Podle nové vědecké studie jsou malé děti vystavené reklamě mnohem více, než jejich rodiče tuší. Týká se to především aplikací na mobilních telefonech a tabletech.
Aplikace pro nejmenší jsou přeplněné reklamou. Rodiče si neuvědomují rizika, upozorňují vědci
Videoher i vzdělávacích aplikací pro děti na mobilních zařízeních rychle přibývá. Rodiče si ale jen málo uvědomují, jak často jsou v tomto prostředí děti pod vlivem nejrůznější reklamy. Podle nové studie, která se zaměřila na analýzu nejpoužívanějších dětských aplikací, obsahuje reklamy v různé podobě 95 procent programů určených pro děti ve věku do pěti let.
Experti z Michiganské univerzity se ve své studii zaměřili na 135 nejčastěji stahovaných aplikací určených předškolním dětem a o výsledku informovali v odborném časopise Journal of Developmental & Behavioral Pediatrics. Jde o vůbec první velkou práci na toto téma, protože trh s dětskými programy je příliš mladý a současně proměnlivý na to, aby ho zatím odborníci stačili podrobněji popsat.
Autoři studie konstatují, že hry velmi často přerušovala vyskakovací okna s reklamou, výzvy komerčních postaviček k zakoupení dalších herních rozšíření a také bannerové reklamy. Řada z nich byla zavádějících a mnohdy také zcela nepřiměřených k věku dítěte, pro něž byla aplikace oficiálně určená.
„Protože malé děti dnes používají mobilní zařízení v průměru jednu hodinu denně, je důležité rozumět tomu, jak vystavení těmto komerčním reklamním podnětům ovlivňuje dětské zdraví a kognitivní schopnosti,“ uvedla hlavní autorka práce Jenny Radeskyová, která se specializuje na dětský vývoj.
Její tým odhalil, že velké množství mobilní reklamy v aplikacích pro děti používá manipulativní a rušivé metody – doba, kterou děti reálně stráví s hrou, je tak mnohdy kratší než doba, po kterou děti sledují reklamu. „Naše práce ukazuje, že svět aplikací pro nejmladší děti je jako Divoký západ, se spoustou aplikací, které se víc soustředí na zisk než na dětský zážitek nebo užitek ze hry,“ tvrdí Radeskyová.
Má to podle ní zásadní dopad na regulaci reklamy, etiku vývoje těchto her a také, a to zejména, na postoj rodičů vůči těmto aplikacím a to, jaké by měli dětem povolit stahovat a používat.
Reklamy míří na ty nejmenší
Vědci zkoumali rozdíly mezi aplikacemi, které jsou placené, a těmi, jež jsou ke stažení zdarma. U těch zdarma byly reklamy přítomné ve sto procentech programů, u těch placených jen v 88 procentech. A doba, jak často se reklamy dětem objevovaly, byla u obou typů programů podobná. Vědci také nenašli rozdíl v délce zobrazované reklamy u her odpočinkových a naučných.
Reklamy, které přerušují hru, se vyskytly u třetiny aplikací – u aplikací zdarma to bylo dokonce u poloviny z nich. U třetiny programů se objevovaly nákupy přímo ve hře, u aplikací zdarma se ale tento druh mikrotransakcí objevuje dokonce ve 41 procentech případů.
Právě to je podle Radeskyové důvodem k obavám: „Hodně se bojím digitální nerovnosti. Víme, že děti z chudších rodin častěji používají aplikace, které jsou zdarma. A právě ty jsou přeplněné reklamami.“
Vědci upozornili, že některé reklamy byly výjimečně zákeřné – a cílené přesně na slabiny dětského mozku. Objevují se v nich známé postavičky, které děti poznávají z různých seriálů nebo filmů; upozorňují malé hráče, že pokud si ve hře koupí nějaké doplňky, získají tak přístup k výhodnějším možnostem a hra se pro ně tak stane zábavnější.
Jiným druhem problému byly bannery, které se objevovaly v 17 procentech všech aplikací, ale ve 27 procentech aplikací zdarma. Bannery zakrývají boky nebo spodní část obrazovky, a aby zmizely, musí se na ně kliknout, případně uživatel aplikace musí počkat, než se v nich přehraje video. Podle vědců byly tyto reklamy mnohdy zcela nevhodné pro malé děti.
Aplikace sbírají data o chování dětí i místě, kde se nacházejí
Autoři studie varují, že mozek dětí do osmi let není schopen rozlišit mezi mediálním obsahem a reklamou v aplikaci. A také že většina regulací, které omezují reklamy pro děti v televizi, se prostředí mobilních aplikací netýká.
„Komerční vliv může mít negativní dopad na dětskou hravost a kreativitu,“ upozorňuje Radeskyová. „Digitální reklamy jsou navíc mnohem lépe personalizované a cílené na konkrétní osobu. Jsou tak pevně propojené s interaktivními aplikacemi na mobilních herních zařízeních, že si děti mohou myslet, že se jedná přímo o součást takové hry.“
Události: Nový průvodce Posázavím turisty vede po stopách hrdiny ze hry Kingdom Come (zdroj: ČT24)
Vědci navíc zaznamenali, že řada aplikací vyzývá hráče, aby sdíleli své osobní informace, nečastěji se jedná o herní úspěchy na sociálních sítích; sedmnáct ze zkoumaných aplikací si vyžadovalo přístup k telefonu, jedenáct k mikrofonu, devět k fotoaparátu a šest k získání polohy. Přestože některé tyto žádosti umožňovaly správnou funkcionalitu her, autoři upozorňují, že sbírat data o místě polohy dítěte porušuje americký zákon na ochranu dětí.
„Doufáme, že další výzkum nám umožní lépe pochopit důsledky reklamy v digitálních médiích na děti,“ dodala hlavní autorka studie.