NASA zveřejnila „mapu pokladů“ Marsu. Naznačuje, kde by měli lidé přistát

Americká kosmická agentura NASA má velké plány ohledně návratu lidských astronautů na Měsíc. To by se mělo odehrát už roku 2024 – má to být ale jen první krok pro cestu na Mars. Nová studie nyní popsala, kde by se mohla nacházet ložiska vody a kde by tedy měla lidská expedice přistát.

Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise Geophysical Research Letters. Podle autorů představují jakousi mapu, která ukazuje, kde na Marsu hledat vodu. Ta by se tam mohla nacházet ve formě ledu pouhých 2,5 centimetru pod povrchem.

Podle NASA je právě výskyt ledu klíčovým aspektem pro výběr místa na přistání. Na palubě strojů, které poletí k Marsu, totiž nebude dostatek místa k tomu, aby se dalo naložit dostatečné množství vody. Ta by přitom měla fungovat jako zdroj tekutin pro astronauty, současně se z ní dá vyrobit raketové palivo. NASA se proto chystá využít místních zdrojů.

Aby autoři studie tuto „mapu pokladů“ (jak ji sami nazývají) vytvořili, vycházeli z dat dvou družic: Mars Reconnaissance Orbiter a Mars Odyssey Orbiter. „Nebudete ani potřebovat bagr, abyste se dostali k ledu. Bude vám stačit rýč,“ uvedl hlavní autor studie Sylvain Piqueux z NASA. „Pokračujeme nadále ve sběru dat z ledu pohřbeného na Marsu, abychom dokázali co nejlépe vybrat místa, kde by měli astronauti přistát.“

Voda na Marsu

Voda v „normální“ tekuté podobě na povrchu Marsu existovat nemůže. Na planetě je totiž tak nízký atmosférický tlak, že by se okamžitě přeměnila na plyn. Prokazatelně se zde ale nachází ve formě ledu pod povrchem, zejména v oblastech poblíž pólů, avšak i ve středních zeměpisných šířkách planety.

K vytvoření jeho mapy využili autoři výzkumu především přístroje na sledování tepla, ale také radarová i vizuální data. Led na Marsu už dříve odhalily družice i moduly, a že není hluboko, vyplývá jak z pokusů o jeho odběr, tak i z pouhého pozorování – stačilo jen sledovat, jak se objevuje na místech, kam dopadají meteority. 

Arcadia Planitia

Zatím se ukazuje, že ideálním místem dosednutí je střední zeměpisná šířka, která nabízí lepší tepelné i světelné podmínky než póly. Za ideální experti považují oblast jménem Arcadia Planitia, která se nachází na severní části Marsu. Severní polokoule má totiž menší výškové rozdíly a také hustější atmosféru, která by mohla s bezpečným přistáním modulu pomoci.

Nová data vytipovanou lokalitu podporují; na mapách je oblast celá modrá a fialová, což je dokladem, že se zde vodní led nachází pouhých 30 až 60 centimetrů pod povrchem. Autoři se nyní budou věnovat rozdílům během různých ročních období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 11 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...