Jak vznikají nové druhy? Na poslední fázi evoluce se zaměřili čeští vědci

Evoluce nových druhů je úzce spjata s jejich ekologií a chováním. I když to na první pohled nemusí být zřejmé, klíčový je pro tuto změnu výběr oblasti vhodné pro jejich život. Ve svých výzkumech genetických procesů zodpovědných za vznik nových druhů na to upozornili vědci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Dvě jejich studie jsou součástí nového vydání speciálního čísla nejstaršího vědeckého časopisu na světě Philosophical Transactions of the Royal Society.

Po stopách Charlese Darwina a jeho evoluční teorie se vědci vydávají s cílem pochopit co nejlépe proces vzniku nových druhů – tento proces se odborně nazývá speciace.

O počátku rozrůzňování druhů ze společných předků byla předložena dlouhá řada důkazů. O tom, jak tento proces postupuje k závěru, kdy se nastavují konečné bariéry k udržování genetických rozdílů mezi nově vznikajícími druhy, je toho známo mnohem méně. A právě na to si posvítili čeští vědci.

Tématem úplného závěru speciace se zabývá speciální číslo časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society. Ke spolupráci byli pozváni také dva vědci Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Pavel Payne a Stuart J. E. Baird.

„Z analýz našich matematických modelů vyplývá, že k rozvoji biodiverzity přispívá schopnost živých organismů rozpoznat a vybrat si vhodný habitat neboli místo výskytu s vhodnými biotickým a abiotickými parametry. To je zásadní pro udržení genetických rozdílů a brání tomu, aby nově vznikající druhy, které se však ještě mohou vzájemně křížit, opět splynuly v jeden,“ vysvětluje Pavel Payne z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

K čemu je takový výzkum?

Výzkum, který vedl Stuart J. E. Baird, ukázal, že genetické mutace výhodné pro oba nově vznikající druhy, šířící se napříč vznikající mezidruhovou bariérou, proces speciace zpomalují. Pochopení těchto mechanismů je podle vědců naprosto stěžejní právě v současnosti – tedy v době, kdy člověk manipuluje s druhy a modifikuje jejich prostředí.

Činnost člověka totiž může narušit druhové bariéry v případech, kdy nedošlo k úplné izolaci druhů. „Když porozumíme tomu, co neúplnou izolaci způsobuje, budeme moci lépe identifikovat páry nově vznikajících druhů, které by se mohly pod vlivem člověka zhroutit, to znamená, že by nikdy nevznikly,“ zdůrazňuje Pavel Payne.

Kde publikovali Darwin i Newton

Speciální číslo časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society nese název „Towards the completion of speciation: the evolution of reproductive isolation beyond the first barriers“ a kombinuje teoretickou a empirickou práci.

Vědci v tomto čísle diskutují o mechanismech a jejich kombinovaných účincích, které mohou podpořit další izolaci mezi dvěma liniemi, které spějí k divergenci neboli rozrůznění.

Časopis Philosophical Transactions of the Royal Society je nejstarší vědecký časopis na světě, působící od roku 1665. Publikovali v něm například Isaac Newton nebo Charles Darwin. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 9 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 11 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...