Invazivní druhy vezmou Antarktidu ztečí, předvídá výzkum

V malé části Antarktidy na jaře odtává sníh a na těchto místech pak vyrůstají mechy, lišejníky a trávy, kolem nichž se udržují kolonie mikroorganismů a roztočů. Tyto oblasti jsou izolované od zbytku světa extrémním chladem na pevnině a silnými proudy v oceánu. Podle studie v žurnálu Science Advances ale těmto oázám unikátních forem života hrozí nyní zánik – kvůli invazivním druhům.

Antarktida je domovem druhů, které se tu vyskytují v koncentracích neznámých z jakéhokoliv jiného prostředí. Například mikroskopičtí chvostoskoci, kterých se na jeden metr čtvereční vyjde až milion.

Problém je, že se do Antarktidy v současné době dostávají tisíce vědců a až padesát tisíc turistů ročně. Všichni, přes sebelepší opatření, si sebou přinášejí nějaké formy životy – od mikroskopických přes rostlinné až po zvířecí. A u všech z nich hrozí, že se na nejjižnějším kontinentu stanou invazivními druhy schopnými ohrozit ty původní.

Antarktida se totiž sice ohřívá pomaleji než zbytek planety, i tyto změny ale stačí na to, aby usnadnily cizorodým formám života přístup do dosud nedostupných lokalit. „Klimatická změna zmenšuje bariéry, kudy se sem invazivní druhy mohou dostávat. A současně jim ulehčuje to, aby se zde usazovaly,“ uvedl Peter Conwey z British Antarctic Survey, který je spoluautorem zmiňované studie.

„Jádrem problému je, že lidé sem přinášejí 99 procent invazivních druhů a ty výrazně překonávají všechny přirozené procesy,“ dodává. „Lidská aktivita bude mít na antarktické ekosystémy větší dopad než klimatická změna sama o sobě.“

Úspěšná invaze

Obavy z cizorodých druhů nejsou jen futurologické, jednomu druhu trávy se totiž už na Antarktidu dostat podařilo. Jedná se o lipnici roční, která roste i na území České republiky – uchytila se na některých ostrůvcích u antarktického pobřeží. Na tomto světadílu už také volně žijí dva druhy much, které s sebou přinesli lidé.

Další druhy jsou sice schopné dostat se sem z Jižní Ameriky také přirozeným způsobem bez přispění člověka, ale zatím nejsou schopné se zde uchytit. Při současném tempu oteplování se ale oblasti bez ledu v Antarktidě během příštího století zvětší o 300 procent. A to znamená, že jakékoliv invazivní druhy budou mít mnohem širší možnosti pro kolonizaci.

Lipnice roční
Zdroj: Rasbak/Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 53 mminutami

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 16 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 17 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.