Na Mars poletí jedenáct zvuků vybraných veřejností. Dostal se mezi ně i jeden český

Blíží se milník v historii průzkumu vesmíru: světová veřejnost ovlivní meziplanetární přenos. Mezinárodní porota projektu „Telefonát z Marsu“ vybrala jedenáct nahrávek, jež na palubě sondy ExoMars odletí na rudou planetu. O tom, který třicetivteřinový záznam bude z Marsu odvysílán zpět na Zemi, nyní rozhodnou lidé v hlasování.

Lidé posílali vzkazy s úryvky literárních, filmových a hudebních uměleckých děl, jejichž vysílání z Marsu doporučovali. Další významnou skupinu tvořily zprávy recesistické či ryze osobní. Nejpočetněji byla v nahrávkách tematicky zastoupena obava ze současného a budoucího vývoje planety Země.

Všechny zvuky si můžete poslechnout ZDE

Vzkazy vybírala osmičlenná mezinárodní porota složená z vědců a umělců. Měla velmi složitou úlohu – zvolit jedenáct originálních nahrávek, které na palubě sondy ExoMars poletí k rudé planetě. Přestože jednotliví porotci pocházejí z různých jazykových prostředí, nakonec se poměrně dobře shodli.

„Vybrali jsme vzkazy, které v určitém slova smyslu reprezentují lidstvo,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR a současně členka poroty. Zvítězily původní nahrávky, vytvořené přímo pro tuto soutěž. Porota se rozhodla dát důraz na to, aby výsledným výběrem zachytila různost kulturních prostředí i způsobů, jakým jednotliví autoři zvuky zpracovali.

Část nahrávek hovoří svým obsahem, další má výraznou hudební složku, ale porota vybrala i hlasy přírody či klidného prostředí lidských sídel. „Důležité bylo zachytit dobré myšlenky odrážející lidskou rozmanitost,“ říká francouzský chemik a exobiolog Francois Raulin, jeden z členů poroty. To potvrzuje i Mark McCaughrean, který v Evropské kosmické agentuře odpovídá za zpřístupňování výsledků vesmírných misí širší veřejnosti. Další člen poroty, britský spisovatel Simon Mawer k tomu poznamenává: „Některé nahrávky ve mně vytvářely obrazy a velmi mne dojímaly.“

Česká (zvuková) stopa na Marsu

Vítězná jedenáctka vzkazů má původ v osmi zemích tří kontinentů (Evropa, Asie a Amerika). Vítězné nahrávky pocházejí z Česka, Francie, Hongkongu, Itálie, Kolumbie, Nizozemska, Norska a Ruska. 

Z České republiky se do seznamu dostala píseň hodonínské kapely Exit Empire, která složila skladbu k oslavě vědy a výzkumu vesmíru. „Do zvukové stopy je zde také převedený obrázek přistávací lokace na Marsu a nedávno zveřejněný snímek černé díry. Text light will come odkazuje na český analyzátor s touto písní na palubě, který bude na Marsu studovat blesky. Použili jsme i typické české nástroje cimbál a varhany,“ uvedli autoři písně. 

Všechny porotou vybrané nahrávky jsou nyní dostupné na hlavní stránce projektu mars.vesmir.cz. Veřejnost se nyní může zapojit do hlasování, jež rozhodne, který ze záznamů bude z Marsu skutečně odvysílán. V potaz se bude brát počet hlasů, které nahrávka obdrží do okamžiku, kdy sonda ExoMars na jaře 2021 dosedne na povrch rudé planety.

Blesky na Marsu

Vysílání zvuku z planetárního souseda Země je součástí vědeckého programu mise ExoMars. Podílí se na něm i český modul, který bude na Marsu měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a hledat odpověď na otázku, jestli na čtvrté planetě sluneční soustavy existují blesky. Ty totiž vědci dříve zaznamenali kromě Země na Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu (sporný je jejich záznam na Venuši) a možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.

„Pokud na Marsu existují blesky, zcela jistě nevypadají jako ty pozemské,“ říká Ondřej Santolík, vedoucí českého výzkumného týmu. Na otázku, jak by mohly vypadat, krčí rameny. „Můžeme se zatím jen dohadovat na základě informací, které máme o marsovské atmosféře.“

Nízký tlak na povrchu Marsu a nepřítomnost bouřkových oblaků dovoluje představovat si případné elektrické výboje zatím jen jako malé sršení mezi částicemi prachu unášenými prachovými bouřemi. „Něco podobného se na Zemi děje v oblacích sopečného popela vzedmutých nad krátery aktivních sopek,“ přibližuje Santolík dosavadní představu toho, co by mohl se svým týmem na Marsu měřit.

Zvuky pomohou vědě

Vysílání vzkazů z povrchu Marsu přitom českým vědcům v jejich úsilí významně pomůže. Porovnáním nahrávky zaslané z rudé planety s kopií, která neopustí zemský povrch, zjistí, jaká je kvalita přenosového kanálu z Marsu.

Lidé, jejichž vzkaz mezinárodní porota vybrala mezi jedenáct finálních, se tak stanou důležitou součástí experimentu. Vědci jejich nahrávky vloží do palubní paměti modulu a po nezbytných testech odešlou k integraci na sondu ExoMars.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 18 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...