Vodíková loď už třikrát obeplula planetu. Je zcela ekologická a netvoří žádné emise

Nahrávám video

Vodíkové plavidlo Energy Observer během letoška absolvovalo sedm měsíců plavby s šestnácti zastávkami v jedenácti zemích a překonáním více než 7,5 tisíce námořních mil. Podle výrobce představuje první loď na světě, která neprodukuje žádné skleníkové plyny ani emise jemných částic, a příští rok ji čeká už čtvrtá cesta kolem světa. V jejím rámci zamíří mimo jiné do Japonska.

Třicet metrů dlouhý a dvanáct metrů široký katamarán může dosáhnout maximální rychlosti deset námořních uzlů, tedy asi dvacet kilometrů za hodinu. Plavidlo má nulovou uhlíkovou stopu, energii totiž získává díky solárním panelům a dvěma větrným turbínám.

„Ten energetický mix je velmi důležitý,“ vysvětluje kapitán lodi Victorien Erussard. „Využíváme obnovitelné zdroje, které jsou ale někdy kolísavé. Proto bereme někdy více energie ze slunce, jindy více využíváme větrné turbíny.“

Obnovitelná energie pohání nejen loď, ale i takzvaný elektrolyzér, který dokáže mořskou vodu zbavit minerálů a soli a poté ji přeměnit na čistý vodík. „Je to velmi důležitý kus zařízení. Umí rozložit molekulu vody a oddělit od sebe atomy kyslíku a vodíku,“ dodává kapitán Erussard.

Energetický mix činí loď svobodnou

V noci nebo třeba v bezvětří může kapitán předvyrobený vodík použít jako hlavní hnací sílu lodi, což z katamaránu dělá světový unikát. I díky tomu, že není závislý na rozmarech počasí, se mu už podařilo obeplout na padesát zemí od Evropy po Asii.

„V létě jsme byli na Špicberkách na 79. rovnoběžce, na palubě s námi byli vědci. A společně jsme pozorovali, jak na nás dopadá globální oteplování a jak postupně tají ledovce,“ popsal Erussard.

Jeho loď je plovoucí laboratoří; má dokázat, že palivem budoucnosti je vodík, který na rozdíl od spalovacích motorů nezatěžuje životní prostředí a nepřispívá k oteplování planety.

„Ano, je to velmi drahé,“ přiznává kapitán. „Ale to jsou všechny nové technologie. Je to jako s televizemi. Když byly nové, stály mnoho. Ale postupem času si je lidé kupovali a velmi rychle se staly dostupnými.“

Na vodík už jezdí první auta, v budoucnu by mohl v kombinaci se solární a větrnou energií pohánět i velké nákladní lodě, které patří mezi největší dopravní znečišťovatele na světě. V příštím roce katamarán vypluje do dějiště olympiády v Tokiu. Tam před 55 lety díky hrám vznikly první vysokorychlostní vlaky Šinkanzen. Japonská vláda už dala najevo, že tentokát má být dědictvím právě vodíkový pohon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled