Invazivní druhy vezmou Antarktidu ztečí, předvídá výzkum

V malé části Antarktidy na jaře odtává sníh a na těchto místech pak vyrůstají mechy, lišejníky a trávy, kolem nichž se udržují kolonie mikroorganismů a roztočů. Tyto oblasti jsou izolované od zbytku světa extrémním chladem na pevnině a silnými proudy v oceánu. Podle studie v žurnálu Science Advances ale těmto oázám unikátních forem života hrozí nyní zánik – kvůli invazivním druhům.

Antarktida je domovem druhů, které se tu vyskytují v koncentracích neznámých z jakéhokoliv jiného prostředí. Například mikroskopičtí chvostoskoci, kterých se na jeden metr čtvereční vyjde až milion.

Problém je, že se do Antarktidy v současné době dostávají tisíce vědců a až padesát tisíc turistů ročně. Všichni, přes sebelepší opatření, si sebou přinášejí nějaké formy životy – od mikroskopických přes rostlinné až po zvířecí. A u všech z nich hrozí, že se na nejjižnějším kontinentu stanou invazivními druhy schopnými ohrozit ty původní.

Antarktida se totiž sice ohřívá pomaleji než zbytek planety, i tyto změny ale stačí na to, aby usnadnily cizorodým formám života přístup do dosud nedostupných lokalit. „Klimatická změna zmenšuje bariéry, kudy se sem invazivní druhy mohou dostávat. A současně jim ulehčuje to, aby se zde usazovaly,“ uvedl Peter Conwey z British Antarctic Survey, který je spoluautorem zmiňované studie.

„Jádrem problému je, že lidé sem přinášejí 99 procent invazivních druhů a ty výrazně překonávají všechny přirozené procesy,“ dodává. „Lidská aktivita bude mít na antarktické ekosystémy větší dopad než klimatická změna sama o sobě.“

Úspěšná invaze

Obavy z cizorodých druhů nejsou jen futurologické, jednomu druhu trávy se totiž už na Antarktidu dostat podařilo. Jedná se o lipnici roční, která roste i na území České republiky – uchytila se na některých ostrůvcích u antarktického pobřeží. Na tomto světadílu už také volně žijí dva druhy much, které s sebou přinesli lidé.

Další druhy jsou sice schopné dostat se sem z Jižní Ameriky také přirozeným způsobem bez přispění člověka, ale zatím nejsou schopné se zde uchytit. Při současném tempu oteplování se ale oblasti bez ledu v Antarktidě během příštího století zvětší o 300 procent. A to znamená, že jakékoliv invazivní druhy budou mít mnohem širší možnosti pro kolonizaci.

Lipnice roční
Zdroj: Rasbak/Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
včera v 11:35

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
včera v 10:17

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
včera v 07:30

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...