Roku 2019 se podařilo světovým i českým vědcům vydat se do míst, kam se lidské oko zatím podívat nemohlo.
Kam lidstvo proniklo roku 2019: hlubiny oceánů, nitro molekul, ale i k povrchu černé díry
Nejhlubší ponor
Americká výprava Five Deep Expeditions vytvořila v polovině května nový rekord v hlubokomořském ponoru. Pod hladinu oceánu klesla do hloubky 10 928 metrů a dostala se skoro až na úplné dno Mariánského příkopu. Předchozí rekord tak překonala o 16 metrů a Victor Vescovo se stal teprve třetím člověkem v historii, který se dostal do podobné hloubky. Na místě objevil čtyři dosud neznámé druhy korýšů, ale i plastový odpad.
Horizont ČT24: Výzkumník a dobrodruh Victor Vescovo (zdroj: ČT24)
Vescovo strávil na dně příkopu přes čtyři hodiny, což je také rekordní doba. Během ní tam pozoroval a filmoval řadu pozoruhodných a mnohdy bizarních tvorů. Vědci věří, že objevili i zatím neznámý druh různonožce, tedy mořského korýše.
Mezi dalšími pozorovanými zvířaty byli také rypohlavci, což jsou mnohoštětinatí tvorové připomínající červy. V osmi tisíci metrech pod hladinou pak nafilmovali paprskoploutvou rybu a při dalších ponorech i neznámý druh medúzy.
Pohled do černé díry
Lidstvu se podařilo také poprvé pohlédnout na okraj fyzikálních zákonů. Poprvé se totiž vědcům podařilo pořídit snímek černé díry, za jejímž horizontem se nachází singularita, tedy místo, kde běžná fyzika nefunguje.
V dubnu vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (EHT) představili první fotografii černé díry v historii. Nachází se v jádru masivní eliptické galaxie Messier 87 v souhvězdí Panny a jde o jednu z vůbec nejhmotnějších černých děr v celém vesmíru. Od naší Sluneční soustavy je vzdálená 55 milionů světelných let.
Vědecký tým, který za tímto objevem stojí, uvedl, že věda se bude dělit na období před touto fotografií – a po něm. „Věda dnes dává lekci politikům: když chcete získat obrázek černé díry, musíte spojit síly lidí ze čtyřiceti národností,“ komentovali vědci cestu k objevu. O úspěchu informovali na tiskových konferencích uspořádaných najednou na šesti místech ve světě – v Bruselu, Washingtonu, Santiagu de Chile, Šanghaji, Tchaj-peji a v Tokiu.
Černá díra je natolik hmotný objekt, který kolem sebe zakřivuje čas a prostor takovým způsobem, že z něj nemůže uniknout ani světlo. O její podobě a vlastnostech toho proto víme velice málo, až doposud totiž nebyla ani jediná černá díra přímo pozorovaná.
Žádný existující přístroj, který mají vědci k dispozici, není schopný černou díru odhalit. A proto astronomové z projektu EHT přišli s jiným řešením: Propojením osmi radioteleskopů na několika kontinentech vznikl virtuální teleskop, se kterým se v dubnu 2017 pokusili nasnímat vnější okraj superhmotné černé díry. Celý projekt stál přes 44 milionů eur.
Ponor do nitra molekuly
Do nitra molekul se podařilo lépe podívat českým vědcům pod vedením Lukáše Palatinuse. Jeho tým vylepšil metodu určování poloh atomů v molekule pomocí svazku elektronů a aplikoval ji na vývoj léků.
Lidské tělo je z většiny složeno z takzvaných chirálních molekul, které mají nesymetrické uspořádání atomů. Jejich zrcadlový obraz vytvoří molekulu, která je složena ze stejných atomů, které ovšem mají jiné uspořádání, a tedy jiné vlastnosti.
„Přirovnat to můžeme k naší ruce. Pokud se podíváme na svou levou ruku, její obraz vypadá jako pravá ruka, má stejné prsty, dlaň a tak dále. Ale je to levá ruka, a tak má jiné vlastnosti a funkčnosti než ta pravá,“ řekl člen týmu vědců Petr Brázda.
Lidské tělo si vyrábí pouze jednu verzi ze dvou možných zrcadlových obrazů molekul a v dnešní době ji umí vyrábět i farmaceutický průmysl. Je ale důležité vždy vědět, který obraz vytvořit. „Pokud lidskému organismu podáme lék, musíme vědět, které ze dvou prostorových uspořádání atomů do něj dáváme. Každá verze má jiný terapeutický účinek,“ vysvětluje Brázda.
Na hranici Sluneční soustavy
Na konci tohoto roku poslala sonda Voyager 2 první informace z hranice Sluneční soustavy. Poskytla tak vědcům obrovské množství informací o tom, jak toto pozoruhodné místo vypadá.
Družice se sem dostala zhruba před rokem jako teprve druhé těleso v historii vyrobené člověkem. Měření ukazují, že je tato oblast jiná, než věda doposud tušila.
V listopadu 2018 opustila sonda Voyager 2 takzvanou heliosféru, tedy bublinu částic a magnetického pole, které vytváří kolem naší Sluneční soustavy. Stalo se to 5. listopadu a sonda Voyager 2 byla teprve druhým lidmi vyrobeným tělesem, které se do mezihvězdného prostoru dostalo – tím prvním byl Voyager 1.
Události: Před 40 lety se vydal Voyager na misi (zdroj: ČT24)
Pomyslnou hranici překročila ve vzdálenosti 18 miliard kilometrů od Země. Přístroje Voyageru 2 přechod do mezihvězdného prostoru zachytily; ukázaly jiné výsledky než při průletu prvního Voyageru. Odhalily totiž dříve nepozorovanou oblast interakcí mezi částicemi z vnějšího vesmíru a těmi ze Sluneční soustavy. Zatím není úplně jasné, co se v ní děje, ale vědci tomu zasvětili rovnou pět článků v odborném žurnálu Nature Astronomy.
Tento přechod vědci metaforicky popisují jako obraz mořského pobřeží, kdy řídnoucí písek představuje částice ze Sluneční soustavy a oceánem je volný kosmický prostor.
Výprava do minulosti lidstva
Pozoruhodně blízko k počátku lidstva se dostali také antropologové, kteří objevili nejstarší jeskynní malby, na nichž jsou zobrazeni nějací tvorové.
GALERIE
Nejstarší jeskynní malba
Nově popsaná indonéská jeskynní malba by mohla být nejstarší na světě. Podle nového výzkumu pochází z doby před čtyřiačtyřiceti tisíci lety. Vědci tvrdí, že je důkazem existence vyspělého umění, které v té době už muselo existovat – zobrazená scéna je totiž dějová a zachycuje lovce s tělem člověka a hlavami zvířete.
Archeologové objevili malbu před dvěma lety na indonéském ostrově Sulawesi. Je velká asi 4,5 metru a zobrazuje divoká zvířata, která pronásledují ne zcela lidští lovci ozbrojení kopími a provazy. O objevu informoval prestižní vědecký žurnál Nature.
Výjev analyzovali experti z australské Griffith University. Jejich datovací metoda ukazuje, že je starý nejméně 43 900 let. „Tato lovecká scéna je, pokud víme, nejstarším obrazovým zobrazením vyprávění nějakého příběhu a také prvním figurativním uměním na světě,“ uvedli vědci.