NASA zveřejnila „mapu pokladů“ Marsu. Naznačuje, kde by měli lidé přistát

Americká kosmická agentura NASA má velké plány ohledně návratu lidských astronautů na Měsíc. To by se mělo odehrát už roku 2024 – má to být ale jen první krok pro cestu na Mars. Nová studie nyní popsala, kde by se mohla nacházet ložiska vody a kde by tedy měla lidská expedice přistát.

Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise Geophysical Research Letters. Podle autorů představují jakousi mapu, která ukazuje, kde na Marsu hledat vodu. Ta by se tam mohla nacházet ve formě ledu pouhých 2,5 centimetru pod povrchem.

Podle NASA je právě výskyt ledu klíčovým aspektem pro výběr místa na přistání. Na palubě strojů, které poletí k Marsu, totiž nebude dostatek místa k tomu, aby se dalo naložit dostatečné množství vody. Ta by přitom měla fungovat jako zdroj tekutin pro astronauty, současně se z ní dá vyrobit raketové palivo. NASA se proto chystá využít místních zdrojů.

Aby autoři studie tuto „mapu pokladů“ (jak ji sami nazývají) vytvořili, vycházeli z dat dvou družic: Mars Reconnaissance Orbiter a Mars Odyssey Orbiter. „Nebudete ani potřebovat bagr, abyste se dostali k ledu. Bude vám stačit rýč,“ uvedl hlavní autor studie Sylvain Piqueux z NASA. „Pokračujeme nadále ve sběru dat z ledu pohřbeného na Marsu, abychom dokázali co nejlépe vybrat místa, kde by měli astronauti přistát.“

Voda na Marsu

Voda v „normální“ tekuté podobě na povrchu Marsu existovat nemůže. Na planetě je totiž tak nízký atmosférický tlak, že by se okamžitě přeměnila na plyn. Prokazatelně se zde ale nachází ve formě ledu pod povrchem, zejména v oblastech poblíž pólů, avšak i ve středních zeměpisných šířkách planety.

K vytvoření jeho mapy využili autoři výzkumu především přístroje na sledování tepla, ale také radarová i vizuální data. Led na Marsu už dříve odhalily družice i moduly, a že není hluboko, vyplývá jak z pokusů o jeho odběr, tak i z pouhého pozorování – stačilo jen sledovat, jak se objevuje na místech, kam dopadají meteority. 

Arcadia Planitia

Zatím se ukazuje, že ideálním místem dosednutí je střední zeměpisná šířka, která nabízí lepší tepelné i světelné podmínky než póly. Za ideální experti považují oblast jménem Arcadia Planitia, která se nachází na severní části Marsu. Severní polokoule má totiž menší výškové rozdíly a také hustější atmosféru, která by mohla s bezpečným přistáním modulu pomoci.

Nová data vytipovanou lokalitu podporují; na mapách je oblast celá modrá a fialová, což je dokladem, že se zde vodní led nachází pouhých 30 až 60 centimetrů pod povrchem. Autoři se nyní budou věnovat rozdílům během různých ročních období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 8 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...