byla zároveň první na oběžné dráze jiné planety.

S přistáním Sověti vesmírné závody vyhráli. Na povrch dopadl jako první v listopadu 1971 Mars 2, ale kontakt s ním nebyl navázán. O moc úspěšnější nebyla ani mise jeho sesterské sondy Mars 3 – spojení s ní trvalo 2. prosince 1971 jenom několik vteřin.

Prvním opravdu úspěšným přistáním se tak až 20. července 1976 stala americká sonda Viking 1, která pak šest let (do listopadu 1982) mapovala povrch. Délkou pobytu vytvořila na dlouho rekord, který překonalo až v roce 2010 vozítko Opportunity. To bylo na Marsu od ledna 2004, loni v únoru NASA vozítko oficiálně odepsala.

Sonda Viking 1 na Zem odeslala mimo jiné první barevnou fotografii povrchu planety a se sondou Viking 2, která tam přistála o dva týdny později, pořídila přes 50 tisíc snímků, nicméně známky po životě nenašla.

První barevné snímky Marsu pořídila sonda Viking 1
Zdroj: NASA

Hledá se život

Mars má ze všech planet Sluneční soustavy podmínky nejpodobnější Zemi. Proto vědce i veřejnost od počátku zajímá, zda by se něm nemohl vyskytovat život – nebo jestli tam přinejmenším neexistoval v minulosti. Důležitá v tom byla mise americké sondy Phoenix v roce 2008, která na Rudé planetě našla 31. července 2008 definitivní důkaz o existenci vody. 

A protože voda naznačuje přítomnost života, naděje stále žije. Pátrá po něm nyní rozsáhlý soubor přístrojů: osm sond, z toho šest z jeho oběžné dráhy: Mars Odyssey (od října 2001; USA), Mars Express (od prosince 2003; ESA), Mars Reconnaissance Orbiter (od března 2006, USA), Maven (od září 2014, USA), Mangalján (od září 2014, Indie) a Trace Gas Orbiter (přinesla modul Schiaparelli, který se v roce 2019 zničil; od října 2016, ESA).

V současné době na Marsu bádají dvě funkční robotická zařízení americké vesmírné agentury NASA. Jde o vozítko Curiosity (od roku 2012) a o stacionární sondu InSight (od roku 2018).

Zájem má i Elon Musk

Kromě mise Perseverance bude o Mars zájem i z mnoha dalších stran. Jednou z těch nejdůležitějších má být společná mise ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruského Roskosmosu. Vyslání robotického vozítka se kvůli situaci kolem koronaviru v Evropě o dva roky odložilo.

V prosinci 2017 americký prezident Donald Trump vydal nařízení o přípravě nové americké pilotované mise na Měsíc a později i na Mars. Opětovné přistání na Měsíci a „kolonizace“ planety je i cílem americko-kanadského podnikatele jihoafrického původu Elona Muska, díky němuž v květnu poprvé po devíti letech od konce programu raketoplánu odstartovala z území Spojených států do kosmu loď s lidskou posádkou. 

Musk loni v únoru zveřejnil zkušební zážeh nově vyvíjeného raketového motoru Raptor, který chce používat k pohonu budoucí kosmické lodi Starship, se kterou by se rád vydal k Měsíci a k Marsu.

K Rudé planetě chce SpaceX vyslat první vesmírnou loď v roce 2022. Jednat by se však mělo pouze o loď s nákladem, v roce 2024 by tam už měla vyrazit raketa s lidskou posádkou. Klíčovým zdrojem pro financování kolonizace Marsu se podle Muska má stát satelitní síť Starlink. V současnosti kolem Země krouží kolem 540 těchto družic.