Na Mars poletí jedenáct zvuků vybraných veřejností. Dostal se mezi ně i jeden český

Blíží se milník v historii průzkumu vesmíru: světová veřejnost ovlivní meziplanetární přenos. Mezinárodní porota projektu „Telefonát z Marsu“ vybrala jedenáct nahrávek, jež na palubě sondy ExoMars odletí na rudou planetu. O tom, který třicetivteřinový záznam bude z Marsu odvysílán zpět na Zemi, nyní rozhodnou lidé v hlasování.

Lidé posílali vzkazy s úryvky literárních, filmových a hudebních uměleckých děl, jejichž vysílání z Marsu doporučovali. Další významnou skupinu tvořily zprávy recesistické či ryze osobní. Nejpočetněji byla v nahrávkách tematicky zastoupena obava ze současného a budoucího vývoje planety Země.

Všechny zvuky si můžete poslechnout ZDE

Vzkazy vybírala osmičlenná mezinárodní porota složená z vědců a umělců. Měla velmi složitou úlohu – zvolit jedenáct originálních nahrávek, které na palubě sondy ExoMars poletí k rudé planetě. Přestože jednotliví porotci pocházejí z různých jazykových prostředí, nakonec se poměrně dobře shodli.

„Vybrali jsme vzkazy, které v určitém slova smyslu reprezentují lidstvo,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR a současně členka poroty. Zvítězily původní nahrávky, vytvořené přímo pro tuto soutěž. Porota se rozhodla dát důraz na to, aby výsledným výběrem zachytila různost kulturních prostředí i způsobů, jakým jednotliví autoři zvuky zpracovali.

Část nahrávek hovoří svým obsahem, další má výraznou hudební složku, ale porota vybrala i hlasy přírody či klidného prostředí lidských sídel. „Důležité bylo zachytit dobré myšlenky odrážející lidskou rozmanitost,“ říká francouzský chemik a exobiolog Francois Raulin, jeden z členů poroty. To potvrzuje i Mark McCaughrean, který v Evropské kosmické agentuře odpovídá za zpřístupňování výsledků vesmírných misí širší veřejnosti. Další člen poroty, britský spisovatel Simon Mawer k tomu poznamenává: „Některé nahrávky ve mně vytvářely obrazy a velmi mne dojímaly.“

Česká (zvuková) stopa na Marsu

Vítězná jedenáctka vzkazů má původ v osmi zemích tří kontinentů (Evropa, Asie a Amerika). Vítězné nahrávky pocházejí z Česka, Francie, Hongkongu, Itálie, Kolumbie, Nizozemska, Norska a Ruska. 

Z České republiky se do seznamu dostala píseň hodonínské kapely Exit Empire, která složila skladbu k oslavě vědy a výzkumu vesmíru. „Do zvukové stopy je zde také převedený obrázek přistávací lokace na Marsu a nedávno zveřejněný snímek černé díry. Text light will come odkazuje na český analyzátor s touto písní na palubě, který bude na Marsu studovat blesky. Použili jsme i typické české nástroje cimbál a varhany,“ uvedli autoři písně. 

Všechny porotou vybrané nahrávky jsou nyní dostupné na hlavní stránce projektu mars.vesmir.cz. Veřejnost se nyní může zapojit do hlasování, jež rozhodne, který ze záznamů bude z Marsu skutečně odvysílán. V potaz se bude brát počet hlasů, které nahrávka obdrží do okamžiku, kdy sonda ExoMars na jaře 2021 dosedne na povrch rudé planety.

Blesky na Marsu

Vysílání zvuku z planetárního souseda Země je součástí vědeckého programu mise ExoMars. Podílí se na něm i český modul, který bude na Marsu měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a hledat odpověď na otázku, jestli na čtvrté planetě sluneční soustavy existují blesky. Ty totiž vědci dříve zaznamenali kromě Země na Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu (sporný je jejich záznam na Venuši) a možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.

„Pokud na Marsu existují blesky, zcela jistě nevypadají jako ty pozemské,“ říká Ondřej Santolík, vedoucí českého výzkumného týmu. Na otázku, jak by mohly vypadat, krčí rameny. „Můžeme se zatím jen dohadovat na základě informací, které máme o marsovské atmosféře.“

Nízký tlak na povrchu Marsu a nepřítomnost bouřkových oblaků dovoluje představovat si případné elektrické výboje zatím jen jako malé sršení mezi částicemi prachu unášenými prachovými bouřemi. „Něco podobného se na Zemi děje v oblacích sopečného popela vzedmutých nad krátery aktivních sopek,“ přibližuje Santolík dosavadní představu toho, co by mohl se svým týmem na Marsu měřit.

Zvuky pomohou vědě

Vysílání vzkazů z povrchu Marsu přitom českým vědcům v jejich úsilí významně pomůže. Porovnáním nahrávky zaslané z rudé planety s kopií, která neopustí zemský povrch, zjistí, jaká je kvalita přenosového kanálu z Marsu.

Lidé, jejichž vzkaz mezinárodní porota vybrala mezi jedenáct finálních, se tak stanou důležitou součástí experimentu. Vědci jejich nahrávky vloží do palubní paměti modulu a po nezbytných testech odešlou k integraci na sondu ExoMars.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 6 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...