Zaveďme středoevropský čas, bude nám lépe, ujišťují čeští vědci

Česká republika musí do dubna příštího roku rozhodnout, jestli trvale zavede letní, nebo zimní čas. Debata vědců se zákonodárci na ministerstvu dopravy skončila jasným závěrem: nejlepší je přirozený, tedy středoevropský čas označovaný jako zimní.

Letní čas je ještě horší než zůstat u střídání. Nejzdravější a přirozenou variantou je trvalé zavedení středoevropského času, nesprávně označovaného jako „zimní čas“, zaznělo na semináři, jehož se účastnili čeští i evropští zákonodárci, zástupci profesních svazů a komor, odborných institucí a zejména vědci z Akademie věd České republiky. Ti přednesli výsledky svých dlouholetých studií.

„Volba je jednoznačná, vlastně nechápu, proč se o tom diskutuje a proč už dávno nemáme na hodinkách standardní středoevropský čas. Posouvání je totiž škodlivý relikt z minulosti,“ uvedl na semináři senátor Jiří Dušek, který je astronom a astrofyzik.

Česko střídáním času ušetří 50 milionů

Návrh na zrušení střídání zimního a letního času na jaře podpořil Evropský parlament. Opatření by mělo začít platit v roce 2021, do té doby se ale musí členské země shodnout na času, který bude platit trvale. Rozdílný čas v jednotlivých státech Unie by kromě komplikací v dopravě například ohrozil fungování jednotného trhu. 

Vědci odhadují, že přímo v České republice se díky letnímu času uspoří 0,058 procenta energie, tedy 36 tisíc MWh, což znamená asi 50 milionů korun.

Střídání času: v modrých zemích se používá, ve žlutých bylo zrušeno a v červených se nepoužívalo nikdy
Zdroj: ČT24

Odborné studie také ukazují, že pro člověka je ideální maximální možnou dobu pobývat na denním světle. Pro kvalitu lidského života je pak zásadní takzvané intenzivní, ranní světlo, které „seřizuje“ centrální hodiny v organismu a reguluje tak všechny ostatní „hodiny“ v lidských orgánech, jako jsou játra, srdce, plíce nebo slinivka.

Pokud bychom po celý rok zůstali u letního času, v zimních dnech bychom ranní pobyt ve tmě ještě prodloužili. To by vedlo k nespavosti významné části našich obyvatel, pozorovali bychom dopad na psychiku člověka, narušení metabolismu, včetně obezity, zřejmě i zvýšeného rizika některých nádorových onemocnění, varovali vědci při debatě. Podle Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd by trvalé zavedení letního času bylo horší než stávající střídání.

Jediný správný čas je tedy podle závěrů semináře ten přírodní, tedy standardní středoevropský čas, kdy je den symetrický a Slunce v poledne nejvýš nad obzorem.

„Chci věřit, že debata dala konečně jasně najevo, že nemáme příliš prostoru pro lavírování a je na čase, abychom o tak jasné otázce definitivně rozhodli. Mrzí mě, že se na celoevropské úrovni plácáme v administrativních a právních diskusích a přitom rozhodnutí je tak snadné,“ uzavřel Jiří Dušek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...