Proti řasám a sinicím. Čeští vědci našli způsob, jak pomoci ochránit zahradní památky

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd během výzkumu zámeckých parků vyvinuli dvě technologické novinky, které pomáhají chránit takzvané památky zahradního umění před řasami a sinicemi. Podle odborníků ohrožují tyto organismy zahradní památky nejen ve vodě, ale všude, kde mohou napadnout dřevo, kámen či omítky.

„Tyto mikroorganismy způsobují památkám ztrátu pevnosti konstrukcí, ztrátu elasticity krytin a fólií, ztrátu průhlednosti historických skel, plesnivění nebo změnu barvy. Včasná detekce mikroorganismů – zda se jedná o sinice, řasy, houby nebo plísně – ušetří miliony korun,“ řekla Eliška Maršálková z Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie ústavu.

Vědci vyvinuli zařízení, které zkoumá stavby a konstrukce bez zásahu do povrchu materiálu. „Dokáže poměrně rychle a jednoduše, aniž by poškodilo zkoumaný objekt, odhalit v terénu začínající biokorozi, tedy nežádoucí změnu vlastností materiálu v důsledku působení živých organismů, a následně ji vyhodnotit. Správce objektu pak podle výsledků může rychle a efektivně zvolit způsob nápravy,“ popsala Maršálková.

Rychlá data o vodní ploše on-line

Na monitoring náhlého zhoršení kvality vody je zaměřena další novinka, on-line systém, který vyhodnotí stav na základě změn teploty a množství chlorofylu. Podle Akademie věd v případě havárie či přívalového deště okamžitě oznámí znečištění, upozorní i na počáteční rozvoj sinic.

Vědci se věnovali i nebezpečí rozmnožení invazivních druhů rostlin. „Zámecké parky jsou velmi druhově bohaté a jsou pokládány za zásobník rostlinných invazí připravených zahltit krajinu. Byli jsme však překvapeni výsledky zkoumání. Když jsme vyhodnotili průzkum v 90 zámeckých parcích, ukázalo se, že díky dobré údržbě parků k výraznějšímu zplaňování nedochází. Naopak, více druhů se šíří z okolní krajiny do parků – od ovocných dřevin až po okrasné zahrádkové druhy,“ uvedl Jan Pergl z Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu.

Výzkum zahrnoval například i rizika zavlečení nepůvodních hub do zámeckých parků, samovolné šíření nepůvodních dřevin nebo příčiny kvetení sinic v Průhonickém parku u Prahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 6 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...