Pandemie podle seismografů. Že lidé zůstávají doma, pocítily i přístroje měřící záchvěvy země

Seismometry na mnoha místech planety v uplynulém týdnu zaznamenaly výrazně menší aktivitu, než je běžné. Může za to pandemie koronaviru, respektive karanténní pravidla, jimiž se nyní část obyvatel planety řídí.

Seismometry jsou přístroje, která sledují seismické vlny v Zemi – nejčastěji jsou to zemětřesení, ale tyto přístroje jsou natolik citlivé, že zachytávají také pohyb dopravy, průmysl a další projevy lidské civilizace.

Belgický geolog a seismolog Thomas Lecocq prostudoval přístroje tamní Královské observatoře a zjistil, že zastavení země v důsledku koronavirové pandemie je tak výrazné, že se dá vidět i na datech ze seismometrů. Ty totiž ukazují, že hluk zachycovaný senzory odpovídá nejvíce době zimních prázdnin, kdy většina Belgičanů odjíždí na hory nebo k moři, a ne všedním pracovním dnům, kdy měřil.

Podobná data i z dalších míst

Královská observatoř stávala dříve na předměstí, ale jak se Brusel zvětšoval, ocitla se ve městě. Proto jsou nyní data z ní masivně ovlivňována ruchem v jejím okolí. „Když sněží, tak máme ticho, ale když se běží maraton, vidíme na datech lidi běžet,“ uvedl vědec pro web Gizmodo.

Královská akademie zveřejnila údaje se záznamy, rozdíl je na nich jasně vidět. Tato pozorování potvrdila i řada dalších expertů ve stejném oboru, podobné záznamy zveřejnili také seismologové ve Velké Británii, Francii a na Novém Zélandu:

Belgie patří v Evropě mezi země, které jsou pandemií postiženy nejvíc: onemocnělo už téměř 12 tisíc osob a zemřelo jich přes pět stovek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 17 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 18 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 21 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 23 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...