Na Mars poletí jedenáct zvuků vybraných veřejností. Dostal se mezi ně i jeden český

Blíží se milník v historii průzkumu vesmíru: světová veřejnost ovlivní meziplanetární přenos. Mezinárodní porota projektu „Telefonát z Marsu“ vybrala jedenáct nahrávek, jež na palubě sondy ExoMars odletí na rudou planetu. O tom, který třicetivteřinový záznam bude z Marsu odvysílán zpět na Zemi, nyní rozhodnou lidé v hlasování.

Lidé posílali vzkazy s úryvky literárních, filmových a hudebních uměleckých děl, jejichž vysílání z Marsu doporučovali. Další významnou skupinu tvořily zprávy recesistické či ryze osobní. Nejpočetněji byla v nahrávkách tematicky zastoupena obava ze současného a budoucího vývoje planety Země.

Všechny zvuky si můžete poslechnout ZDE

Vzkazy vybírala osmičlenná mezinárodní porota složená z vědců a umělců. Měla velmi složitou úlohu – zvolit jedenáct originálních nahrávek, které na palubě sondy ExoMars poletí k rudé planetě. Přestože jednotliví porotci pocházejí z různých jazykových prostředí, nakonec se poměrně dobře shodli.

„Vybrali jsme vzkazy, které v určitém slova smyslu reprezentují lidstvo,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR a současně členka poroty. Zvítězily původní nahrávky, vytvořené přímo pro tuto soutěž. Porota se rozhodla dát důraz na to, aby výsledným výběrem zachytila různost kulturních prostředí i způsobů, jakým jednotliví autoři zvuky zpracovali.

Část nahrávek hovoří svým obsahem, další má výraznou hudební složku, ale porota vybrala i hlasy přírody či klidného prostředí lidských sídel. „Důležité bylo zachytit dobré myšlenky odrážející lidskou rozmanitost,“ říká francouzský chemik a exobiolog Francois Raulin, jeden z členů poroty. To potvrzuje i Mark McCaughrean, který v Evropské kosmické agentuře odpovídá za zpřístupňování výsledků vesmírných misí širší veřejnosti. Další člen poroty, britský spisovatel Simon Mawer k tomu poznamenává: „Některé nahrávky ve mně vytvářely obrazy a velmi mne dojímaly.“

Česká (zvuková) stopa na Marsu

Vítězná jedenáctka vzkazů má původ v osmi zemích tří kontinentů (Evropa, Asie a Amerika). Vítězné nahrávky pocházejí z Česka, Francie, Hongkongu, Itálie, Kolumbie, Nizozemska, Norska a Ruska. 

Z České republiky se do seznamu dostala píseň hodonínské kapely Exit Empire, která složila skladbu k oslavě vědy a výzkumu vesmíru. „Do zvukové stopy je zde také převedený obrázek přistávací lokace na Marsu a nedávno zveřejněný snímek černé díry. Text light will come odkazuje na český analyzátor s touto písní na palubě, který bude na Marsu studovat blesky. Použili jsme i typické české nástroje cimbál a varhany,“ uvedli autoři písně. 

Všechny porotou vybrané nahrávky jsou nyní dostupné na hlavní stránce projektu mars.vesmir.cz. Veřejnost se nyní může zapojit do hlasování, jež rozhodne, který ze záznamů bude z Marsu skutečně odvysílán. V potaz se bude brát počet hlasů, které nahrávka obdrží do okamžiku, kdy sonda ExoMars na jaře 2021 dosedne na povrch rudé planety.

Blesky na Marsu

Vysílání zvuku z planetárního souseda Země je součástí vědeckého programu mise ExoMars. Podílí se na něm i český modul, který bude na Marsu měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a hledat odpověď na otázku, jestli na čtvrté planetě sluneční soustavy existují blesky. Ty totiž vědci dříve zaznamenali kromě Země na Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu (sporný je jejich záznam na Venuši) a možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.

„Pokud na Marsu existují blesky, zcela jistě nevypadají jako ty pozemské,“ říká Ondřej Santolík, vedoucí českého výzkumného týmu. Na otázku, jak by mohly vypadat, krčí rameny. „Můžeme se zatím jen dohadovat na základě informací, které máme o marsovské atmosféře.“

Nízký tlak na povrchu Marsu a nepřítomnost bouřkových oblaků dovoluje představovat si případné elektrické výboje zatím jen jako malé sršení mezi částicemi prachu unášenými prachovými bouřemi. „Něco podobného se na Zemi děje v oblacích sopečného popela vzedmutých nad krátery aktivních sopek,“ přibližuje Santolík dosavadní představu toho, co by mohl se svým týmem na Marsu měřit.

Zvuky pomohou vědě

Vysílání vzkazů z povrchu Marsu přitom českým vědcům v jejich úsilí významně pomůže. Porovnáním nahrávky zaslané z rudé planety s kopií, která neopustí zemský povrch, zjistí, jaká je kvalita přenosového kanálu z Marsu.

Lidé, jejichž vzkaz mezinárodní porota vybrala mezi jedenáct finálních, se tak stanou důležitou součástí experimentu. Vědci jejich nahrávky vloží do palubní paměti modulu a po nezbytných testech odešlou k integraci na sondu ExoMars.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 5 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.