V Číně se odehrává změna, které svět zatím nepřikládá velkou pozornost, ale která ho může ovlivnit ještě víc než tamní průmyslová a sociální revoluce. Mění se totiž tradiční čínské zemědělství založené na rýžových polích – a to nové, jež ho nahrazuje, zvyšuje globální klimatické riziko.
Aby Čína uživila svou populaci, musí měnit strukturu zemědělství. Tradiční rýžová políčka, která se využívala tisíce let, jsou nahrazována akvakulturou, jež je výrazně účinnější a ziskovější. Akvakultura, tedy používání vodních ploch pro rybolov a pěstování zemědělských plodin, je v Číně v posledních desetiletích na zásadním vzestupu. Údaje z toku 2005 říkají, že Čína tímto způsobem získávala 32,4 milionu tun potravy, což je přibližně desetkrát více než v případě druhé světové velmoci v tomto oboru, Indie.
Zvětšující se plochy využívané pro tento druh zemědělské činnosti ale mohou podle nového výzkumu významně přispět ke zhoršení klimatických změn, které probíhají na naší planetě. Konstatoval to mezinárodní tým vedený profesorem Chrisem Freemanem ze severovelšské univerzity v Bangoru. Podle jejich analýzy totiž akvakultura uvolňuje do atmosféry značné množství metanu, což je skleníkový plyn měnící klima silněji než oxid uhličitý.
Podle Mezivládního klimatického panelu při OSN se teploty na Zemi mohou zvednout o 1,5 stupně už kolem roku 2030. To zvýší mnoho rizik, od extrémních vln sucha přes lesní požáry až po povodně, ale i nedostatek potravin pro miliony lidí po celé planetě. „Další silný zdroj metanu je to poslední, co bychom teď potřebovali,“ komentoval výsledky práce profesor Freeman.
Doposud se vědci domnívali, že přechod z pěstování rýže na akvakulturu by neměl znamenat velký problém. Už rýžová políčka totiž představují značný zdroj metanových emisí – nic horšího by se vlastně stát nemělo. Jenže studie zveřejněná v odborném časopise Nature Climate Change ukázala, že může. Profesor Freeman vysvětluje: „Překvapilo nás, že z rýžových polí přeměněných na akvakulturu se uvolňovalo mnohem více metanu než před touto změnou.“
Jak je to možné?
Rýžová pole totiž produkují velké množství metanu, když se na nich rozkládá tlející rostlinná hmota. Za tento proces zvaný metanogeneze jsou zodpovědní mikrobi. Ale v akvakultuře se chovají především zvířata – takže se do vody musí přidávat značné množství krmiva, jímž se pak ryby nebo kapři živí.
A právě tento přidaný materiál zvyšuje množství organické hmoty vhodné pro metanogenezi a v důsledku vzniká více metanu. „Věděli jsme už delší dobu, že rýžová políčka zvyšují hrozbu klimatické změny. Ale zjištění, že je tu nový zdroj problémů, posouvá tuto hrozbu o úroveň výš,“ poznamenal Freeman.
Autoři práce ale také přišli s pozitivními závěry. Ukázali technologie, které umožňují, aby se v těchto akvakulturních zařízeních dala většina metanu eliminovat ještě předtím, než se dostane do atmosféry.
Pokud by se to podařilo, mohlo by to pomoci splnit cíl OSN, který říká, že emise musí mezi lety 2010 a 2030 poklesnout o 45 procent a dostat se na „čistou nulu“ kolem roku 2050, aby se dalo oteplování udržet kolem 1,5 stupně Celsia.
