Čínští vědci používali ve výzkumu orgány vězňů. Prestižní časopisy by měly jejich studie vymazat

Přes čtyři stovky čínských studií o transplantacích orgánů vzniklo neetickým způsobem, upozornili australští experti. Zkoumané orgány měly být odebrány čínských vězňům, aniž by s tím souhlasili. Australská práce je první svého druhu, která na tento etický problém upozornila. Její autoři žádají, aby byly sporné čínské články stažené z odborných časopisů, ve kterých vyšly.

Podle Australanů se jedná o selhání především anglicky psaných odborných lékařských časopisů, které stati zveřejnily. Časopisy měly porušit mezinárodně platné etické standardy, které zaručují, aby dárci orgánů poskytovali souhlas s transplantací.

Podle hlavní autorky této analýzy Wendy Rogersové jsou časopisy, vědci i kliničtí lékaři, kteří čínské studie využili, spoluviníky používání barbarských metod v získávání orgánů. „Není tu žádný opravdový tlak od vědeckých autorit na Čínu, aby změnila svůj výzkum na transparentnější,“ uvedla Rogersová pro britský deník Guardian. „Každý jen opakuje, že to není jeho záležitost. Mlčení světa k těmto barbarským praktikám musí skončit,“ vyzývá expertka na vědeckou etiku.

Dlouholetý problém

Tato práce není první, která upozorňuje na problematické čínské transplantace. Například zpráva z roku 2016 popsala značné rozdíly mezi oficiálními údaji o transplantacích od čínských úřadů a těmi, které uvádějí samotné nemocnice. Zatímco vláda hovoří o přibližně deseti tisících transplantacích ročně, samotná lékařská zařízení reportují o šesti až desetinásobném množství. Zpráva australských vědců teď přišla i s důkazy, že rozdíl je způsoben právě orgány popravených nebo zemřelých vězňů.

Profesorka Rogersová a její tým prostudovali všechny anglicky psané vědecké studie o transplantacích, které vznikly v letech 2000–2017. Našli jich celkem 445, které se věnovaly 85 477 transplantacím. Jenže 99 procent těchto prací neuvedlo, jestli dárci orgánů dali dobrovolný souhlas s použitím jejich orgánů. A všech 19 studií, které tento souhlas uvedený měly, vzniklo před rokem 2010, kdy ještě v Číně neexistoval dobrovolnický dárcovský program.

Selhali vědci i časopisy

Vědce k vytvoření této studie vedl případ z roku 2017, kdy prestižní lékařský časopis Liver International muset stáhnout studii čínských vědců, kteří zkoumali výsledky 564 transplantací jater. Experti ale prokázali, že pro nemocnice bylo nemožné získat takové množství orgánů jen od dobrovolných dárců, kterých v tu dobu bylo v Číně jen minimální množství. Ti mohli poskytnout jen asi třetinu darovaných orgánů, zbytek jich tedy musel pocházet z neznámých zdrojů, s největší pravděpodobností od vězňů.

Podle Rogersové ale podobné články vycházely i v časopisech Journal of American Transplantation a Journal of the The Transplantation Society, které mají přísná pravidla, jež by takovým neetickým praktikám měly zabránit. Journal of the The Transplantation Society dokonce od roku 2016 otevřeně deklaruje, že žádné takové texty nevytiskne. Přesto se to stalo.

K problému čínských transplantací se vyjádřila i Evropská unie: v roce 2017 schválil Evropský parlament deklaraci, ve které odsoudil odebírání orgánů od vězňů a vyzval Čínu, aby s tímto zvykem přestala.

Čína se sice už roku 2015 zavázala, že přestane využívat orgány vězňů, ale od té doby nebyl schválený žádný zákon, který by tuto praktiku reálně omezil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 8 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 10 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...