Invazivní druhy vezmou Antarktidu ztečí, předvídá výzkum

V malé části Antarktidy na jaře odtává sníh a na těchto místech pak vyrůstají mechy, lišejníky a trávy, kolem nichž se udržují kolonie mikroorganismů a roztočů. Tyto oblasti jsou izolované od zbytku světa extrémním chladem na pevnině a silnými proudy v oceánu. Podle studie v žurnálu Science Advances ale těmto oázám unikátních forem života hrozí nyní zánik – kvůli invazivním druhům.

Antarktida je domovem druhů, které se tu vyskytují v koncentracích neznámých z jakéhokoliv jiného prostředí. Například mikroskopičtí chvostoskoci, kterých se na jeden metr čtvereční vyjde až milion.

Problém je, že se do Antarktidy v současné době dostávají tisíce vědců a až padesát tisíc turistů ročně. Všichni, přes sebelepší opatření, si sebou přinášejí nějaké formy životy – od mikroskopických přes rostlinné až po zvířecí. A u všech z nich hrozí, že se na nejjižnějším kontinentu stanou invazivními druhy schopnými ohrozit ty původní.

Antarktida se totiž sice ohřívá pomaleji než zbytek planety, i tyto změny ale stačí na to, aby usnadnily cizorodým formám života přístup do dosud nedostupných lokalit. „Klimatická změna zmenšuje bariéry, kudy se sem invazivní druhy mohou dostávat. A současně jim ulehčuje to, aby se zde usazovaly,“ uvedl Peter Conwey z British Antarctic Survey, který je spoluautorem zmiňované studie.

„Jádrem problému je, že lidé sem přinášejí 99 procent invazivních druhů a ty výrazně překonávají všechny přirozené procesy,“ dodává. „Lidská aktivita bude mít na antarktické ekosystémy větší dopad než klimatická změna sama o sobě.“

Úspěšná invaze

Obavy z cizorodých druhů nejsou jen futurologické, jednomu druhu trávy se totiž už na Antarktidu dostat podařilo. Jedná se o lipnici roční, která roste i na území České republiky – uchytila se na některých ostrůvcích u antarktického pobřeží. Na tomto světadílu už také volně žijí dva druhy much, které s sebou přinesli lidé.

Další druhy jsou sice schopné dostat se sem z Jižní Ameriky také přirozeným způsobem bez přispění člověka, ale zatím nejsou schopné se zde uchytit. Při současném tempu oteplování se ale oblasti bez ledu v Antarktidě během příštího století zvětší o 300 procent. A to znamená, že jakékoliv invazivní druhy budou mít mnohem širší možnosti pro kolonizaci.

Lipnice roční
Zdroj: Rasbak/Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 20 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...