Zdraví nelze koupit? Vědci spočítali, o kolik let déle žijí bohatí lidé

Když je člověk bohatý, dožije se v průměru o devět let víc, než když je chudý. Jeho život je navíc téměř prostý bolesti, zjistili vědci v rozsáhlém výzkumu, který probíhal na obou stranách Atlantiku.

Studie probíhala 10 let ve Spojených státech a Velké Británii. Vědcům se podařilo získat a zpracovat detailní údaje o 25 tisících stárnoucích lidech – zajímalo je, jaký vliv mají na očekávanou délku života různé socioekonomické údaje, zejména bohatství.

„Zjistili jsme, že socioekonomická nerovnost má podobně silný vliv na očekávanou délku života ve všech oblastech Anglie i Spojených států,“ uvedla hlavní autorka výzkumu, profesorka Paola Zaninotto. Výsledky vyšly v odborném časopise Journal of Gerontology, vědci přitom vycházeli také ze starších výzkumů. Už dvě jiné studie totiž dříve popsaly, že bohatství je jedním z nejlepších faktorů pro předvídání věku dožití.

V nejnovějším výzkumu se to přesvědčivě ukázalo, když výzkumníci srovnávali skupinu nejbohatších padesátníků se skupinou těch nejchudších padesátníků. Zatímco ti nejmajetnější muži před sebou měli dalších 31 let strávených ve zdraví, u chudých to bylo jen 22 let. U žen byla situace velmi podobná: 33 let proti 24 rokům.

Přelomové desetiletí

Vědci současně popsali, že se během posledních deseti let doba života strávená ve zdraví stále zvyšuje. Od roku 2013 si v Anglii a Walesu muži přidali dalších 33 týdnů zdravého života, ženy 23 týdnů.

Přitom ale výsledky ukazují, že dnešní děti stráví delší část života s horším zdravím než jejich prarodiče – velký vliv na to má právě výrazné zvýšení délky života. Díky zlepšení kvality zdravotnického systému a obecně vyšší kvalitě života je ale tato změna téměř zanedbatelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026
Načítání...