Invazivní druhy vezmou Antarktidu ztečí, předvídá výzkum

V malé části Antarktidy na jaře odtává sníh a na těchto místech pak vyrůstají mechy, lišejníky a trávy, kolem nichž se udržují kolonie mikroorganismů a roztočů. Tyto oblasti jsou izolované od zbytku světa extrémním chladem na pevnině a silnými proudy v oceánu. Podle studie v žurnálu Science Advances ale těmto oázám unikátních forem života hrozí nyní zánik – kvůli invazivním druhům.

Antarktida je domovem druhů, které se tu vyskytují v koncentracích neznámých z jakéhokoliv jiného prostředí. Například mikroskopičtí chvostoskoci, kterých se na jeden metr čtvereční vyjde až milion.

Problém je, že se do Antarktidy v současné době dostávají tisíce vědců a až padesát tisíc turistů ročně. Všichni, přes sebelepší opatření, si sebou přinášejí nějaké formy životy – od mikroskopických přes rostlinné až po zvířecí. A u všech z nich hrozí, že se na nejjižnějším kontinentu stanou invazivními druhy schopnými ohrozit ty původní.

Antarktida se totiž sice ohřívá pomaleji než zbytek planety, i tyto změny ale stačí na to, aby usnadnily cizorodým formám života přístup do dosud nedostupných lokalit. „Klimatická změna zmenšuje bariéry, kudy se sem invazivní druhy mohou dostávat. A současně jim ulehčuje to, aby se zde usazovaly,“ uvedl Peter Conwey z British Antarctic Survey, který je spoluautorem zmiňované studie.

„Jádrem problému je, že lidé sem přinášejí 99 procent invazivních druhů a ty výrazně překonávají všechny přirozené procesy,“ dodává. „Lidská aktivita bude mít na antarktické ekosystémy větší dopad než klimatická změna sama o sobě.“

Úspěšná invaze

Obavy z cizorodých druhů nejsou jen futurologické, jednomu druhu trávy se totiž už na Antarktidu dostat podařilo. Jedná se o lipnici roční, která roste i na území České republiky – uchytila se na některých ostrůvcích u antarktického pobřeží. Na tomto světadílu už také volně žijí dva druhy much, které s sebou přinesli lidé.

Další druhy jsou sice schopné dostat se sem z Jižní Ameriky také přirozeným způsobem bez přispění člověka, ale zatím nejsou schopné se zde uchytit. Při současném tempu oteplování se ale oblasti bez ledu v Antarktidě během příštího století zvětší o 300 procent. A to znamená, že jakékoliv invazivní druhy budou mít mnohem širší možnosti pro kolonizaci.

Lipnice roční
Zdroj: Rasbak/Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 5 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 5 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 7 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
včera v 12:23
Načítání...