Na Marsu je opravdu metan, prokázalo dvojí měření. Je možné, že ho vytvořily živé organismy

Vědci poprvé z nezávislého zdroje potvrdili, že na povrchu Marsu se vyskytuje metan, tedy plyn, který je považován za možnou známku existence živých organismů. Podle studie, kterou astronomové zveřejnili v odborném časopise Nature Geoscience, výskyt metanu dokládají měření ze dvou zdrojů – z evropské sondy ExoMars a amerického vozítka Curiosity.

Vozítko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zaznamenalo zvýšené množství metanu na Marsu v červnu 2013, a to v lokalitě Galeova kráteru, kde v srpnu 2012 přistálo. Poté přístroje zaznamenaly rovněž sezonní výkyvy výskytu metanu v atmosféře sousední planety. Odborníci vzápětí začali spekulovat, zda může být metan dokladem existence živých organismů, protože právě ty metan produkují.

Vědci se ale zatím neshodnou v tom, jaké je nejpravděpodobnější vysvětlení výskytu metanu na Marsu. Kromě možnosti, že je plyn výsledkem existence živých organismů, a to třeba i v dávné minulosti, totiž může metan vznikat i geologickými procesy. Jedním z nich je například přeměna minerálu olivín, při níž vzniká metan i na Zemi.

„Náš objev znamená první nezávislé potvrzení zjištění o výskytu metanu,“ uvedl šéf výzkumného týmu, italský astrofyzik Marco Giuranna. Metan vědci odhalili pomocí spektrometru, jímž disponuje sonda Mars Express Evropské vesmírné agentury (ESA). Ověřit se podařilo právě údaje vozítka Curiosity z června 2013, protože Mars Express zaznamenal zvýšené množství metanu jen den poté, co jej odhalily přístroje na povrchu planety.

Dějiny metanu na Marsu

První informace o metanu na Marsu přinesla v roce 2004 evropská sonda Mars Express, ale tehdy šlo jen o jediné pozorování. Už rok předtím ale existenci tohoto plynu předpověděla studie vědců, kteří rudou planetu pozorovali pomocí dalekohledů ze Země. Jenže pouze jediné pozorování nebylo dostatečné k ničemu jinému, než jsou pouhé spekulace.

Nový výzkum je přelomový v tom, že potvrdil existenci metanu nade všechny pochybnosti, a navíc ho přesně lokalizoval, což znamená výrazný pokrok pro další výzkum.

Nyní bude podle autorů studie zásadní odhalit, z jakého zdroje metan pochází. Vysvětlení přitom může už brzy přinést družice Trace Gas Orbiter (TGO) rusko-evropské mise ExoMars. Právě ta totiž může v případě detekování metanu díky svým přístrojům rozlišit, zda plyn pochází z mikrobiálních, nebo geologických zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 36 mminutami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
před 18 hhodinami

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
před 19 hhodinami

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
před 21 hhodinami

Horka zesilují tlak na místa s datovými centry

Horké počasí, které zasáhlo východ Spojených států, zvýšilo spotřebu elektřiny datovými centry. To umocňuje zatěžování rozvodných elektrických sítí a zhoršování kvality ovzduší v okolních oblastech, což jsou jevy už tak spojované s datovými centry. Dopad na komunity, jako je etnicky rozmanitá čtvrť Sacred Heart v Lowellu v Massachusetts, ukazuje, proč čelí odvětví umělé inteligence (AI) požadující stále větší část výkonu datacenter silnému odporu vůči rychle rostoucímu počtu těchto zařízení. Píše o tom agentura AP.
před 23 hhodinami

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
6. 7. 2026

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
6. 7. 2026

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
5. 7. 2026

Evropský pohled