Jak vznikají nové druhy? Na poslední fázi evoluce se zaměřili čeští vědci

Evoluce nových druhů je úzce spjata s jejich ekologií a chováním. I když to na první pohled nemusí být zřejmé, klíčový je pro tuto změnu výběr oblasti vhodné pro jejich život. Ve svých výzkumech genetických procesů zodpovědných za vznik nových druhů na to upozornili vědci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Dvě jejich studie jsou součástí nového vydání speciálního čísla nejstaršího vědeckého časopisu na světě Philosophical Transactions of the Royal Society.

Po stopách Charlese Darwina a jeho evoluční teorie se vědci vydávají s cílem pochopit co nejlépe proces vzniku nových druhů – tento proces se odborně nazývá speciace.

O počátku rozrůzňování druhů ze společných předků byla předložena dlouhá řada důkazů. O tom, jak tento proces postupuje k závěru, kdy se nastavují konečné bariéry k udržování genetických rozdílů mezi nově vznikajícími druhy, je toho známo mnohem méně. A právě na to si posvítili čeští vědci.

Tématem úplného závěru speciace se zabývá speciální číslo časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society. Ke spolupráci byli pozváni také dva vědci Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Pavel Payne a Stuart J. E. Baird.

„Z analýz našich matematických modelů vyplývá, že k rozvoji biodiverzity přispívá schopnost živých organismů rozpoznat a vybrat si vhodný habitat neboli místo výskytu s vhodnými biotickým a abiotickými parametry. To je zásadní pro udržení genetických rozdílů a brání tomu, aby nově vznikající druhy, které se však ještě mohou vzájemně křížit, opět splynuly v jeden,“ vysvětluje Pavel Payne z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

K čemu je takový výzkum?

Výzkum, který vedl Stuart J. E. Baird, ukázal, že genetické mutace výhodné pro oba nově vznikající druhy, šířící se napříč vznikající mezidruhovou bariérou, proces speciace zpomalují. Pochopení těchto mechanismů je podle vědců naprosto stěžejní právě v současnosti – tedy v době, kdy člověk manipuluje s druhy a modifikuje jejich prostředí.

Činnost člověka totiž může narušit druhové bariéry v případech, kdy nedošlo k úplné izolaci druhů. „Když porozumíme tomu, co neúplnou izolaci způsobuje, budeme moci lépe identifikovat páry nově vznikajících druhů, které by se mohly pod vlivem člověka zhroutit, to znamená, že by nikdy nevznikly,“ zdůrazňuje Pavel Payne.

Kde publikovali Darwin i Newton

Speciální číslo časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society nese název „Towards the completion of speciation: the evolution of reproductive isolation beyond the first barriers“ a kombinuje teoretickou a empirickou práci.

Vědci v tomto čísle diskutují o mechanismech a jejich kombinovaných účincích, které mohou podpořit další izolaci mezi dvěma liniemi, které spějí k divergenci neboli rozrůznění.

Časopis Philosophical Transactions of the Royal Society je nejstarší vědecký časopis na světě, působící od roku 1665. Publikovali v něm například Isaac Newton nebo Charles Darwin. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 1 hhodinou

Jak osídlit galaxii? Stačí migrovat lidstvo k černé díře, navrhuje vědec

Vědeckofantastické představy o galaktické budoucnosti lidstva narušuje tvrdá realita fyziky: brání tomu obří vzdálenosti mezi hvězdami a neschopnost přiblížit se k rychlosti světla. Nová studie teď popsala, jak tyto nevýhody využít.
před 4 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
včera v 14:22

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
včera v 13:00

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30
Načítání...